Jabloně a hrušně odolnější monilióze

Nějakou zkušenost za svůj život už mám a myslím si, pane Miku, že opatření, která zatím provádíte, jsou neúčinná, některá až, promiňte mi, úsměvná, jako třeba máčení napadených plodů ve vodě, zřejmě s cílem zničit larvu obaleče v napadeném plodu. Vždyť jedna jediná oplodněná samice obaleče klade 80-120 vajíček, z kterých se pak líhnou housenky, takže likvidace jednotlivců nemůže mít v té generaci žádný význam. Z uvedeného je patrné, že naprosto nejúčinnější je likvidace nakladených vajíček, což může zajistit chemie v naprosto nejnižší koncentraci. Přirozeně nelze zajistit likvidaci všech vajíček, když i období kladení trvá nějaký čas. Ale tohle období má nějaký svůj vrchol a tehdy je zásah nejúčinnější a většinu ovoce před napadením obalečem ochrání. Walter

Pane Walter, vážím si Vaší upřímné odpovědi. Jen jak jste zmínil, že vám přijde úsměvné házení spadených napadených plodů do kýble s vodou - vždyť to je likvidace napadených plodů, která se obecně doporučuje. Pán nade mnou píše, že postupně poškozené jablka odstraňuje (takže jestli chápu správně tak to také dělá zbytečně). V mém případě, abych nemusel jablka házet do popelnice, vyvážet na pole či zakopávat, mám pod stromy kýble s vodou, což je pro mě nejrychlejší metoda likvidace přeživších housenek, po nějaké době jdou teprve na kompost (mám obavy že by se jinak kompost stal semeništěm obaleče v další sezóně) Aby nedošlo k mýlce - takto likviduji pouze plody dále nepoužitelné. Ty bez monilie (a od určitého stádia zralosti) zpracovávám na mošt a případného obaleče zlikviduji při krájení.

Tak ano, připadne mi to úsměvné zejména v poměru množství tímto způsobem ničených larev a zničených vajíček jediným dobře provedeným postřikem. A dále, to co děláte, vždyť to není způsob likvidace plodů, i když ty plody namáčíte, tak později s nimi stejně něco musíte provést. Já to dělám tak, že mám vykopanou díru v zemi, při mém množství napadených jablek mi stačí tak metr v průměru a přes půl metru hloubky a tam všechny plody napadené monilií házím. Čas od času překryju slabší vrstvou posekané trávy, aby tam nemohl hmyz a monilie se nemohla volně rozšiřovat větrem. Nevěřím, že z té hromady se larvy obaleče vyhrabou ven, aby se mohly zakuklit v zemi. Přes zimu pak nechám, ať si z té hromady vyberou jádra ptáci a na jaře uložím celý zbylý obsah jámy na dno kompostu a překryju přehazovanou kompostovou zeminou. Walter

Ale vždyť píši, že po určité době obsah kýblů vyliji na kompost, kam průběžně dáváme další ogranickou hmotu, takže jablka se postupně překryjí a rozloží.

Miku, asi jsem si váš postup vyložil špatně a v žádném případě si to nevykládejte tak, že bych vás chtěl urážet. Walter

V pořádku, pane Walter. Jak jsem psal výše, chtěl bych ještě příští sezónu na menších stromech zkusit ekologický postřik Lepinox Plus (biologický insekticid), měla by to být alternativa chemických postřiků, mělo by to ničit housenky v období žíru, tak jsem zvědav.

taky uvažuju o jeho použití, zejména u stromků, které jsou v blízkosti pěstované zeleniny, králíků, ale i v části zahrady, kde běhají děti. Všude tam se mi tvrdou chemii příliš užívat nechce. Nebo pokud ji použiji, zabalím napřed stromek do igelitu, aby postřik nešel vůbec nikam jinam. Nebo postříkám jen části stromků s plody. Otázka ovšem je, zda Lepinox samostatně bez ničeho dalšího bude dostatečně účinný. Walter

Pane Dundee, nejodolnější odrůdy jabloní a hrušní jsou ty které jsou proti primární příčině tedy obaleči ošetřovány a následně eliminují monoliozu.Není to všespásné je to jen jedna z příčin která zabraňuje poškození plodů a následné infekce.Jsou tu ptáci, hmyz,strupovitost, hořká pihovatost atd.Co se týče obaleče je žádoucí ošetření proti kulminující vlně 1.generace (feromonové lapáky jsou pouze na monitoring výskytu) vhodným přípravkem.Totéž platí na 2.generaci.Nyní sám řeším problém jaký přípravek na 1.generaci použít.Letos mě došel selektivní přípavek Integro zřejmě jej nahradím insekticidem Mospilan.Pantáti přípravek Integro zakázali.Druhou generaci řeším ekologickým isekticidem Madex.Zmiňujete Lepinox Plus ale co jsem se dočetl má registraci na housenky obaleče pupenového a slupkového a zimostráz.Nevím zda bude fugovat na housenky obaleče jablečného.Chtěl jsem přidat pro orientaci časový graf výskytu a největší škodlivosti škůdců a houbových chorob pro jadroviny.Je z atlasu chorob ale fota z mobilu mě už 14 dnů přestaly exportovat do google foto.Broblém se řeší a potom zveřejním.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Dobrý den, jasně, pak prosím ten graf pošlete. Uvidím jak s tím Lepinoxem. Ještě zkusím dát jednu šanci parazitickým hlísticím (Nemapom), třeba jsem měl nějakou prošlou šarži, ale tentokrát zkusím aplikovat až na jaře. Ideální, kdyby šel zkombinovat Lepinox (pokud bude fungovat na 1. generaci obaleče jablečného) s Vámi uváděným Madexem.

Mohu se ještě zeptat, jakou máte procentuální účinnost dvou postřiků proti obaleči? (kolik procet jablkem máte i přesto napaděných).

Ještě z jiného soudku - v půli srpna jsem nakoupil pár pytlíků, které se prodávají na např. ochranu hroznů vína a dal na pár jablek a hrušek. Kupodivu to jsou teď jediné plody, které ještě mám, ostatní upadlo a shnilo. Tak si říkám, jestli ještě nevyzkoušet tuto metodu. Alespoň na nějakou část úrody, např. na dobře přístupné plody. Uvázané je to raz dva, tkaničkou lehce udělám uzel kolem stopky. Je to prodyštné a sehnal jsem kus za cca 2 Kč.Vím, že je to jak z blbákova mít na stromě tyto "dárečky", ale když to pomůže i proti obaleči (nevím, jestli se ta malinká čerstvě vylíhnutá housenka přesto nějak kolem tkaničky neprotáhne, teď koncem prázdnin jsem podle mě zachránil jablka jen proti větším housenkám vylézajícím již z nějakých jablek). Navíc to funguje proti vosám, sršňům a ptákům. Letos jsem to zkoušel poprvé na víně a konečně mi kuličky žádný škůdce neokusuje. Tak si jen pokládám otázku - o kolik časově náročnější je uvázat tyhle pytlíky (pokud by opravdu fungovaly i na malinké housenky) v porovnání s několikaterým postřikem, instalací sítí proti ptákům, řešením lapačů pro monitoring, instalací a obsluhou pastí na vosy... Myslím, že za pokus na jednom stromu v příští sezóně to stojí... Samozřejmě na velké stromy to asi nebude...

Snad by šlo na pár plodů zkusit vakuovačku? Nemám velké zkušenosti s mnohými odrůdami, co jsem vypozoroval, tak tady u nás okolo Kroměříže na monilii hodně trpí Mc Intosh-chuchvalce spečených plodů, vrůstání té bestie i do staršího dřeva, zato Jonathan-byť nejspíš ten samý původce sebere postupně-už od květu spoustu plůdků, jejichž mumie dohledáte na stromě i 2 roky zpět je držák, to až ve skládce sem-tam nějaký plod zčerná., SPCH.