doplnění vápníku proti hořké pihovatosti

Před nedávnem jsem žádal o radu na černou pihovatost Čisteckého lahůdkového. Teď jsem to zjistil i na Goldenu. Zakoupil jsem již na příští rok hnojivo na list Fertikal, vyráběný v Lovochemii v Lovosicích a doporučené na tyto problémy. Přesto bych rád něco pro odstranění pihovatosti udělal již teď. Je dobré nasypat pod stromy vápno, případně do děr nalít tekuté vápno? Předem díky za radu.

Vápno ne, ale mletý dolomitický vápenec můžete rozházet po celé zahradě. Je to mletý nerost, který do půdy dodává též hořčík. Rozkládá se pomalu, takže s ním nic neskazíte. Aplikovat se dá teď i v zimě třeba na sníh. Nekombinovat s chlévskou mrvou. Pavel Skála

Proti hořké pihovitosti je podstatně efektivnější a v konečném důsledku i levnější postřik rozpustnou solí vápníku přímo na nezralé plody, a to opakovaně.
   Jinak nemám nic proti aplikci vápna, pokud je půda kyselá a vápníku v ní nedostatek. Intuitivně vápním prachovým vápnem (CaO) na podzim před deštěm či později na tající sníh.  To proto, aby maximum zásaditosti vsáklo do půdy. Jinak prachové vápno delší dobu ležící na povrchu se vzdušnou vlhkostí vyhasí a vzdušným CO₂ zreaguje na uhličitan (v podstatě vápenec). Což koneckonců tolik nevadí.

Hořká skvrnitost fyziologická skvrnitost, hořká pihovitost) jablek

Není typickou skládkovou poruchou, protože se často projevuje již u jablek na stromě během dozrávání. Jindy bývá v této fázi skrytá a projevuje se až při uskladnění nebo její výskyt (popř. intenzita) během uskladnění dále vzrůstá. S touto poruchou bývá zaměňováno křenčení jablek způsobené nedostatkem boru, které však má zcela odlišné symtomy.
Během dozrávání se v dužině pod slupkou (zpravidla do hloubky 10 – 15 mm) objevují rezavě hnědé skvrny velikosti 2 – 6 mm, tvořené odumřelými buňkami. Při silnějším projevu poruchy jsou i na slupce zřetelné tmavě zelené, hnědavé nebo černé vkleslé, okrouhlé skvrny o průměru 8 – 12 mm. Dužina je v místě skvrn nahořklá. Více bývá postižena kališní a osluněná strana plodu. Plody mají horší konzumní jakost, dříve přezrávají a jsou citlivější na jiné skládkové choroby. Citlivost je k této poruše je odrůdově podmíněna, zvláště jí trpí Vanda a Dukát, Dále Šampion, Lord Lambourne, Boskoopské červené a další.

PŘÍČINA : nedostatek vápníku v plodech. Může být zapříčiněna jeho nedostatečným příjmem z půdy, nedostatečným transportem do plodů, nadměrným odčerpáním z plodů listy a letorosty, které jsou konkurujícím orgánem. Zásahy které vyvolávají příliš bujný růst stromků a zvětšují listovou plochu, podporují rozsah poruchy. Je to příliš radikální zimní řez, malá násada plodů, velké dávky dusíkatých hnojiv zejména pozdě na jaře a v létě. Nepříznivě také působí nadměrné hnojení draslíkem a hořčíkem, které v listech zvyšuje poměr K + Mg : Ca.

OCHRANA : spočívá hlavně ve vyrovnané výživě všemi prvky. Především škodí přehnojování dusíkem. Touto živinou se má hnojit jen v předjaří (únor, březen) kdy podporuje růst a omezuje nevhodný pohyb vápníku v rostlině. Nejvýhodnější je ledek vápenatý, protože nitrátový dusík nebrzdí příjem vápníku, naopak amoniakální dusík brzdí jeho příjem kořeny, protože okyseluje půdu a zvětšuje pohotové zásoby některých antagonistických iontů, což způsobuje další snížení příjmu vápníku. Na postižených pozemcích je třeba omezit i dávky draselných, popř. i hořečnatých hnojiv. Vysoký obsah draslíku v roztoku snižuje příjem vápníku jak kořeny tak listy.

