Semenné podnože jabloní

Někteří zkušenější pěstitelé ovocných stromů, vysazují své nové stromky na vlastních semenných podnožích. Podnože si pěstují ve vlastní ovocné školce a na semenáčky si pak roubují získané ušlechtilé odrůdy. Zajímaly by mne vlastnosti těchto jabloňových podnoží. Předpokládám,  že mezi nimi asi budou určité rozdíly, například ve vzrůstnosti, podle toho, ze které odrůdy použitá semena pocházejí. Osobně bych měl zájem o podnože spíše pomaleji rostoucí, tak, aby stromy zachovávaly nižší, dosažitelnou korunu (např. ČK, v dospělosti do 3 m). Existují takové vhodné, pomaleji rostoucí semenáče a z jakých odrůd prosím?

Pěstuji si semenné podnože pod jabloně přes 30 let Původně kvůli nedostatku ovocné sadby na trhu a taky abych ušetřil. Později právě proto, že jsem potřeboval podnože co nejlépe kořenící a bujněji rostoucí.
   Rozdíly mezi semnáčky jsou zřetelně patrné  - ve velikosti, tvaru listů, barvě letorostů i náchylnosti k vlnatce a strupovitosti (patrné již ve školce). Dokonce jsou vidět rozdíly mezi semenáčky ze stejného stromu - logicky, semenáčky jsou křiženci mateřské a opylovací (neznámé) odrůdy. Zkoušel jsem Jaderničku, Croncelské, Kardinál ž. a starou místní odrůdu. Neřekl bych, že nějaká konkrétní odrůda roste víc nebo méně.
   Pro potřebu nižšího tvaru nevidím výhodu v semenáči oproti typové podnoži, proto ani slabě rostoucí odrůdy nevysévám.

Je to velmi zajímavé. Tušil jsem, že opylovač ovlivní bujnost semenáčku a že semenáčky z jednoho stromu nebudou růstově vyrovnané. Bohužel nemám představu, jak velký vliv na tento parametr opylovač má a jak moc jsou tyto růstové ochylky veliké (např. o kolik %). Dále jsem uvažoval, že i matka by měla mít na růst semenáče vliv. Tak například jadernička je strom dosahujících mohutných rozměrů a proto by její semena měla v průměru dávat i bujnější semenáče, než semena z méně vzrůstných odrůd. Rád bych si ověřil moji teorii, jak získat méně vzrůstné semenáče: vyset jádra z plodů nějaké méně vzrůstné jabloňové odrůdy a ze vzrostlých semenáčků k naštěpování pak vybrat ty menší. Myslíte si, že je takový postup v daném ohledu přínosný a nebo je to blbost…?

Ja by som vo vasom pripade vyskusal navrublovat na semenac medzivlozku napr. z M9 (dajme tomu 15cm), a nasledne podla pozorovani bujnosti rastu, by som ju pri dalsich stromcekoch skratil, pripadne predlzil.

A co třeba mm106?U mě roste středně bujně.Ač patří mezi bujněji rostoucí podnož, vhodná do vyšších, kamenitých půd, u mě roste středně bujně-což mi vyhovuje.Původně jsem neměl jinou volbu, jak si pořídit Ametyst, který měli jen na mm106,tak nyní jsem spokojen.Později nepotřebuje oporu.

Pánové PZ a rostislaviku, díky, to co navrhujete, jsou další možnosti, které jsou ve hře a které mám v záloze. Abych vysvětlil svůj záměr, láká mne cesta rozšiřovat svou kolekci odrůd nikoli nákupem hotových stromků, ale štěpováním na své podnože. To hlavně z důvodu, že ne všechny odrůdy jsou standardně dostupné a navíc na potřebné podnoži. Také, když si člověk sám něco vytvoří, má z toho větší radost. Typovou podnož MM 106 znám, mám na ní 3 jabloně, myslím si, že by pro můj záměr byla vhodná, případně i mírně vzrůstnější podnož než je MM106. Bohužel, nevím jak ji opatřit k vlastnímu množení (koupit stromek na MM106, nechat růst jen podnož a tu pak řízkovat)? Metoda mezištěpení je rovněž možná, ale už je to jistá další komplikace, která předpokládá opět si sehnat typovou podnož a množit si ji, aby bylo z čeho odebírat rouby. Proto postupuji od jednoduššího ke složitějšímu. Nejprve si chci zjistit a zde ověřit, jestli bych dosáhl očekávaného efektu selekcí semenáčků.

Podnože MM 106 (a také M 26 a A2) jsem si před rokem nechal poslat z Holovous v ceně cca 8 – 10,- Kč za kus (kontakt p. Křelinová, mob. 603 452 532), teď by to ještě mohli poslat. 

Zkuste se poptat u firmy Uniplant. Třeba bude pro Vás lepší nakoupit je a z části si udělat matečnici.

Sempra prodává taky podnože, já od ní bral před lety myrobalány.  S vlastními podnožemi jabloní nemám zkušenosti. Když je potřeba tak zajedu někde na mez kde se dá semenáč vydolovat. Třeba Borovinka na takto získané podnoži roste opravdu velmi bujně. Kdybych chtěl vysazovat větší množství tak podnože nakoupím a doma zaštěpuju požadovanými odrůdami.

Vrátím se k těm semenným podnožím. Že by semenáčky slabě rostoucích odrůd rostly slaběji dává logiku, ale jisté to není. (tak jako dcera malé matky bude nejspíš menší, ale možná taky ne). Jaderničky jsou oblíbené nejspíš proto, že je empiricky známo, že jejich semenáče se hodně podobají matečnému stromu.
   Ze svého pozorování mohu učinit tyto závěry: Skoro černá semena jaderniček jsou drobnější. Možná proto jejich semenáčky rostou slaběji, ale záhy se to srovná. Po roce ale nejsou větší než z jiné odrůdy. Největší semenáčky bych čekal od nejbujněji rostoucího Kardinála, ale ani to se nepotvrdilo. Šlo by jistě vyset Clivii, Breuhahnovo, Jonathan. Otázkou je, jak budou tyto podnože odolné vůči mrazu, jak budou ukončovat vegetaci, jak dobře budou kořenit.