Postřik na mšice



   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4   
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 65.50 (?) 
5.7.2011 14:30

Doufejte, že to bude účinkovat postřikem a nebude třeba roztok nalít každé mšici do krku. A taky, že vypěstovaná zelenina si nepodrží feferonkově-mýdlovou příchuť.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                     
host - 75.18 (?), 7.7.2012 20:26

chci to jen na drobne rostliny v truhliku vcetne bylin-ale neposkodi prave to i tyto rostliny? dekuji

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 62.91 (?), 7.7.2012 21:13

Použil bych přípravek Neudosan. Jde o vyčištěné tekuté draselné mýdlo, takže rostlinky to ještě trochu přihnojí na list draslíkem. Postřik mšíce smáčí a ty se tak zadusí. Ochranná lhůta je 0 dní.

Milan

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 13.246 (?), 8.7.2012 8:04

Vlani o tomto čase sme takéto problémy s voškami už nemali. Teplé počasie a u nás aj sucho urýchľujú ich množenie. V minulosti som skúšal výluh z koprív a cesnaku. Na jabloniach efekt nulový. Veľmi sa mi páči príspevok "chodiacej wikipédie"- Chemického Alího zo dňa 16.2.2009 v tomto vlákne. So všetkým je možné súhlasiť. (Prečo sa tak dlho neozval na fóre?) Za účelom ošetrenia byliniek a rastlín v hrantíku by som využil radu Alího a použil emulziu vody a rastlinného oleja s nulovou OL. Ak nie je doma ultrazvuková čistička, dajú sa kúpiť obchodne balené emulzie, napr. s obsahom repkového oleja. Viete o tom, že repkový olej má podobné zloženie ako propagovaný výživný, ale oveľa drahší olivový?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 7.210 (?), 16.2.2009 1:05

"Jedů"  se nebojte, pokud budet aplikovat insekticid uvážlivě a jen pokud to má smysl, nemá smysl trpět stihomamem. Pokud použijete dotykový organofosfát, ten je odbourán během hodin až dní UV zářením.(proto nebyly ani ty nejsilnější organofosfáty nikdy hodnocené jako dobrá chemická zbraň)

Pokud budete chtít prostředek na bázi přírodních látek kupte libovolný insekticid s PERMETRINEM - podotýkám, že permetrin je sloučenina, která je původem z kopretin. Dnes se syntetizuje a to jenom proto, že pokud byste chtěla získávat permetrin z kopretin, lahvička spreje by nestála stovku, ale několik tisíc. (Stejně jako se   dnes nedělá aspyrin z vrbové kůry). Nicméně PERMETRIN - v podstatě přírodní látka, je pro ryby, ale i domácí miláčky podstatně nebezpečnější, než  "HNUSNÉ CHEMICKÉ JEDY" na bázi organofosfátů. Někteří hloupí výrobci odblešovacích přípravků jej dávají do těchto přípravků (Diffusil), při slízání kočkou nebo psem dochází k masivním otravám, často končících vážným poškozením jater, nezřídka i smrtí.

Pokud by Vám tato přírodnina nevyhovovala můžete použít čistě "ekologický" postřik - tj. olejovou suspenzi SUSPENZI ve vodě- tu získáte tak, že do výkonné ultrazvukové čističky, například na brýle nalijete 90%-95% vody a 5-10% jedlého oleje. Dojde ke smísení - homogenizaci, při postřiku se olejovými mikrokapkami hmyz udusí. Daní za eko postřik je lesklý povrch listů. Stříkat ale musíte pravidelně, v cyklu 3-7 dní.

Můžete též připravit roztok běžného saponátu na nádobí přibližně 10% Jar, Pur a podobně a ten aplikovat postřikem, moderní saponáty se odbourávají  velmi rychle, není rozdíl mezi "ekologickými" a obyčejným jarem, normy EU jsou nekompromisně tvrdé . Biologicky odbouratelné musí být minimálně z 60% do 28 dní. Typické je , že všechny saponáty  na trhu (ty cpané reklamou i ty předražené "eko") toto musí  splňovat a splňují s velkou rezervou. Během  dané lhůty 28 dní se jich většina odbourá zcela (testy VŠCHT). Proto dnes z čističek vytéká voda zcela prostá saponátů...

Biologickou alternativou je využití dravých roztočů, vosiček a jiného hmyzu. Tento dravý hmyz lze zakoupit. Průmyslově se množí.

Proti mšicím je to parazitická vosička Aphidius colemani, je tmavého zbarvení o velikosti 2 mm.  Vosička si již sama začne velmi aktivně mšice vyhledávat a klást do nich svá vajíčka. Uvnitř mšice, celý vývoj larvy a kukly parazita. Parazitované mšice jsou typicky ztmavlé a jakoby nafouklé. Po zhruba 10 dnech se z nich líhnou jedinci další generace, kteří napadají dosud přežívající zbytky mšic. To se opakuje tak dlouho, dokud jsou dostupné živé mšice. Jedno použití tohoto mšicomara na začátku sezóny při prvním výskytu mšic tak může vyřešit problém po celou dobu vegetace. Přibližně 100 vosiček pokryje potřebu ošetření běžného zahrádkářského skleníku.. Velkou předností vosičky je široké spektrum druhů mšic (mšice broskvoňová, mšice řešetláková, mšice bavlníková), na kterých parazituje.

