Odrůdy jabloní (a nejen jabloní) z východu



host - 33.39 (?)
5.12.2017 13:21

Ono jde o to, jak se k nám tyto odrůdy dostaly. Šlechtitelé v Rusku jsou většinou velmi skromní a upřímní lidé a když je navštívite, tak vám své odrůdy, které mimochodem šlechtili 10-15 let i více, klidně i daruji nebo prodají pro nás za směšnou cenu. A někteří „našinci s podnikavých duchem“ na tom pěkně zbohatnou. Např. můj přítel v 90-tých letech dovezl od šlechtitele z Uralu /V.S.Iljina/ do Československa jako první rakytník odrůdy Slunéčko, který daroval některým pěstitelům v Čechách. On z toho neměl nic a tito pěstitelé na Slunéčku dodnes vydělávají velké peníze.                                                                                                     Jak jsem již psal všechny odrůdy jsou v Rusku rajonizované do určitého regiónu, kde se jim daří. Velké množství z nich se těžko adaptuje v jiných rajónech.  Pokusy o pěstování ruských odrůd jabloní a hrušní byly v Čechách již za 1. republiky, kdy byly dovezené Mičurinem darované odrůdy. Tyto pokusy však neskončily úspěšně. Záleží od konkrétní odrůdy. Ty, které jsou šlechtené do drsných podmínek /a těch je většina/ se velmi těžce přispůsobují jiným klimatickým podmínkám. Např. Ruská slivoň Kubánská kometa je velmi adaptivní a pěstuje se od Petrohradu a ž po Vladivostok a naopak sibiřské rakytníky, hlavně z Altaje, se velmi zle adaptují a v evropské části RF zmrznou již při první zimě, i když doma vydrží mrazy až mínus 50°C/mají výbornou mrazuodolnost, ale slabou zimoodolnost – nesnášejí jarní výkyvy teplot/. Mimochodem, ani Rubín, ani Admirál se v RF nepěstuji, protože by tam nepřežily. Na Ukrajině jsou podmínky pro pěstování vhodné i pro naše odrůdy. HJ

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4   
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 11.60 (?), 5.12.2017 12:10

Pak mi vysvětlete, proč kvalitní ruská réva si k nám cestu našla a o jablkách se jen píe, jak jsou chutná a odolná. Všichni dobře víme, že když je nějaká odrůda opravdu výjimečná, zakrátko ji všichni pěstují, bez ohledu na to, jestli se dováží, množí a prodává (viz Rubín, Admirál,)

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 33.39 (?), 5.12.2017 13:21

Ono jde o to, jak se k nám tyto odrůdy dostaly. Šlechtitelé v Rusku jsou většinou velmi skromní a upřímní lidé a když je navštívite, tak vám své odrůdy, které mimochodem šlechtili 10-15 let i více, klidně i daruji nebo prodají pro nás za směšnou cenu. A někteří „našinci s podnikavých duchem“ na tom pěkně zbohatnou. Např. můj přítel v 90-tých letech dovezl od šlechtitele z Uralu /V.S.Iljina/ do Československa jako první rakytník odrůdy Slunéčko, který daroval některým pěstitelům v Čechách. On z toho neměl nic a tito pěstitelé na Slunéčku dodnes vydělávají velké peníze.                                                                                                     Jak jsem již psal všechny odrůdy jsou v Rusku rajonizované do určitého regiónu, kde se jim daří. Velké množství z nich se těžko adaptuje v jiných rajónech.  Pokusy o pěstování ruských odrůd jabloní a hrušní byly v Čechách již za 1. republiky, kdy byly dovezené Mičurinem darované odrůdy. Tyto pokusy však neskončily úspěšně. Záleží od konkrétní odrůdy. Ty, které jsou šlechtené do drsných podmínek /a těch je většina/ se velmi těžce přispůsobují jiným klimatickým podmínkám. Např. Ruská slivoň Kubánská kometa je velmi adaptivní a pěstuje se od Petrohradu a ž po Vladivostok a naopak sibiřské rakytníky, hlavně z Altaje, se velmi zle adaptují a v evropské části RF zmrznou již při první zimě, i když doma vydrží mrazy až mínus 50°C/mají výbornou mrazuodolnost, ale slabou zimoodolnost – nesnášejí jarní výkyvy teplot/. Mimochodem, ani Rubín, ani Admirál se v RF nepěstuji, protože by tam nepřežily. Na Ukrajině jsou podmínky pro pěstování vhodné i pro naše odrůdy. HJ

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 33.39 (?), 5.12.2017 18:43

V této diskusi p. Ivan Hlavatý spomíná i odrudu hrušně Mramornaja. Je to jedna z tých velmi kvalitních a odolných odrůd, které by se mohlo dařit i v naších podmínkách. Je potřeba ji vyzkoušet. Je to odrůda vyšlechtěná v Rosošanské šlechtitelská stanicí/oblast Voroněž/ již v roce 1965 křížením odrůd Bere zimní Mičurinova /Mičurin ji vyšlechtil již v r. 1903/ a Lesní krásavice / tj. ruský název pro Hájenku/. Mramornaja je vysoce ceněna za svůj vzhled /4,7 balla/ a výbornou chuť /4,8 balla/. Plody jsou průměrné velikosti 160 – 170 g, dozrávají koncem srpna – začátkem září a skladovatelné jsou 3-4 týdny /maximálně do poloviny až konce října/. Jsou vhodné na přepravu. Proti strupovitosti a jiným nemocem je odrůda velmi odolná a prakticky nemocemí netrpí. Využití má všestranné. Mrazuodolnost je pro naše podmínky dostatečná. Nevýhodou je, že při velmi suchém počasi může být snížená úroda a plody mohou opadávat. Já jsem tuto odrůdu naštěpil do koruny stromů před 4 léty, zatím ještě nerodila, protože začíná rodit v 6-7 roce po naštěpení nebo naočkování. Koruna stromu dosahuje střední velikosti. HJ

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 5.12.2017 18:43

Rubín, ani Admirál se v RF nepěstuji, protože by tam nepřežily.

