Staré odrůdy na slabě rostoucích podnožích

Dobrý den, zajímalo by mě, proč se staré odrůdy nedoporučují roubovat na slabě rostoucí podnože? Podle toho co jsem našel na internetu, tak v Norsku se běžně pěstuje Grávštýnské nebo Summered na M9.

Gravštýnské roste zpočátku bujně a pravda je, že se pro tvary menší než EM IV nedoporučovalo.Možná jen z estetických důvodů (velký, nevzhledný kalus).  AB

Asi to tak bude. U bujně rostoucích odrůd je častěji uváděno, že se více hodí pro kmenné tvary. Navíc Grávštýnské je triploidní odrůda, takže to bude platit asi pro všechny odrůdy podobného rázu. Ještě jsem našel že Průsvitné letní plodí na vřetenech méně ale nebylo už vysvětleno proč.

Když naroubujete Grávštýnské, Kardinál nebo Blenheimskou na M9, tak kmen bude nad místem štěpování o tolik silnější, že stromewk bude mnít tendsenci se vyvrátit nebo zlomit těsně nbad zemí. Navíc kouzlo starých odrůd obvykle nespočívá v kvalitě jednotlivého kusu, nábrž v počtu plodů a jejich odolnosti a trvanlivosti, což jsou vlastnosti, které se slabou podnoží padají.
    Doporučení se ale nevztahuje na staré odrůdy obecně, nýbrž na bujné (často triploidní) odrůdy dlouhého vývoje. Mnoho starých odrůd se pěstovalo často (či dokonce převážně) i dřív na slabších podnožích (Coxova, Berlepschova, Parména, aj.)

Průsvitné letní na EM IV plodí nádherné ovoce a každý rok.Musím sušit, jinak nejsme s to úrodu dvou stromků spotřebovat.Část větví přeroubovávám.  Na devítce jsem měl velmi bujné Boskoopské a tvarované léta plodilo.Až na ten velký zával.Podélný řez jsem si ponechal jako dekoraci.  AB

I kyž vím, že to není ideální z pohledu odlišné intenzity růstů, tak já v současnosti(asi tříleté období) přeroubovávám asi devitiletý stromek Průsvítného letního na A2 na více letních odrůd, patrově,podle dozrávání.Jedné letní odrůdy na A2 je najednou moc, a pak nic.Taky z důvodů malé zahrady.

Když už jsme ve starých odrůdach na slabě rostoucích podnožích, tak musím konstatovat, že letos koupený stromek Beforestu na podnoži M26,a zasazený tak trochu do stěny budu muset přesadit.Je tam viditelná vitalita v růstu i když stromek ještě nevyužívá plnou sílu z kořenů.To je názorný příklad, že staré odrůdy se někdy do stěny nehodí pro jejích bujnější růst.

Nezaměňujme pojem stará odrůda a bujně rostoucí odrůda. V minulosti se pěstovala řada odrůd, které rostly stejně slabě (dokonce i slaběji) než většina současných. Ananasová reneta, Bernské růžové, Breuhahnovo, Coxova, James Grieve, Alkmene, Clivia a plno dalších.  Šlechtitlé novinek se bujným odrůdám snaží vyhýbat, pro intenzivní výsadby se moc nehodí. Nemusí to platit absolutně. Třeba   Aneta, Zuzana, Produkta, Resista, Angold nejsou žádní zakrslíci.

Zdravím

V prvé řadě je to komerční pomluva z důvodů, aby se zajemci o starou odrůdu zastrašily, že jsou to pouze veliké stromy s nechutným ovocem. Také jsem se pídil po této iluzi a zjistil jsem ze zdroje viz Říhova pomologie, že to platí pouze pro některé odrudy, které jsou v korunách rozložité a plodí uspokojivě pouze na velké kubatůře koruny a nebo také typová podnož znatelně degraduje chuťové vlastnosti odrudy. Řekl bych asi, že takových 10% starých odrud si vyžadují semenné podnože. Odruda Summered není zas tak stará a roste pouze středně bujně asi tak jako Šampion a má zajímavé plody. Tenkrát se dnes staré odrudy pěstovaly na M9, M4, M2, M1, M11 a semenáč . Zákrsky jako vřetenové a tenkrát byly hodně propagované kordony a to bez ohledu na počet ramen a ůhlu náklonu hl. osy. Když si na internetu seženete knížku Ošetřování a řez zákrskových stromů ovocných - J. Vaněk (1934) tak se budete divit jak se tzv. staré odrudy daly tvarovat a pěstovat a to i v květináči na terasách. Když si tuto knihu přečtete tak si sám zodpovíte na tu otázku.

sadař vlada

Z popisované knížky od Vaňka tehdejší vhodné a nevhodné odrůdy pro slabě rostoucí podnože.

Zdravím

Děkuji Vam za pomoc a to je přesně to co jsem psal. Bylo by dobré kdyby se nějaké sdružení odhodlalo znovu vydat tuto knihu ať se veřejnost doví jak se tehdy pěstovali tzv. staré odrudy. Rady z této knihy stále platí i pro dnešní odrudy a jsou tam i bizardní tvarování ovocných dřevin i pro okrasu.

sadař vlada