Množení jabloní větvemi?

Kdysi jsem v Receptáři nejen na neděli s Přemkem Podlahou viděl příspěvek, jak nějaký zahradník zakopal 2 metrové větve jabloní pod zem a z toho mu vyrostly jabloně. - Je to možné?

Ano, tímto způsobem Vám vyroste jabloň, která bude mít stejné plody, ale stromek bude zcela odlišného vzrůstu. Jabloně se běžně roubují na podnož, protože právě typ podnože určuje jaký bude mít stromek vzrůst, existují zákrsky, polokmeny, vysokokmeny atd. Takže jabloň nemnožte z větve, nebo z tzv. řízku, ale kupte si v zahradníctví stromek k vysazení.

Jabloň běžně nezakoření a pokoušet se o to nemá smysl. Asi v polovině minulého století byl znám pan Brabec, CsC. myslím z Holovous, který šlechtil t.zv. samokořenící jabloně. Jejich kmínky a větvičky měly na sobě takové jako shluky bradavic z nichž se v půdě vytvářely kořínky. Tento pokus ale zanikl, protože výpěstky neměly hospodářský význam. V té televizi vystupuje ovocnářský "čaroděj",  který předvádí taky na př. roubování za kůru šroubovákem do pařezu, který je suchý. Nebo pěstuje ovocné stěny způsobem, jakým se to dělalo asi tak na začástku Čs. republiky. Sledoval jsem ho se zájmem ale jeho rady byly jen vyplněním prostoru v Receptáři.

Rád bych tak uchoval odrůdu jabloní, která se už nejspíš ani nedá koupit. Mám zájem o pěstování jabloní v nižším provedení - nechal jsem si proto rouby oné odrůdy naroubovat na M9, ale většina z nich rostou pomalu jako ty nejzakrslejší zákrsky.

V nějaké receptáři jsem četl článek o jednom pomologovi, který odstříhává listy nad dozrávajícími jablky, aby na ně svítilo slunce, a aby prý tak lépe zrály - což je podle mě blbost...(?!)

Nejspíš jste zvolil nevhodnou podnož do vašeho prostředí. Jinak letní průklest jabloní se provádí i za účelem lepšího vyzrávání a vybarvení plodů.

           Milan Boštička

Pravokořenými ovocnými stromy se zabývá pan Svoboda (ekozahrady). Způsob zakopání silné větve je použitelný. Vyrašené mladé letorosty je třeba v průběhu vegetace nahrnovat jako při kopčení.

Některé odrůdy, zejména ty starší nejsou vhodné na M9. V pomologických atlasech se o vhodnosti k pěstování konkrétní odrůdy v určitém tvaru můžete přesvědčit. Jinak obecně stromy na M9 vyžadují větší péči. Pro zahrádkáře bych doporučil spíš trochu bujnější M26 nebo klasiku MM106.

Pro dobré vybarvení a nižší tlak houbových chorob je dobré, když k plodům a listům může slunce a koruna je vzdušná (průvan). Jestli vzdušné koruny docílíme průklestem, letním řezem nebo odštipováním některých listů je celkem jedno. Jen je třeba brát vše s rozumem. Jisty vyrábějí cukr... Pokud má strom málo velkých plodů, může je slunce spálit.

Pro Zyjan. Než si zajistíte pro svou odrůdu vzrůstnější podnož, dopřejte Vašim málo rostoucím zákrskům ty nejlepší podmínky. Brzký jarní průklest, přiměřené množství dusíkatého hnojiva do konce června, půdu kolem stromků bez plevelu, mladé výhony bez mšic a občasná zálivka v suchém období. Omlouvám se, pokud tato pravidla dodržujete.

Uštipovat stínící listy kolem plodů jsem viděl před lety v televizi italského sadaře a od té doby totéž asi měsíc před dozráním na některých větvích provádím. Není to asi nic nového, jen se o tom pravděpodobně nemluvilo ani nepsalo.S pozdravem H.

Děkuji za rady - není se zač omlouvat, i když většinu z toho jsem myslím dostatečně splnil. Podle mého se odstraňováním listů rychlejší zralosti nedosáhne - je to totiž právě list, který pomáhá plodům v dozrávání. Jabloním příliš nerozumím, zabývám se spíše pěstováním vinné révy - ale v tomto to bude určitě podobné.

Šetrným odstraněním stínících listů na konci vegetace nemá napomáhat rychlejšímu dozrávání, ale mělo by mít vliv na vybarvení a tím i na kvalitu plodů. Pěstováním vinné révy nerozumím, avšak neprovádí se na vinicích něco podobného? Možná že se mýlím. H.

Jo - to se provádí, ale je to dost diskutabilní. U tmavých odrůd to nemá vůbec smysl, u světlých se děje to, že jsou sladší jenom na oko. - Bobule na zadní části hroznů jsou pak mdlé chuti. Kdysi jsem zkusil oba způsoby a rozdíl kvality byl naprosto zřejmý.