Za totáče mělo Brno družbu s Voroněží a já jsem tehdy jednomu tamnímu ogorodnikovi, co přijel na vstreču nějaká očka Rubínu věnoval. Napsal mi ještě téhož roku co štěpoval, že mu naštěpovaný roub vykvetl a tak krasivoje jabloko nikagdá něviděl.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 248.237 (?), 5.12.2017 18:38

Odrůdy z Ukrajiny a Ruska nabízí zahradnictvo Limbach.

Mívají zajímavou nabídku všeho možného, ořechy počínaje a drobným ovocem konče. Často novinky u nás zatím nedostupné. Problém pro mě je dohledat o těch východních nějaké informace/zkušenosti.

Letos jsem si tam mimo jiné objednávala ukrajinské křížence višní, které by měly být odolné monilii.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 33.39 (?), 5.12.2017 19:09

To máte pravdu, Limbach prodává některé ovocné druhy z RF, Ukrajiny i jiných zemí východu. Podívejte se ale na tu jejich cenu. Stromek za 18 - 24 € / to je cca 455 - 610Kč/ za jeden kus. Za 18 € tam prodávají i zde spomínannou hrušku Nojabrskaja. Na Ukrajine se táto hruška prodává za 70-80GRN, tj. cca necelých 70-80Kč. To jen pro porovnání těch rozdílů.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 248.237 (?), 5.12.2017 20:58

Souhlasím, že cena je vysoká. Je to ale pro mě nejjednodušší způsob, jak odrůdy, které mě zajímají, získat. Zítra mi snad dojdou hrušně z Německa (špičáky Uta, Viennská a Harrow Sweet) a cena bez dopravy je podobná. Nechci čekat, jestli někdy náhodou neseženu některé levněji, Čas běží příliš rychle.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.185 (?), 5.12.2017 19:31
HJ: Vďaka za zaujímavé informácie. Ešte si dovolím doplniť pár vlastných skúseností o odrode Nojabrskaja (okrem synonyma Xenia sa používa občas aj Oksana): Na dulovom podpníku rastie stredne silno, dobre sa tvaruje a tvorí plodonosný obrast, rodila už v 2.roku po výsadbe. Plody sú veľké, okolo 400g. U mňa na teplej nížine bohužiaľ neplatí, že by vydržali do januára a najchutnejšie boli okolo Nového roku. U mňa ju oberám v polovici októbra, plody vydržia asi do polovice novembra, najlepšie chutia asi 2 týždne po obratí, keď zožltnú. Chuť je naozaj vynikajúca, podobná rodičovskej odrode Viennskej, o niečo menej šťavnatá a dužina má o niečo hrubšiu (zrnitejšiu) konzistenciu, čo ale pri konzumácii vôbec neprekáža. Typický je akoby "zobákovitý" odstup stopky, ktorá väčšinou smeruje šikmo k osi plodu a je s ním spojená akýmsi "pupkovitým" zdurením (pekne to vidno na fotke). Toto je potom aj miesto kde začína nahnívať pri prezretí, podobne ako napr.Clappova. (K tej odolnosti na spálu: pri najlepšej vôli tomu nedokážem veriť, zažil som párkrát tú hrôzu čo spála dokáže za pár desiatok hodín spôsobiť a úplne zničiť predtým zdravý strom, jednoducho neverím že by nejaká hruška dokázala odolať). IH


Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.109 (?), 21.4.2019 20:17
MRAMORNAJA - hruška pôvodom z Východnej Európy. Mám ju na semenáčovom podpníku, rastie bujne, snažím sa ju trochu "krotiť" rezom. Teraz prvýkrát poriadne zakvitla a zdá sa že nejaká prvoúroda možno aj bude (foto). Na kvalitu/nekvalitu tejto odrody som naozaj zvedavý. "Veci" z Východu máme niekedy tendenciu podceňovať, akoby sme my boli niečo viac... Nie sme. Ak by Mramornaja bola aspoň spolovice taká "kométa" ako jej kolegyňa Nojabrskaja z (neprávom) podceňovaného Východu, tak by som bol spokojný. Pažijom, pasmatrim, pareferujem 😃. IH


Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.75 (?), 11.5.2019 18:32
MRAMORNAJA - ruská odroda hrušky, ktorú mám na podpníku Pyrus pyriaster (plánka). Podľa očakávania rastie bujne a zdravo, rodivosť nastupuje len postupne. Tento rok (ak sa nič mimoriadne nestane) by už mali dozrieť prvé plody - foto 1,2. Na ich výzor a najmä chuť som veľmi zvedavý, keďže absolútne netuším čo môžem očakávať. Na ďalších fotkách sú obrázky tejto hrušky z netu. Podľa popisu by malo ísť o kvalitnú odrodu, nenáročnú na podmienky. Je to v našich pomeroch tak trochu exotika a najlepšie bude presvedčiť sa o jej kvalite/nekvalite osobne, teda na vlastné oči a "na vlastné ústa". Ak by niekto už mal s hruškou Mramornaja osobnú skúsenosť, budem vďačný za jej prezentáciu. IH




Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika