Lidská moč jako dusíkaté hnojivo k ovocným stromům

no vždyť vás nikdo nenutí k ničemu

Jenom tak pochytáno z paměti a předešlého textu: Produkce močoviny na obyvatele a rok 12 kg, produkce N na obyvatele a rok 6 kg (v půdě se močovina prudce rozkládá na NH3 a tím část dusíku vytěká), plocha státu na obyvatele 0,75 ha, plocha zem. půdy na obyvatele 0,3 ha, srážkový N (hromy a blesky) 30 kg/ha/rok, schopnost azotobakteru poutat N až 200 kg/ha/rok, hnojení průmyslovými hnojivy (někteří zahrádkáři doporučují i kelímek od jogurtu na čtvereční metr), hlízkové bakterie, houby, spalovací motory a spalování a další, to už jsem dávno zapomněl. Takže zanedbatelně drobné v jednoduché rovničce.
Vtip věci, její kvalita, spočívá v tom, jestli kočku správně chytat za poslední tři chlupy v ocase vpravo a nebo čtyři vlevo. A v tom se nikdy neshodneme. JG

Zatím se tady diskutovalo hlavně o moči jako hnojivu, zdroji dusíku.
Ale co tak i jiné využití?
Dezinfekce, léčení nejrůznějších chorob atd. Nemyslím tím jen lít ji pod stromy do půdy, ale využít ji i k léčebným nebo preventivním postřikům.
Místo drahé a jedovaté chemie.
Své o tom vědí příznivci a uživatelé urinotetapie.
Mnohým z nich zachránila i život když na jejích problémy současná lékařská věda nestačila...

Rafael.

Tak já jsem všechny příspěvky jak je, či neni moč užitečná nečetl, ale jedno vím, všeho moc škodí...

Před desítkami let jsem byl v Kolíně na vojně, ráno nás vyhnali na jedno, nebo dvě kolečka, cestou si vojáčkové ulevovali u velkých stromů, ty stromy nerostly do extrémů, naopak, postupně kapaly...

Nenapadlo by mě lít neředěnou moč k rostlinám, ale když ji zředěnou budu lít na kompost, tak si s tím příroda poradí?

i s nezředěnou si poradí. jde to i spočítat, například když mám hromadu starý slámy a chtěl bych vědět, kolik močky tam přijde, stačí si zjistit kolik je potřeba dusíku na rozklad stanoveného množství slámy a znáte všechno potřebné pro jednoduchou matematickou operaci, všechny ostatní potřebné hodnoty tady v diskusi padly, jestli se nepletu.

argument, že když se někam chodí pravidelně hnojit, tak tam postupně kytky zajdou, není argument proti hnojení, ale pouze potvrzení starého pořekadla, že všeho moc škodí