Na mšice se dodává i parazitická Bejlomorka, ta jde někdy aplikovat i v sadech, ve sklenících lze kombinovat s vosičkou..

Proti molicím se nasazuje drobná, tmavě zbarvená vosička Encarsia formosa o velikosti 0,5 mm, která parazituje larvy molic vyskytující se na spodní straně listů.  Jedna samice Encarsie klade 10 - 15 vajíček za den, celkem za život až 300 vajíček. Na ošetření běžného zahrádkářského skleníku stačí aplikace 200 vosiček na počátku výskytu larev.

Proti sviluškám je používán dravý roztoč Phytoseilus persimilis. Je asi 0,5 mm velký a aplikuje se na rostliny posypem pilinového substrátu s roztoči, do míst napadených sviluškami. Rychle pohybující se roztoč vyhledává a vysává dospělce, nymfy, larvy a vajíčka svilušek. Denně vysaje až pět dospělých svilušek nebo dvacet nymf a vajíček. Z vajíček dravého roztoče se po 4 dnech vyvíjí nymfy, které jsou rovněž dravé.

Proti třásněnkám se používá dravý roztoč Amblyseius cucumeris, aplikuje se na rostliny rovněž posypem pilinového substrátu s obsahem roztočů. Roztoč napadá a vysává jak larvy třásněnek, tak svilušky.

Parazitické hlístice rodu Steinernema se používají  proti larvám smutnic,. Napadený jedinec do několika dní hyne. V uhynulých larvách se hlístice dále množí. V třetím larvální stádium opouští mrtvou larvu a vyhledává nové hostitele. Celý vývoj trvá 2–3 týdny. Tím je zajištěna dlouhodobější ochrana. Jiný druh hlístic hubí larvy lalokonosců, další slimáky.


Aplikaci užitečných organismů je vhodné kombinovat s vyvěšením žlutých lepových desek, a to již po výsadbě rostlin. Jsou to optické lapače, které svou barvou lákají hmyz, který se nalepí na vrstvu nevysychavého lepu. Desky sice samy o sobě nezajišťují dokonalou ochranu, ale usnadní zjištění prvního výskytu molic či mšic, a tím přispívají k včasnému vysazení parazitických vosiček.

Biologická ochrana je bohužel omezená použitím ve foliovníku, či skleníku, roztoči jdou při masivnější aplikaci vysadit i volně. Samozřejmě, že pokud použijete biologickou ochranu, nesmíte použít nic jiného (ani "EKO"), jinak pomocníčky zahubíte

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 94.12 (?), 16.2.2009 9:29

Alí, mám dotaz. 
Je to s těmi saponáty skutečně tak? Přiznám se, že roky kupuju ty zaručeně odbouratelné, ale drahé tensidy od firem typu Club 21 apod. Má to tedy vůbec smysl?
 Máte na mysli organofosfáty jako Tabun, Soman, Sarin, které nebyly hodnoceny jako dobrá chemická zbraň?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 7.210 (?), 17.2.2009 1:02

ANo, přesně tak pane Vysloužile, normy na biodegradibilitu jsou naštěstí neuvěřitelně tvrdé - dnešní JAR má s tím předlistopadovým saponátem společný toliko název. Volba jaký detergent koupit je  o lifestylu, ne o ekologickém benefitu. Osobně ocením nápaditou reklamu, na druhou stranu mě vadí gruntování mozků při masivním přesvědčování, že nový komerční saponát je úžasný protože (Skvěle voní, maže ruce, a buhví co ještě). Odbouratelnost je ale u komerčních i eko opravdu stejná. Osobně preferuji a snažím se kupovat domů saponáty, které co nejméně smrdí  (dle výrobců "voní"), u eko saponátů je někdy problém s tím, že mají nižší koncentraci aktivních složek a prostě hůře myjí. (Ale platí to jen pro některé).

Rozhodnutí je hlavně na Vás, spíš než "ekologická" nálepka (jak jsem již napsal, všechny jsou "eko") mne zajímá, zda jsou hypoalergenní a nepříliš parfemované.

POZNÁMKA K TOXICITĚ - Nevím, zdai si to běžní uživatelé uvědomují, ale moderní saponáty jsou i takřka naprosto netoxické - dokumentované jsou případy vypití saponátu na nádobí, vzpomínám si i na noční konzultaci, týkající se romského spoluobčana, který byl odmítnutý svojí manželkou, když vyžadoval sexuální aktivity. Jeho žena prala a měla tedy práci. Odmítnutý muž jako protest snědl balení pracího prášku s výkřiky : "že když nebude sex, nechce žít". Byl převezen na místně příslušnou jednotku ARO, v plném vědomí a jedinou obtíží bylo to, že říhal voňavou pěnu, a obtížně se mu díky napěnění pumpoval obsah žaludeční. Po nervózním hledání v databázích se nenašlo nic skutečně nebezpečného, co by prášek obsahoval (Pacient propuštěn druhý den s "odmaštěnými trubkami a vonící").

