Abych řekl pravdu, Jonagold mám chuťově moc rád, jako strom už tolik ne. Roste příliš bujně a neuspořádaně a tak se snažím řezat co nejméně, což má za následek vyholování. Takže jen v srpnu trochu zakrátím to, co se mi zdá příliš dlouhé a postupně přece je úroda přichází, ale těch vos, kterým také chutná a strupovitost je další jeho nectnost.
Občas je dobře se podívat do produkčních sadů, kde na krásu stromů už vůbec nehledí a ani jim nevadí, že to co nemá plody, letí nahoru, zatímco větve s plody jdou až k zemi. Žádná krása, ale funguje to.
Škoda jen, že můj přítel sadař šéfuje už ty sady tam nahoře.Z.