Pomůcka pří výběru jádrovin

opravdu výstižně napsané. Walter

Za sebe mohu říci jen to, že přispívatelé do pomologické diskuze - ti externí, co nejsou uvedeni v tiráži časopisu - měli na výběr odrůd minimální, vlastně nulový vliv. Převahu českých odrůd bych českému časopisu vlastenecky nevytýkal,  možná bych volil odrůdy trochu jiné, vždyť Sirius, Opál, Orion a Luna jsou "uvařeny z jednoho hrnce". Každopádně mě těší, že diskuze měla dobrý ohlas a trochu mrzí, že redakce již s tímto formátem v roce 2021 nepočítá. 
   Osobně bych nebyl tak skeptický, co se týče velikosti obce amatérských ovocnářů. Podívám-li se na hojnou účast v degustacích jablek, na to, jaké obraty mají prodejci ovocné sadby,  pěstitelské (i domácí)  palírny, nemyslím si, že odliv majitelů zahrad od ovoce ke kytičkám je tak masový, jak odráží obsah časopisu.

Nazdar ovocnáři.Dle vyjádření zainteresovaných osob se vyvážené informovanosti nedočkáme.Zbývá internet, kde se dají najít velmi důležité informace o odrůdách.Zvláště toto zimní období je jak stvořené pro hledání informací a získaného přehledu o odrůdách jádrovin.Lze tam najít i rodokmeny odrůd viz přílohy.Takových zajímavých přehledů je však málo.Spíše je to hledání, pořizování poznámek a kombinace s nimi.Rozhodně se to vyplatí kdo nechce ustrnout.

Zahradě a vzdělávání zdar - Mičurin II (470 m)

Je tady vlákno Povod jednotlivých odrod jabloní.

Zdarec ovocnáři.Pomalu se blíží jaro a v této době si ovocnáři ujasňují jakou odrůdu ještě vysadit či sehnat rouby kterými by obohatili svoji odrůdovou skladbu. V příloze přidávám úsečkovou tabulku ze stránek Ovocnářské unie.Nádherně přehledný a poučný.Jeho stáří je 10 let a od té doby nebyl aktualizován. Nic mladšího jsem nikde nenašel ale 80% odrůd je stále běžně prodávaných.Lze se tam také přesvědčit i o pěstitelnosti odrůd v rozpěťových úsečkách sklizně i těch známkovaných jako těžko pěstovatelné.Můžete porovnat a kombinovat.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Tyto plakáty jsou volně ke stažení na stránkách OÚ.

Dobrý deň, ktoré odrody žltoplodých stromkov jabloní sa predávali v Československu okolo roku 1986?  Máte niekto nejaké staršie pomológie kde by sa to dalo pozrieť? Viliam

Přeji přátelé pěkný den. Zajímavě se vyvinula diskuse. Přitom jsem si nevšiml, jestli někdo vlastně odpověděl tazateli Viliamovi  234.69 na jeho dotaz. Já bych tipoval, že se může jednat o odrůdu Denár. Pisatel neuvádí pěstitelskou oblast. Denár u mně dozrával koncem září. Ale je to podzimní odrůda, Nedá se skladovat.  Autorem je ing. Dvořák. Plodové vnější znaky byly stejné jako u Goldenu. Odrůda u mne nijak netrpěla strupovitosti. Říkal jsem o ní, že je to Golden do vyšších poloh. V té době nebylo o globálním oteplování ani vidu, ani slechu. Klasický Golden Delicious u mně nedozrával do dobré kvality. Dosti podobná je i nová polská odrůda Milenium. Ta dokonce chutná jako Golden, zraje už počátkem září, je resistentní ke strupovitosti, ale hned se musí konzumovat.      Co se týče literatúry, také jsem začínal u autora ing. Dvořáka,.později jsem hltal Pěstujeme jabloně a Ovocnictví ing. Blažka. Pokud se někde našly nepřesnosti, bylo to pod mou rozlišovací schopnost. Díla obou autorů mi daly slušný teoretický základ. Dále už je to na nás. Miloš má pravdu. V současnosti je registrovaných ročně tolik odrůd, že normální člověk není schopen vše sledovat. Internet je úžasná věc, ale je třeba si vybírat, kdo to píše. Na českých stránkách moc světových novinek nenajdete. Když, tak jen u prodejců těchto odrůd.  Občas je něco v Sadech a vinicích. Já se hodně vzdělávám na polských stránkách. Poláci jsou pružnější.   A k tomu seriálu v Zashrádkáři.  Jsme v tom nevině. Výběr odrůd provedl Prof. Sus. Poslední reakce na Miloše Vysloužila. I já jsem nešťastný, že v Zahrádkáři je málo ovocnařiny., část je spíše literární revue, koutek pro hospodyňky, rozsáhlý koutek architektů, odpovědna co je to za rostlinu pro čtyři tazatele. Je to ale rozhodnutí redakce. Je třeba šéfredaktorovi napsat své připomínky. Já se vždy těším na články Ing. Roda, vždy se dozvím něco nového. Články pracovníků UKZUSu, statě o květinářství, vinné révě. V únorovém čísle byl úžasný článek o roubování zeleniny. Takže pořád si tam něco vyberu.  Ale to jsem se nějak rozjel. Mnoho pěkných chvil na zahradě i přes tu hroznou dobu. M. Přasličák           

