Podnož A2 - vzhled kořenů
|
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 180.133 (?), 6.3.2008 12:00
Jinak pokud se neštítíte drastičtějších zásahů, je možnost využít silnější podnože a držet strom na uzdě pomocí kroužkování, zářezů do kmene, obrývání kořenů, aplikací látek ovlivňující růst ap.
Nebo jze pěstovat štíhlá vřetena na silnějších podnožích a silnější větve vylamovat. Viděl jsem to u hrušní. Vylomili větev i s kusem kmene. Prý se strom soustředí na hojení rány a nepožene tolik do výšky. Slyšel jsem i názor, že se to dobře zavaluje, protože se odstraní pletiva co byla napojená na větev (pletiva, která by po odříznutí nikam nevedla).
Zářezy do kmene se dělají pilkou zářez přes půl kmene. O kus výš se udělá zářez v opačném směru. Strom musí mít samozřejmě oporu.
Nejsem zastáncem těchto praktik, mám k ovocným stromům trochu jiný vztah, ale toto je také možnost.
Vítek
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 186.98 (?), 6.3.2008 12:49
Tak to vypadá, že radši ee:-) Trochu uvažuju, že bych si udělal i nějakou tu intenzivnější výsadbu dobré odrůdy. Spíš zkusit to, ale když tak čtu Vaše názory, asi se vydám běžnou cestou. Vylamování mezištěpů a td, ne, s tím se nechci potýkat. M9 u nás asi moc nejde, i když věřím že kdybych půdu pravidelně kultivoval a zavlažoval, šlo by to. Většina zákrsků to tady ale docela odnáší, půdu máme spíš těžší. Asi zůstanu věrný jadernicovým podložkám.
Díky za rady pánové! (klidně pište dál:-)
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 180.133 (?), 6.3.2008 16:13
No zrovna ty zářezy nejsou moc pracná záležitost. Otázka životnosti je diskutabilní. Řekl bych, že to nebude horší než výsadby na M9.
To trhání větví jsem viděl ve firmě Ekofrukt Slaný (možná se to píše jinak). Tam měli brušně jako vřetena na hrušňových podnožích.
Jinak o té M9 neuvažujte vůbec. MM106 taky není špatná podnož.
Vítek
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 180.133 (?), 6.3.2008 19:56
Nevím to jistě, ale myslím. že nektriová rakovina napadne i vodivé svazky ve dřevě a větev pak trpí suchem. Vytvoří spoustu drobných pokroucených plodů.
Když na jaře provedu kroužkování, nebo zářezy do kmenu, rána se začne hojit a situace se zlepšuje. V případě rakoviny je tendence opačná.
Princip kroužkování spočívá v tom, že asimiláty nemohou odejít do kořenů, hromadí se v dané větvi a jdou do plodů a listů. Plody a listy jsou větší.
Rakoviné větve na mě oůsobí jiným dojmem.
Asi to bude souviset i s transportem hormonů.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 180.133 (?), 7.3.2008 14:01
Spíš bych řekl, že půjde o rovnováhu fytohormonů. Auxiny se tvoří ve vrcholech a jdou lýkem dolů ke kořenům. Tento proces je kroužkováním znemožněn. Z kořenů jdou zas cytokininy vzhůru. V případě kroužkování jim v tom nic nebrání. Možná půjde i o interakce fytohormonů, které jsou náhle v nezvyklém poměru. To jsou ale jen takové mé představy. Do takovýchto záležitostí se nerad pouštím, protože jim moc nerozumím.
Vítek
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|