Prosím o radu k přihnojení

Zdravím všechny nadšence.

Chtěl bych přihnojit stromy většinou jabloně asi 30 stromků, většinou Rubín, Bohemia.. Některé i dost staré (přeroubováné).

Mám Cererit, Síran draselný, Superfosfát afrika, ledek.

Použil bych asi ten cererit, jakou ale dávku? Nerad bych to přehnojil.

Poloha sadu: 300mnm. Hlína spíše černá, bez písku, hlinitá, rychle vysychá ale po cca 40cm jak kde je částečně zvětralé opukové podloží. Půdní rozbor nemám, ale broskvoně netrpí kalcinozou, takže snad bude vápník v mezích.

Dá se nějak bez chemických rozborů určit přibližnou zásobu prvků v mé půdě?. PH by podle asi 20let starého testu mělo být neutrální.

Bude stačit kolem stromků asi 1,5m rozorat hlínu a zapravit ten cererit?

Rovněž jsem zasadil pár nových stromků. jámy jsem kopal asi 1x1m a zaplnil novou hlínou a ke kořenům zralý kompost. Je lepší kopat tak velké jámy? Třeba s ohledem na květináčový efekt. Nechat stromek kořeny sedět na té opuce mně přišlo jako blbost. Ty kořeny přece nebudou mít kam růst. Pár starých stromů jsem vykopal a byly kořeny zarostlé do té opuky a odumíraly.

Díky za pomoc

Neuvádíte čím jste v posledních letech ty jabloně hnojil. Já bych dal ten Cererit podle doporučení výrobce ke každému stromu 500-600 g na plochu 10m2 (tj. poloměr asi 1,8m kolem kmenu) případně podle velikosti koruny. Nejlépe koncem zimy na sníh, aby se s tajícím sněhem ty živiny dostaly ke kořenům stromů.  

Hnojeno to bylo snad před 10 lety a to cereritem. Cererit ale dodá veškeré živiny N+P+K. Co když ale budu ve své půdě mít dostatek některého prvku a tím cereritem to přehnojím?

To je ale nepravděpodobné. Při rozumném hnojení se to nestane.

No mám z toho docela vítr. Jednou jsem přehnojil rybíz ledkem a vyrostly za rok 50cm měkké šlahouny, které v zimě zmrzly a ovoce brzy hnilo.. Má smysl hnojit i 15 let staré broskvoně? které letos předvedly rekordní úrodu nádherných plodů a nikdo je nikdy nehnojil.

u broskyn sa nedosatok zivin da poznat podla niektorych zmien na listoch

No, nemůžete jednostranně přehnojovat dusíkem. Je velmi pohyblivý a rostliny ho ochotně přijímají, nastartuje se růst (syntéza dusíkatých látek, tj. bílkovin, na úkor cukrů, tj. celulózy a jsou z toho řídká pletiva).  Fosforem a draslíkem lze hnojit do zásoby i jednou za několik let. Takže hnojte jednou ročně na jaře vyváženým hnojivem NPK + mikroprvky (třeba Cererit) podle návodu a je to v pohodě. Žádnou vědu. Půda je jako pufr, s rozumnými výkyvy si poradí. A ty broskvoně bych pohnojil.

Dobře, jak sleze sníh tak tam dám cererit.

Myslíte, že je lepší stromky sázet do vykopaných jam (cca 1m průměr a 1m hloubka) a jámy zaplnit lepší hlínou dospod cererit, (třeba vrstvit i s uleželým hnojem) nebo kopat malé jamky (jen tak široké, jak je široký kořenový systém)? Já mám totiž po 40cm hlíny opukové podloží což asi kořenům moc nesvědčí. Ale zase pokud vykopu 1m díru, tak kořeny nebudou mít ochotu pronikat i za hranice té jámy (do tvrdší hlíny) a budou se v ní točit dokola.

 Čtyři stromky jsem už zasadil do 1m jam a chystám se zasadit dalších 5 stromků, tak bych rád věděl jestli to dělám dobře. Díky za názor

Tak kompromis. A kořeny si poradí. Samozřejmě lepší je ta jáma větší a hlubší. Ale žádný Cererit ani hnůj bych tam nedával. Když, tak pěkný kompost a pěkně promísit s původní zeminou.Jinak popálíte kořínky. Ani rašelinové substráty, vysychají a pak špatně přijímají vodu. Já mám krásnou, hlubokou půdu, tak ty jámy dost šidím.