Prořezání zanedbaného stromku

Vím, že mnou navržená úprava nebyla podle zásad řezu, jen jsem myslela zachovat mladší větve, než by začal plodit nově vysazený stromek. Protože pokud je tento GD na slabě rostoucí podnoži, nemělo by smysl přeroubování a prakticky zakládání nové korunky v 10ti letech stáří, to by dřív plodil nový stromek.

Ohledně rezistence - vím, že i rezistent může mít někdy slabé příznaky strupovitosti, ale ta Rubinola byla letos strupovitá totálně, dalo se to srovnat s nestříkanými Idarety. Psalo se tady o tom i v jednom letošním vlákně, Lída

Ono dole je plodonoše dost a pokud sesadíte vršek ve správnou dobu, tak ho posílíte do plodnosti. Nesoudím podle udaného věku ale podle fotky. ten stromek má ještě půlku života před sebou možná dokonce 2/3 záleží na řezu a jak rychle ho utaháte při maximální plodnosti. Výhodou přeroubování nad spodním patrem je. že výpadek ve sklizni nebude takový jako výměna celého stromku. Nevím jak vypadá celá zahrada, ale podle dotazu soudím, že na zahradě mnoho ovocných stromků nebude.

Stromek vypadá dost vyžile. Zmlazení je začátek konce. Vyzkoušeno.

není takové umění uvést štíhlé vřeteno brzo do plodnosti ale udržet ho co nejdýl v plodnosti. Ten stromek je opravdu spíš na dobře vedený opravný řez nebo přeroubování.

S.

Myslíte, že to bylo štíhlé vřeteno? Spíš mi připadá jako vysazený a ponechaný osudu.           Lída

Když sesadit tak nikoliv v květu, ale v době veg. klidu, chceme přece podpořit růst a vypěstovat novou korunu, nebo ne? Co se týče mykotoxinů a strupovitosti, není to tak že by mykotoxiny produkovala Venturia, ale až potom následné houby, které na strupech vegetují během uskladnění. Názory že je to pak 1000 víc toxičtější než residua postřiku beru přesto s velkou reservou, nevím o tom že by tu ve velkém odcházeli lidé po konzumaci napadených jablek...

           Ing. Fidla

to záleží kde sesadit, když v místě co jsem udělal ty červené čárky, tak v době květu aby se neposílil vršek ale spodek měl náskok. Tedy aby se neobnovily ty tři vrchní "terminály" či nedej bože se tam zapěstovalo koště z vlků.

Pokud se bude sesazovat na úroveň pro přeroubování, tak v únoru, aby se probudily spící očka. buď budete přeroubovávat za kůru, nebo napřezrok na výmladky nebo jen z výmladků založíte novou korunku či štíhlé vřeteno. Cest je mnoho, pán se bude ale muset rozhodnout sám pro jedinou a té se držet.

Koště z vlků se neudělá, když v dalším roce poi sesazení vlky až na jeden potlačíme, tedy necháme jen jedno hlavní pokračování kosterní větve. Bohužel tenhle zásadní princip řezu je u nás stále plně nepochopen. Sesazení stromu je v případě následné neúdržby kontraproduktivní, namísto jedné větve tam máme třeba 10 vlků, jež spolu soupeří o vedení a totálně přeberou veškerou energii spodku. Pak vznikají ony vyholené stromy, jež mají veškerou hmutu větví nahoře...

           Ing. Fidla

Ano a podle doby, kdy uděláte tu koreci se Vám probudí víc nebo méně spících oček, které také díky delší vegetační době narostou větší.

Doporučení je pouze doporučením, ke každému kroku A musí následovat nějaký krok B nebo C. Nejlepší hmota je ta co se uloží do plodů.

Mňam

Mno vlky ze spících oček se mohou využít v náš prospěch, neviděl bych to jako zásadní problém. Jinak souhlasím- pěstujme samozřejmě plody a ne dřevo, ale napřed tam mjusíme nějaké to kvalitní dříví dostat.

           Ing. Fidla