Nevím jak na ovocné stromky

Tak jsem četla a hledala, zapisovala... Ale přesto bych prosila o radu.Nějaký "seznam"Jak a kdy co stříkat.Myslím třeba švestky v květu pilatka, třešně před odkvětem monilioza... atd.Jak už jsem psala některé stromky už budou mít 7 let a stále nic.Respektive třeba švestky, ryngle kvetly už dvakrát dost bohatě, ale zelené plůdky zčernaly a do jednoho opadaly.Bud to bylo pozdními mrazíky, nebo nějakým hmyzákem, tedy myslím.Třešně měly nejspíš mol.úžeh a broskve kadeřavost.Nikdy jsem stromky ničím nestříkala, ale letos to chci zkusit.To stříhání snad už zvládnu-stromky byly vždy odborně zasazeny před výsadbou a myslím si, že jsou dobře volené odrůdy a dobře zasazené.Jen jsem nějak nechtěla pustit chemii na zahradu.Veškerému drobnému ovoci-rybízy, josta, maliny, ostružiny, muchovníky, borůvky, angrešty, jahody... se daří dobře a rodí bez problému.Okrasná zahrada je taky v cajku, nic nestříkám a hnojím jen kvašenými kuřinci a konským hnojem-zelenina jede taky, jen ty stromky jaksi stávkují.Tak jsem si řekla, že to jeden rok zkusím a uvidím.Myslím si, že 7letá švestka či jablon by už nějakou tu úrodu mohla mít.Jediné co plodí a dobře je 5ti letá višen.V únoru bych začla rozhozením cereritu pod stromky a potom tedy ty postřiky.Čím prosím začínáte?

Postřiky - stálý zdroj diskusí.

Jako chemik z povolání postřiky používám v nejnutnějším případě, pokud možno na holé větve. Vám doporučuji ihned po odeznění mrazů na broskve stříknout Kuprikol (nebo jiný měďnatý postřik) - zabrání kadeřavosti. Já tento postřik aplikuji hned po opadu listu. Pro jistotu v době rašení pupenů (1mm dlouhé zelené nitky na vrcholových pupenech broskvoní) stříkám ještě něco organického (Dithane Neo...). Z pilnosti tak ošetřuji i ostatní peckoviny - doufám v účinek na moniliozu a pod. houbové choroby.

Jiné postřiky v době vegetace nepoužívám, červivost jabloní řeším vykrajováním, rané třešně nečerviví a ostatní zatím má výskyt do 10%. Se strupovitostí a padlím si poradí rezistenty.

Mladé stromky řežu co nejméně, abych nenarušil vývoj květů. Po nástupu plodnosti bude nutno "jednotit plůdek" a s tím se také ukáže potřeba řezu - letního i zimního (tento jen u jádrovin). J.

Nevím, zda tento postup proti kadeřavosti je nejsprávnější. Udává se, že postřik se má provést, když tepoty 3dny po sobě vystoupí na 10 st.

Pro postřiky, choroby a škůdce doporučuji moderní, přehlednou a srozumitelnou knihu „ Účinná ochrana zahradních plodin „ (vydalo Grada r. 2011). Je tam velmi dobře vše popsáno jednak samostatně pro jednotlivé druhy ovocných stromů a pak následuje i podrobný kalendářní časový sled postřiků podle měsíců v roce.

Pane PP., v literatuře jsem tento postup nenašel, slyšel jsem o něm. Sledování 3 dnů s teplotou 10° bych považoval za problém - co když budou jen 2 dny a pupeny vyraší?

Ve starém časopisu Ovocinárstvo-zahradníctvo (cca 1970) byly uveřejněny výzkumy kučeravosti a doporučeny právě tyto termíny. Mně naprosto vyhovují, hlavně je přesně určena fáze narašení pupenů. Posledních 20 let nemám kadeřavost u 50 broskvoní vyjma několika listů-asi přehlédnutých pupenů. J.

Vyhovují vám proto, že ve vaší poloze je to zřejmě optimální termín. Je známo, že proti kadeřavosti lze zasáhnout pouze v okamžiku, kdy je na to houba citlivá a vy se prostě správně trefujete. Jistě může být měřítkem i stupeň narašení.

Moc nestříkám, hlavně broskev proti kadeřevosti (v listopadu Kuprikol, v únoru Kuprikol a po 14ti dnech Syllit). Švestky při dokvétání proti pilatce Zolone. A pak již jen 1x brambory a rajčata Acrobatem proti plísni.  Lída