Jurrský ovopark

Myslím, je jiná doba. Hromádky jablek dnes málokdo chce. Žádané jsou kvalitní plody a tgy je třeba skladovat v optimální teplotě, vlhkosti a taky aby k nim byl přístup, když je chuť.  Půda nad stavením taky nevymrzala tak, jako samostatná stodola. Nevím jak u Vás, ale na mé půdě bych v tuto dobu jablka uvařil a v zimě by mi tam jednoduše zmrzly. Ne hned,  ale po týdením mraze určitě. Jablka se skladovaly ve sklepě, v krechtu, ve studené komoře, na půdě snad ořechy.

Děda-doživotně samostatně hospodařící malorolník, postavil dům, chlívy, sklady na seno, slámu, počal a vychoval s babičkou sedm dětí. Aby měli co do pusenek, vysázel ovocný mix, ty stromy rostly s dětmi, všichni tři synové se naplno zapojili do pěstování, děvčata pomáhala se sklízením a zpracováním bohaté úrody. Na půdě nad obytnou částí-nad prvním patrem, se Vánoc, Tří králů a občas i Velikonoc dočkala jablka uložená v jemném seně, v ječmeni i hrušky zabalené ve fajnovém papíře. Samo, že před uložením prošlo ovoce pečlivým výběrem a uctivým zacházením. S.P.,Ch.

Věřím tomu, ale asi bych jeho příkladu nenásledoval, i kdybych ty podmínky měl.
1. Těžko lze zajistit, aby se na půdu nedostaly myši, kuna. Jsou to potvory a namísto, aby sežraly pár jablek, nakousnou jich desítky.
2. Obtížně se v seně hledá jablko právě té odrůdy, kterou chci ochutnat. Děda byl patrně autorita a nedovolil žádnému ze 7 dětí si vymýšlet, jaké jablko si vybere.
3. Uskladněné ovoce je třeba pravidelně kontrolovat a případné nahnilé plody odstranit. To v seně prakticky nelze.

K 1ce-na statku byly vždy a všude přítomné kočky s koťaty+psi potkáňáci, ti už se postarali o eliminaci zmiňovaných škodlivců. Ke 2ce+3ce-na prostorné, světlé a vzdušné půdě bylo sena jako matrace v loži, jablka nebyla zahrabaná, nýbrž pokladena na povrchu, tudíž naprosto přehledná, děti dobře vychovány, děda i bábinka-tehdy spíš táta, máma tzv.klidná síla, žijící v souladu s Desaterem. K uložení suché píce a podestýlky sloužily hosp.budovy. Tam se-především o prázdninách perfektně řádilo. S.P.,Ch.

Pak ještě bod 4 
Skladovatelnosti jablek napomáhá stálá teplota kolem 4 st a vlhkost 80%. Což nezajistí ani smečka micek a potkaňáků. Řekl bych, že ovoce - hlavně tvrdé hrušky se vkládaly na půdu do sena proto, aby dobře a co nejrychleji dozrály k jídlu.

Zadavatelka dotazu má nevyhovující sklep a jinou možnost, než stodolu, nemá. Nebude to ideální, ale takto se skladovat jablka jakž takž dají.P

tak teda ja to letos zkusim a hned budu chytrejsi. nejaky konkretni navrh na zahrabavaci technologii by nebyl? do lisek a prikryt metrovou vrstvou sena, nebo rovnou polozit na seno ci zahrabat... jak hluboko? jak oznacit misto zahrabu? predstavuju si, ze tam treba zapichnu dlouhej klacek a podel nej ta jabka naskladam... jen teoretizuju...

je to na samote u lesa, hlodavce predpokladam, kocky tam asi nebudou, sena je tam tak 10x10x3m

Asi nejradši mám Bokoop a Zvonkáč.

Přikládám fotky Č. Boskopu a Zvonkového. Jsou stále svěží, jen Boskoop už je trochu gumovej. I tak je ale dobrej.

V.

Dneska jsem byl u známého ve školce a ve sklepě (s jablky). Přivezl jsem si dinosaura Parmenu zlatou ve stromku i v ovoci. Moc jsem ještě po encyklopediích a pomologiích nebloudil, ale u ní se uvádí 12. století (Anglie, Francie). Starší už je snad jen Průsvitné, to má v rodokmenu Pobaltí a cca 8. století. Abych měl trochu více starostí, dostal jsem ještě naroubovanou Českou pochoutku a ještě jednu položku z těch historických jablek. Budeme doma ochutnávat Ribstonské, Vejlímek, renetu zvanou Syreček, Gráfštýnské červené, Studničné, nějaký řehtáč (ne soudkovitý). Je to ze sklepa, ze kterého je v tuto dobu ještě dobré i Wealthy.  

Jsou ještě starší odrůdy. Na příklad skupina odrůd jablek nazvaná API, česky chroupě, z nichž jedna se pěstovala na Peloponesu již ve 4. století, nebo Decio Aplle. Ta se pěstovala za starého Ŕíma a dochovala se do dnešní doby, stejně tak i dirůdy Api. I Panenské české je velmi staré a říká se, že se pěstovalo odnepaměti..