Soumrak zahrádkaření?

Dobrý den.S vámi se nedá než souhlasit.

Kdo si pamatuje, jaká nabídka zeleniny a ovoce byla před revolucí v našich obchodech, dá mi jistě zapravdu, že nám v té době kolikrát nic jinýho nezbývalo, než zahrádkařit.Mám čtyři děti, tak vím, jak těžké bylo v zimě vařit polívčičky z toho, co se dalo koupit.Moje mladé matky, co mám v rodině, tráví hodiny u internetu, aby zjistily, kolik éček co má.No a já zatím seju mrkvičku, sázím kedloubky a češu jablíčka.Vítězím na talíři proti beztvaré hmotě z konzervy.Včera mi jedna dcera přinesla semínka zeleniny, z tašky vybalila fungl nové modráky -tak se do toho dáme spolu.Já tedy jako zahrádkář nevymřu!

Ještě něco.Je možná lepší, že zahrádkaření se věnují jenom ti, které to opravdu baví a něco o tom vědí.Nemám ráda zavanišované záhonky, umořené stromky a umlácené ježky. Radka

Dobrý den.Ikdyž pocházím z vesnice, bydleli jsme v paneláku a každou volnou chvíli jsem "musel "chodit pomáhat na zahradu okopávat, zalévat,atd atd. Jako kluk jsem to nesnášel, babrat se v hlíně, proč taky když si to můžu koupit bez práce.Ono ale jak šel čas, koupil jsem si sám starší rodinný domek se zahrádkou cca 60x30m a co čert nechtěl začal jsem postupně pomalinku zahrádkařit. Ono se říká odříkaného největší krajíc.Ne proto abych toho měl kvanta, ale spíše ze zvědavosti. Buď se mi to zdá, nebo ta zeleninka a ovoce vlastníma rukama vypěstované lépe chutná a dneska mám radost z každého nového stromku, keře, co zasadím.Možná jsem blázen ale sem tam si ze stromkama povídám, při sekání trávy relaxuji, chodím si na zahrádku dobít baterky.Do paneláku bych nechtěl, mám své soukromí, plánuju postavit skleník(žena o tom ještě neví).Myslím si že zahrádkáři nevymřou.

Nezdá, je jednoznačně chutnější, snad i zdravější.

Naprostý souhlas.

Naopak - díky dostupnosti dříve nedosažitelných sazenic, strojů, nástrojů, přístrojů, hnojiv, či chemie se vesele zahrádkaří dál, Pouští se do něj vb jiné podobě lidé, kteří by jinak nikdy nezasadili strom, či keř, protože by prostě nevěděli, jak je sehnat.

Z mnoha zahrádek zmizely "hroby" se záhony a zahrady se změnily na ryze odpočinkové, někdo pěstuje méně, někdo více, výjimkou ale nejsou ozdobné zahrady, které mají kout pro zeleninu, bylinky a nezřídka tady uvidíme i malé skleníky.

Navíc, díky dostupnosti mnoha věcí, ale i názorů, začínají mizet zahrady typu "urnový háj", a pokud člověk trochu chce, může mít krásnou i užitkovou zahradu zároveň, navíc se zahrada stala místem kam je zvykem zvát přátele a kamarády. kontrast s realitou Bédových skleníků ze zavařovaček je propastný.

Já bych to až tak černě neviděl. V naší chatové osadě (cca 40-ti leté) stále většina majitelů něco pěstuje, a to ať stromy a keře, tak zeleninu. A tam, kde nic (kromě trávy a buryny) nic neroste, tak podobně to tam vypadalo i před 10 či 20 lety. A to věk těch, co takto hospodaří je od 20 do sta, respektive jde většinou již o druhou generaci majitelů. Spíš mám dojem, že na rozdíl od rodičů, kteří na chatu jezdili každý týden, se dnes jezdí po 14 dnech. 
I v sousedících obcích je na zahradách stále vidět skleníky, stromy. A podle toho, jak prosperují různí prodejci zahradních věcí, tak je zájem o zahrady stále velký.
Spíš mám dojem, že ubývá nejen klasických kutilů, kteří si vyráběli kde co, ale i těch kteří než by si vyrobili tyčku k rajčeti z větve, raději si jí kpiupí (to je možná nadsazené, ale asi v tom duchu).
Dále v okolí velkých měst ubývá volné zeleně, jak se staví satelity. Jenže původní vsi měli stavby na velkých pozemcích a léty vzrostlé stromy. V satelitech jsou pozemky malé, domy nahuštěné, stromy ještě nevyrostlé.

Tiež to tak vidím. Ponuka záhradkárskych potrieb je široká, domáca výroba náradia a pomôcok nieje nutnosťou, tak ako aj dopestovanie niektorých druhov ovocia a zeleniny. V našej obci robíme jarmok so zameraním na záhradníctvo. Účasť prekračuje hranicu 5000 ľudí /deň. Podľa záujmu sa dá usudzovať, že súmrak sa nekoná. Možno sa záujmy rozšírili a zamerali na nové smery (viacmenej okrasné záhradkárstvo), ale to by som za úpadok určite nepovažoval.

Myslím, že to není soumrak, jen trošku přestávka. Je mi 30, manželovi 34. Oba jsme měli k zahradničení odpor z rodiny, trval až do letošní zimy. Najednou se v lednu něco zlomilo, přišlo nám líto těch "zavlkovaných" stromů na zahradě, vrhli jsme se na to a teď máme zahradu prořezanou, staré stromy pokácené a chystáme místo na nové, snad to zítra doděláme, abychom mohli vysázet nové. Vyvázali jsme ostružiny, připravujeme místo pro dosud neplodící maliny, obvoláváme kravíny kvůli hnoji,... Oba nás to najednou moc baví, asi to chtělo svůj čas.

Jestli máte miminko, vůbec se nedivím a naopak Vám přesně rozumím

Máme, dvě :-) I když si říkáme, že je to hlavně kvůli nim (vlastní ovoce a zelenina), pravdou je, že si na zahradě skvěle odpočineme od starostí.