Jak ostříhat sloupovitou jabloň?

Ty fotky mi připomínají obrázky z předválečných vydání Rádce z Předmostí. Vždycky jsem toužil něco podobného mít, bohužel podmínky mi to nedovolují. Ale je to krásné.

Tvarování stěny pana Mičurina II je obdivuhodné. Ale hned v úvodu svého příspěvku píše, že sloupovitou jabloň nepěstuje, takže jeho rady jsou v tomto případě dost nepoužitelné.
Sloupovité jabloně mají díky spontánní mutaci zcela jinou fyziologii růstu i plodnosti a proto se k nim musí přistupovat jinak, než ke normálně rostoucím jabloním.
Nemusíte mi věřit, byť mám (viz jeden z anonymních příspěvků výše) dlouholeté zkušenosti s pěstováním a tím i řezem sloupcovitých jabloní. Stačí si napsat do vyhledávače "řez sloupovitých jabloní" a najdete lepší rady. Například videa pana Jana Urbánka nebo u prodejce stromků najdete také jiné rady než ty, které radí pan Mičurin II, například u každoročního řezu je napsáno: Řez provádíme ve stejném termínu jarního období jako u,,obyčejných,, jabloní. Velmi důležité je ponechat vzpřímeně rostoucí vrchol neboli terminál volnému růstu.

Chodím pomáhat i úplným amatérům na různé zahrady a zahrádky s řezem a střihem jejich ov. i jiných stromů a keřů. Odtud mám postřehy takové, že mnohdy musím tzv.naskočit do rozjetého a často spíš vykolejeného vlaku. Sloupc.jabloně mají posáté mšicemi, napadené sviluškami, dokonce ožrané slimáky. Tam jsem několikrát narazil na omrzlé vrcholky terminálu-po přehnojení dus.hnojivy podanými v nespr.dobu, vícečetné vrcholky terminálu, a taky spálené po nesprávně naředěných postřicích... U ještě živých stromků to lze napravit,  z nevědomosti i nutnosti zakrácený terminál pokračuje ve svém růstu.Prostě praxe bývá odlišná od teorie, od praxe znalých pěstitelů. Tak se klidně divme, pokud nás někdo seznamuje s něčím, co neznáme, nemáme zažité, ale nebuďme prosím pyšní, neboť jak je známo pýcha předchází.

Máte pravdu, že úroveň znalostí o zahrádkaření se asi snižuje.
Na druhou stranu si nemyslím, že by sloupcovité jabloně škůdci napadali víc než ty s normálním růstem.
Samozřejmě zakrácený terminál neznamená konec stromku, ale proč dělat něco, co nemusíme nebo nemáme?

Pane tazateli, nemáte to lehké.Reakce pana bred_ik na moje řešení se spíše zajímá o moji osobu a není to poprvé.Nezaznamenal jsem od něj ani náznak řešení Vašeho problému jak vyřešit neplodnost sloupovky.Poslední reakce je toho důkazem.Stále prosazování nějaké doporučené teorie jenže praxe je mnohdy diametrálně jiná.Je problém a musí se operativně řešit navzdory teorii.Řešení jsem Vám nabídl, jak s tou informací naložíte je na Vás.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

O žádnou osobu mi nejde, naopak jsem pochválil Vaše vedení, pokud jste si toho nevšiml.
Co se týká sloupovky na snímku, žádný problém u tohoto stromku nevidím a řešení jsem popsal ve svém prvním příspěvku. U sloupovitých jabloní někdy trvá, než se vytvoří plodonosný obrost a začnou více plodit. Myslím si, že i bez zakrácení terminálu se plodonosný obrost vytvoří buď v letošním roce nebo v následujícím. Nevýhodou u sloupovitých jabloní je náchylnost ke střídavé plodnosti, v případě velké úrody je nutné počítat s probírkou.
Pririmor bohužel končí k 30. dubnu letošního roku, loni jsem byl spokojen s účinkem na mšice u přípravku SANIUM AL.