Nebezpečné jsou z hlediska akutní toxicity samozřejmě prášky do myček a některé speciální směsné spreje, ale i tyto prostředky musí být dnes snadno odbouratelné.

Organofosfáty, ano, mám na mysli nejen Tabun Sarin, Soman, ale o několik desetiletí mladší a účinější binární bojové organofosfáty řady VX a novější. To že dokáží usmrtit člověka ireverzibilním zablokováním ACH-esterázy i v minimálních koncentracích je sice pravda, ale jinak jsou tyto zbraně tak akorát dobré na decimování nevinných civilistů.

A. mají špatný taktický koeficient, špatně se dávkují do daného prostoru. Pokud trochu zafouká, nebo se do nich opře slunce, rozptýlí se a rychle se (někdy až neodhadnutelně rychle) degradují, dobře jim nedělá ani vysoká teplota.

B. Moderní armáda se proti nim dokáže velmi účinně bránit

V podstatě se staly v moderní válce nepoužitelnými, dokonale je nahradily palivové bomby, speciální konvenční munice a jako taktický nástroj jejich místo zaujaly neutronové zbraně.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Chalupář - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (303) - 236.75 (?), 17.2.2009 7:24

Zajímalo by mě, proč se vlastně přestaly vyrábět fosfátové prací prášky. Matně se mi vybavuje cosi o tom, že "přehnojovaly" odpadní vody, ve kterých se pak přemnožovaly sinice...?

Například moje babička celý život shraňovala mýdlovou vodu vytékající z pračky (pochopitelně později už neprala jen pomocí "mýdla s jelenem") a zalévala tím s nezvratným přesvědčením, že tak hnojí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 166.66 (?), 17.2.2009 9:59

Vače babička byla moudrá žena :-)), v podstatě měla pravdu, fosfátové prášky skutečně  "hnojí vodu". Používáním prášků obsahujících fosfáty totiž dochází k podpoře růstu zelených řas a sinic (tzv. eutrofizaci), a tím k znečištění vodních toků. V takové vodě je pak (je li fosfátů přespříliš) málo kyslíku pro vodní organizmy, koupat se v ní je nebezpečné, hrozí alergické reakce (díky obsahu sinic). Jen pro pořádek , tyto prášky již nejsou v prodeji. Modernější  sice nehnojí vodu, ale zase hůř perou.

Nicméně měli bychom být rádi, že jsou vody čistší. problémem nejsou detergenty jako takové, problém ale je lidská hloupost. V posledních letech skutečně nebyl vyvinut žádný nový detergent. A tak se výrobci snaží odlišit nabídkou skvělých směsných sprejů, které ale obsahují nejen detergenty, ale i antimikrobiální sloučeniny. Podobně je to s některými prášky nabízející "Hygienicky čisté prádlo". Tvůrci takových produktů mířících mimo sektor zdravotnictví by zasloužili zastřelit za úsvitu.

Jak známo, v biologickém stupni čištění odpadních vod se využívá schopnost mikroorganizmů rozkládat organický odpad. Antimikrobiální přísady obsažené v mýdlech a řadě čisticích prostředků však zahubí i tyto užitečné organizmy. Menší část těchto přísad opustí čističku a vodními toky se dostává dál až do potravinových řetězců. Větší část zůstává přítomna v kalech. Nejvíce používaný antimikrobiální přípravek Tricloban je chemicky velmi podobný PCB, je relativně stabilní a obtížně odbouratelný. (Environmental Science and Technology, april 2006) Pokud vezmete kaly z čističky, do které se dostávají běžné saponáty, klidně s nimi můžete hnojit. Pokud ale budete hnojit kaly z čističky, do které vtéká voda ze saponátů s triclobanem, už bych tím půdu určitě nehnojil.

Vtip v antimikrobiálních mýdlech je ten, že nemyjí lépe a pro koncového spotřebitele nejsou nijak benefitní. NAOPAK. Jenom naivka, nebo duševně nemocný člověk preferuje dezinfikující úklidové a mycí prostředky. (to je bez urážky, nejvášnivěji uklízející osoby často trpí nutkavým jednáním - obsedantní poruchou)

Je zajímavé, že na jednu stranu státní autority chrání své občany i proti iluzorním nebezpečím a na stranu druhou zanedbají důležité věci.

CHLÉB A HRY!

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
lea. - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (459) - 120.236 (?), 9.7.2010 18:06

Chemický Alí, vyhrabala jsem tento Váš příspěvek, který mě velmi zaujal. Prosím, pokud budete mít čas, mohl byste napsat proč a v čem jsou prášky do myčky nebezpečné oproti Jaru a dalším saponátům?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?28.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika