Huba na podpníku

Pred dvoma rokmi som zasadil jablon rozelu. Rastla by som povedal veľmi pomaly.  Min. roku začala značne stracať listy, tak som myslel, že ju niečo obžiera zo spodu. Jablon som odstrihal, a vyzerá, že ako tak to ustála.

Teraz som si všimol hubu pri zemi. Huba vyrastá z pod podpníka, čiže jabloň asi vykopem.

Chcem sa Vás spýtať, o akú hubu ide? Je možné, že jabloň bola infikovaná už v skôlke, kedže huba ma už plodnice.

Pri výsadbe som použil symbivit, tak hadam tam nebola aj nejaka parazitická huba...

Mrtvé a živé dřevo v těsné blízkosti nejdou k sobě.

V.

Aký je tomu dôvod?

Hniloba kořenového krčku?

Na druhu houby nezáleží. Prostě houba dřevokazná obecná. Ta houba neroste na dřevěném kůlu, pouze na stromku. V tom bych problém neviděl. A z vlastní zkušenosti vím, že i když mi vyroste houba na opěrném kůlu v těsné blízkosti stromku, zdravý stromek nikdy nenapadne.

Je nějaký problém na krčku - odumřela vám kůra a mrtvá pletiva napadla houba (nikoli naopak). Zkuste houbu odstranit, co nejvíc kůru očistit a ošetřit fungicidem (např. Kuprikol). Nicméně obávám se (i podle vašeho popisu chřadnutí), že už je pozdě a většina obvodu stromku bude mít pletiva mrtvá. Za zkoušku nic nedáte, uvidíte během sezóny, jak se to bude chovat, a případně na podzim zasadíte stromek nový.

Třeba ten, že houba na mrtvém dřevě bez odporu zesílí, pomnoží své šiky a mladý, ještě neobeznámený stromek na novém stanovišti nezareaguje dostatečně silně-je položen na lopatky. K nepříznivým faktorům patří nezhojené místo štěpování-v úrovni okolního terénu, či dokonce utopené, stále ovlhčené... Často lze vidět dřevěný, hrubý kůl či hranol natěsnaný, otlačující a odírající div živý ml.stromek! Snad jen nevědomost brání sázení konající dát oporu min. na10cm daleko.

Tak ještě jednou - mám v několika případech prakticky ověřeno, že houba se na zdravý stromek nerozšíří. I když je s ním v kontaktu a tlačí se na něj.

A k tomu kůlu - mnohá místa jsou dosti větrná a v posledních letech se střídají různé směry větrů. Máte vidět, co to dělá se stromkem, když je větší kus od kůlu a tedy na volno. Mnohdy se dokáže prohnout tak, že svůj kmen zcela prodře o vrchol opěrného kůlu (nevěřil bych tomu, ale loni se mi to stalo). Řešením by bylo dávatr 3 kůly do trojúhleníku, ale je to dost pracné. Mnohem jednodušší je dát kůl natěsno, přivázat stromek relativně pevně (a časem upravovat úvazek), a mezi něj a kůl dát pružný materiál kvůli nezaškrcení pletiv. Dělám to tak už několik let od výsadby a nemám jediný problém s houbami, ačkoli se snažíte tvořit teorii o opaku.

Ten kůl dávám dostatečně daleko, a taky mírně šikmo-takže se ani při vichrech nemá šanci o jeho vrchní část otírat. Při vší úctě-snad si nemyslíte, že jste viděl a znáte vše? Šedivá jest teorie, zelený strom života...

Vy asi nerozumíte. V létě při jedné bouřce byl takový vichr, že mandloň s kmenem o průměru 5 cm to ohnulo k zemi. Po pár letech už jsem měl u ní odstraněný kůl a takovou sílu rozhodně nečekal. Ringli to prohnulo jako luk, že kmen zůstal vertikálně, ale korunu měla ve větru ohnutou téměř horizontálně. Protože kůl je z jihu, a zrovna foukalo od severu, samozřejmě se kmen odíral o kůl, vydřelo to kůru na půlce obvodu kmene. Nicméně směr větru se většinou pravidelně střídá Z a V, takže nenajdu pozici, ke které by se kmen ve větru nemohl ohnout. Možný je kterýkoli směr. (Úvazek drží kmen směrem od kůlu, nikoli ke kůlu). Proto nejjednodušší řešení v této větrné poloze je to mít uvázané ke kůlu co nejtěsněji a mezi kůl a kmen dát distanční pružný materiál. Tím zabránim jak oděru, tak škrcení kmene. Funguje to bezvadně. A protože stromů mám poměrně hodně, bylo by pro mě náročné tvořit a opečovávat opěry složené z více kůlů.

Tím jsem chtěl říct, že ačkoli mě podmínky nutí mít opěrný kůl blízko kmene, a na některých kůlech se houba objevila i s nepřehlédnutelným kontaktem s kmínkem, nikdy strom napaden nebyl. I v případě tazatele došlo k patogenezi krčku a až mrtvé pletivo bylo následně napadeno dřevokaznou houbou, nikoli opačně.