Se zájmen jsem si přečetl diskusi k problematice řezu sloupcových jabloní. Nemohu se nezastat postupu přítele Mičurina II. Toto řešení uplatňuji sám u odrůd sloupcových jabloní, které neochotně nasazuji plodonosné dřevo.  Případné konkurenční výhony na vrcholu přece není problém vyštípnout na počátku vegetace. Uplatňuji i vyslepení tří pupenů pod posledním vrcholovým růstovým pupenem. Mám přes třicet odrůd sloupcovek a kolem 150 stromů. deset let zkušenosti s nimi není moc, ale něco jsem se snad naučil. Každá odrůda sloupcové jebloně se chová jinak.  Jinak roste Garden Fontane, jinak Cactus. Pokud mám spon 60 cm, zásadně pěstuji na jeden výhon. Postranní obrost nenechám delší než 25 cm.  Delší zakracuji za vegetace, pokud možno za květním pupenem či plodonošem. Pokud na výhonu není, zakrátím ještě podruhé.   Dbám na to, abych počátkem vegetace neměl od vrcholového růstového pupenu 30 cm žádný konkurenční obrost. Je velký rozdíl ve vzrůstnosti odrůd.  Většina střížovických odrůd roste slabě, proto volím podnož M26, M7, MM106 a podobně.  Kordóna roste bujně, snese M 9. Pokud vám sloupcovka vyroste do šesti metrů, je to k ničemu. Probírku plůdků dělám pravidelně u všech odrůd. Pokud chcete vypěstovat stolní ovoce, je to nutnost. Nechávám jablka od sebe 15 až 20 cm. Navíc většina odrůd má geneticky velmi krátkou stopku a plody se vytlačují. Většina, zejména starších odrůd, má geneticky zakódovaný sklon ke střídavé plodnosti. Probírka částečně pomáhá. U každé sloupcové jabloně mám oporu / bambus /.  Pokud má dvoumetrový stromek 15 kg ovoce, ohýbal by se.  Zvýšená agrotechnika, občasná zálivka, hnojení a ochrana proti chorobám a škůdcům je předpoklad k vypěstování kvalitního ovoce. A jednu věc na závěr. Zapomeňte na podobné nesmysly jako sloupcová nebo sloupcovitá třešeň Kordia a podobné nesmysly. Dá se to chvíli pěstovat, potřebuje však větší spon, profesionální znalosti a zákrslou podnož.

M. Přasličák

Moc si vážím toho, že se k tomuto tématu vyjádřil pan Přasličák, byť nesouhlasí s postupem, jaký jsem navrhl. Jeho zkušenosti v pěstování sloupovitých jabloní jsou určitě větší než ty moje a rád se od něj poučím. U mých sloupových jabloní jsem zatím řez terminálu neprováděl, protože jsem neměl důvod, plodonosného obrostu bývá u mne dostatek, spíš v některých letech a u některých odrůd nadbytek. Proto jsou jeho další posané zkušenosti asi nejen pro mne hodně přínosné.
Pokud si najde čas, rád bych ho poprosil, jestli by nenapsal, se kterými novými odrůdami sloupovek má dobré zkušenosti. Mám totiž dojem, že v sloupovité odrůdy jabloní trochu doplatily na to, že se mezi zahrádkáře dostaly odrůdy, jejichž chuťové vlastnosti nebyly souměřitelné s normálně rostoucími odrůdami.

Pokud nemusím, rovněž nekrátím růstový vrchol.  Jsem pod horama a taky mi nenamrzá.  Zakracuji tehdy, vznikala li by mi na vyholené ose místa bez plodnosti. / Na fotce tazatele je zřejmé, že k tomu došlo /.  Jinak za nejchutnější sloupcovky považuji české odrůdy. Z Holovou je chutná Slendera a Herald. Ze střížovických Goldlane, Lambada, Rumba, Swing. Redspring je rovněž velmi dobrý, navíc vydrží do února, pěkně vybarvený, velikostně vyrovnaný a velmi plodný. Asi první sloupcová jabloň, kterou bych si troufl vysadit i do produkčního sadu. Ale probírka je nutná k zabránění alternace a dosažení slušné velikosti plodů. Z celé plejády ruských odrůd mně zaujal poměrně brzy zrající Džin, pak Korál a Nataljuška. Z německých asi nejlepší je Pompink. Z francouzských pozdně letní Red River a podzimní Blue Moon.  Ze světových odrůd je zajímavý Polar Gold s delší stopkou, Green Fink s velmi dlouhou skladovatelnosti. Zajímavá je serie švýcarských sloupcovek Mallini, kdy některé mají rovněž delší stopku, ale chuti se českým nevyrovnají. Postupný šlechtěním vznikají odrůdy s lepší chutí, s delší skladovatelnosti, ale často, zejména u zahraničních odrůd, se vytrácí sloupcovitý růst, kdy bez řezu stromky vypadají jako koště.  Zajímavý je rovněž směr v pěstování okrasných sloupcových jabloní.  Střížovické odrůdy Lilak, Mangenta a francouzká Moulin Rouge svými červenými či růžovými květy a ploda jsou ozdobou zahrady.