Jestli mohou být přátelé? S pilou určitě ne. Pila je totiž věc neživá, čili mrtvá. A nač kamarádit s mrtvolou, že? Něco jiného je už ale pila v rukou člověka. On jí vládne. Schopný člověk dobře, všehoschopný blbě. Otázkou by tedy mělo být spíš, jestli se stromy snáší s člověkem a jak. Kdysi tady napsal pan MV památnou zmínku o tom, že pěstování ovoce je vlastně "permanentním znásilňováním ovocných stromů člověkem" (volná parafráze). Člověk si ryzí přírodu ve jménu svých sobeckých lidských zájmů a potřeb ohýbá a přetváří podle vlastních představ. Využívá (a nebo zneužívá?) jejích schopností pro svůj vlastní prospěch. Šlechtí, vysazuje, "pečuje", sklízí. Nevím, co si o tomhle lidském mravenčím snažení příroda a potažmo i stromy říkají a myslí: jestli jsou tomu rády, nerady, či je jim to úplně lhostejné. Filosofováním jsem se dostal skoro k otázce, zda stromy (rostliny) mají nějakou formu vědomí…
(Možná bychom v daném ohledu byli o něco chytřejší, kdybychom dokázali navázat verbální komunikaci například s takovou krávou a zeptali se jí, jestli je ráda, když musí celé dny stát přivázána ve stáji na jednom místě u koryta se zvednutou a podvázanou oháňkou? A když by náhodou bučela odmítavě, hned bychom jí připomněli, že za toto drobné příkoří se jí na druhou stranu dostává výhod permanentní lidské péče v podobě pravidelného přísunu vyvážené krmě, ochrany před predátory, pobytu v suchu, podestýlky a samozřejmě i šetrného dojení prostřednictvím silikonových ejektorů. Jako bonus též jistota periodické inseminace kvalitním genetickým materiálem, což by se jí samotné ve volné přírodě jen velmi těžko zajišťovalo. Když p. Josef výše připomněl eutanazii stromů, tak i ta je krávě svým způsobem dopřána - na jatkách).
... Lída