Nazdar ovocnáři. Táké jsem vyhodnotil dotazy údajného pána Viliama jako odrůdu Denár.Ovšem po rozklinutí otazníku v závorce za přihlasovacími čísly 234.114 a 234.69 jsem zjistil něco jiného.Spíše provokace.

Mě v loňském roce nejvíce zaujal v Zahrádkáři malý článek jak zapěstovat předčasný obrost technikou pro zapěstování knippbaum pana Suse. Každý jsme o tom slyšeli ale jak se to dělá asi málokdo včetně mě.Vyfotil jsem si to do mobilu viz foto 1 a zamýšlím to aplikovat u sebe.Na palmetu jsem narouboval na vnější vertikály odrůdu Angold ale klasickým řezem letorostů nedochází k uspokojivému rozvětvení viz obr. 2.Chtěl bych tuto tehniku předčasného rozvětvování na této odrůdě vyzkoušet.Také toho chci využít na terminálech přeroubovaných stromků.Takováto zajímavá informace by si zasloužila celostránkovou a podrobnější pezentaci i s praktickými nákresy.Pro mě loni informace č.1.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Profesionální sadaři knipbaumy hodně vysazují. jedná se o dvouletý výpěstek s jednoletou korunkou. Moderní systémy v sadech bývají pod kapkovou závlahou a často přinášejí první plodnost už v prvním roce po výsadbě.  Samozřejmostí je intenzivní hnojení.  Takový výsadbový materiál jim dělají školkaři. Jelikož tou metódou, jak popisuje prof. Sus by to bylo pracovně značně náročné, použijí postřiky regulatóry růstu. U většiny odrůd to funguje. Viděl jsem to u jednoho velkoškolkaře v Polsku. Prý to moc nefunguje u odrůd, plodících na dlouhém dřevě, jako je Rubín, Bohemia a podobně. Zkouším lecos, ale do toho jsem se ještě nepustil.  Jako zahrádkář se snažím být s chemii trochu opatrný, pokud je jiná cesta. Donutit pupen na špičáku vyrazit docílím i zářezem nad pupenem. Pokud si pro sebe dělám nějakou nedostupnou odrůdu, v zimě v ruce naroubuji podnož.. / v lednu až únoru /. Svazek roubovanců dám do kbelíku se substrátem a umístím do sklepa /  5 st. Celsia /. Do jara mi rouby přirostou. Počátkem dubna narostou špičáky i 150 cm. Korunku zakládám klasicky ve druhém roce.  Tupý úhel odklonu zajistím pomocí párátek či kolíčku na prádlo./ Pokud mám na to dostatek času /. Druhý rok na podzim je stromek hotový. Dá to práci, ale takový materiál nikde nekoupíte. Co se týče očkovanců peckovin, tak je sice pravda, že vytvoří dostatek bočního obrostu. Ale nakupuji stromky z Polska a jsem dost rozčarován. Obrost začíná velmi nízko. Dělají množství a trpí kvalita. Nic neodstraňují. Obrost v potřebné výšce je slaboučký a málo kdy nasazuje v tupém úhlu. Takže často postranní obrost všechen odstraním a založím novou korunku v potřebné výšce, která naroste po výsadbě na trvalém stanovišti. Já osobně postupuji u peckovin jako u jádrovin. Je třeba si zajistit dostatečně silné podnože.  Vyjímkou jsou broskvoně. Tyto očkuji v srpnu ve výši korunky. / Používám odolné podnože St. Juliane, Wawit, Adesoto a pod., vhodné i do těžších půd. / Druhým rokem naroste krásná, silná korunka, kterou hned upravuji jako kotlovou. M. Přasličák