Intenzita zimního řezu by mněla být vždy proporcionální k velikosti očekávané násady. Radikální zimní řez má za následek mohutný nárůst výhonů právě v době, kdy by mněl být vápník transportován vápník do plůdků. Při nižší násadě plodů je nutný letní řez v červenci, který zvyšuje obsah vápníku v plodech a současně omezuje příjem draslíku a dusíku. Vápník z půdy přijímají jen nejmladší kořeny. proto je nutné v době sucha a na začátku vegetace podporovat jejich růst závlahou. Bylo prokázáno, že výskyt poruchy je v těsné korelaci s obdobím sucha v květnu a červnu. Naopak přílišná vlhkost a závlaha na konci vegetace podporuje růst výhonů a zvyšuje výskyt poruchy.
Z přímých ochranných zásahů se osvědčil pouze opakovaný postřik vápenatými solemi v době vegetace v 10 – 14 denních intervalech počínaje od července. Vápník pronikne do plodů. Používá se chlorid vápenatý v 0,5 – 1 % koncentraci. Tento postřik lze kombinovat s aplikací fungicidů. Před skladováním se doporučuje ponoření na 30 sekund do 2% roztoku chloridu vápenatého. U některých odrůd může dojít k poškození slupky.

Můžete mi prosím poradit, kde bych mohla sehnat zmíněný postřik z rozpustné soli vápníku a pod jakým názvem se prodává?  Máme totiž poslední strom čisteckého lahůdkového, které trpí také hořkou pihovitostí, rádi bychom se jí pokusili zbavit postřikem. Děkuji předem za odpověď.

Sice později, ale přece potřebuji udělat vápenaté postřiky proti fyziologickému nedostatku vápniku na jabloni-hořké skvrnitosti, a potřebuji vědět, zda bude stačit udělat postřik z dolomitského hrubo mletého vápence, který mám doma, nebo budu muset koupit jiné výrobky určené k tomuto na bázi vápniku.Děkuji.

rostislavik

Suspenziu vápenca s vodou na postrek neodporúčam. Rýchlejší účinok dosiahnete aplikáciou roztoku na list, napr. Wuxal Kalcium, Kalkosan apod. Chlorid vápenatý prenikne cez prieduchy listov do pletív, úlomky vápenca však nie. Spláchnete ich do pôdy, kde sa musia najprv naviazať na komplex využiteľný koreňmi a to pár týždňov potrvá... Paľo

Během července používám u náchylných odrůd Wuxal Calcium, od srpna pak Wuxal Aminocal (což je tekutý chlorid vápenatý + Zn v chelátu). Bohužel od loňského roku už není na trhu. Proto jsem pro období od srpna začal používat granulovaný chlorid vápenatý. Bohužel se dodává jen pro velkopěstitele v pytlích, tuším po 25 kg. Tedy jedině koupit u velkopěstitele.

Lze také s dobrým výsledke použít rozpuštěný ledek vápenatý (LV 15) ve vodě. Poslouží s dodáním Ca stejně dobře jako Wuxal Ca (avšak bez Mg a mikroprvků).

Důležité je u náchylných odrůd dodat Ca postřikem na list asi 14 dní před sklizní, dojde tím také ke zpevnění slupky i do určité míry ke zlepšení skladovatalnosti a zejména k lepšímu vybarvení plodů.

Mám přesně stejné zkušenosti nako p. Vinšálek.V dávné době nedostupnosti přípravků rozpustnmého vápníku (Kalkosan byl nedostatkový) jsem si vypomáhal opostřikem vápenné vody (vápno - hydroxid je v malém procentu rozpustný, ve větším pak tvoří s vodou emulzi - mléko). Je to o mnoho účinnější než výluh z vápence. Jistě neuškodí pár kapek kyseliny solné. Pak už máme v podstatě chlorid vápenatý.
   Neumím si dobře přestavit granulovaný chlorid pro velkopěstitele po 25 kg. Látka je silně hygroskopická, po otevření pytle by zřejmě záhy ztvrdla a pak se roztekla.

Kryštalický chlorid vápenatý sa Vám časom- po absorpcii vzdušnej H2O roztečie aj v uzavretej fľaši. Paľo