Černání jablek

 Nikoli, Vaše příspěvky mě v žádném případě neurážejí, naopak. Opět tvrdím, že  Vy toho o problematice víte velmi mnoho, víte co říkáte, říkáte to slušně a umíte se i podepsat.
   Snažím se vnímat diskuzi tak, jak kdysi nadneseně prohlásil, tuším, jeden francouzská osvícenec: "Hluboce s vaším názorem nesouhlasím, ale do krve budu bojovat za to, abyste jej mohl hlásat."
   Je to podobné, jako sledovat polemiku uzenáře s vegetariánem o neškodnosti konzumace masa. Jeden druhého těžko přesvědčí o své pravdě, ale oba a hlavně všichni kolem se dozvědí mnoho užitečného.  Proto si cením i názorů, které  se mnou nesouhlasí, zejména, jsou-li argumentovány korektní formou.
   Znovu přiznávám, že můj skeptický postoj k chemické prevenci skládkových chorob je mylný,  je motivovám spíš filozoficky než odborně. Mám ve zvyku jíst ovoce přímo ze stromu, ve sklepě z bedny, spadené otírám o košili. Jistě  to není správné a nikoho nenabádám, aby tak čilnil.

On by si měl každý dobře rozmyslet, jestli mu pozdní postřik za to opravdu stojí. Polovinu své lepší jablečné "produkce" sklízím ze 4 zákrsků, které postřiky potřebují (ekologické pěstění Goldenů mám již za sebou). Aplikuji 3 postřiky na jaře(vápenné postřiky nepočítaje), takže plody přijdou fakticky do styku s fungicidem jednou a do sklizně mám ochrannou lhůtu 3-4 měsíce.  Tento přístup mám sám před sebou obhajitelný.  Těch 15% sklizně, které mi skládkové choroby seberou, mi rozhodně nestojí za to, abych si celou úrodu znovu kontaminoval třeba 14 dní před sklizní.
Možná perfektní eurojabka, která ale maj za sebou 20 postřiků, koupím v každém marketu. Chytrolíni z farmaceutického průmyslu můžou namítnout, že naprosto identické sloučeniny , které aplikujeme proti strupovitosti (konkrétně triazolové fungicidy) používá i humánní medicína a budou mít pravdu. Nedokážu posoudit, jaká je intoxikace organismu  při medikaci mykózy (mastička s cca 1% fungicidu aplikovaná dermálně) vs. rezidua téže látky na jablku.
V každém případě však nezřízený  optimismus při aplikaci pesticidů není na místě, a domnívám se, že o tom byl i příspěvek p. Vysloužila.

K  Vašemu názoru se též přikláním. Postupuji obdobně. Pozdní postřik proti skládkovým chorobám lze vynechat, zrovna tak proti obaleči - i za cenu nějakých ztrát  (stejně si přiznejme kolik ovoce  stejně zjara vyhodíme). V posledních letech jsem vynechal i postřik proti přezimujícím škůdcům. Takže se domnívám, že dejme tomu 3 jarní postřiky (strupovitost, ev. padlí) nezanechají v mém ovoci příliš chemie. Mimochodem soused sadař-profesionál  vloni stříkal 15x. S pozdravem

Lucas

Nedělejte ze mne chemického Alího.

Pane Vasloužile, lidé trpí běžně sklerózou, ale toto fórum umožňuje nahlédnout přesně zpět.

Vy jste 18.11.2007 v 22:14  napsal mimo jiné kouzelnou větu - cituji: "Postřikem před sklizní hnilobě prakticky nezabráníte."

Já jsem vám na to odpověděl 18.11.2007 v 22:34 - opět cituji:
"Na černou skládkovou hnilobu má výrazný vliv pozdnější postřik proti strupovitosti, který je zároveň účinný i proti moniliové hnilobě (DISCUS, EUPAREN MULTI, ZATO, aj.), která je původcem černé hniloby. Mikroporanění najdete téměř na každém plodu. Záleží více na náchylnosti odrůdy, správné výživě a vyzrání plodu a na infekčním tlaku.
Proto nemohu souhlasit s vaší větou že: Postřikem před sklizní hnilobě prakticky nezabráníte."

Prosím vás laskavě přečtěte si mojí reakci ještě jednou a pozorně a najděte mi jediné slovo, ve kterém nabádám pěstitele jablek, aby používali chemii.

Pouze jsem se snažil uvést váš omyl na pravou míru. Ale vy jste na mne hned vyrukoval s vaším názorem!!!

Nevím, má-li smysl prodlužovat tuto ne příliš plodnou debatu, kterou jsem považoval za ukončenou.
   Kdybyste býval na mé příspěvky nahlédl opravdu pozorně, nepřehlédl byste, že jsem iíž 30.11. napsal, že jsem se v otázce účinnosti chemické prevence skládkových chorob mýlil. O den později jsem své přiznání  dokonce zopakoval. Mohu to napsat potřetí, přejete-li si. To ovšem nic nemění na mém zdrženlivém postoji k pozdním postřikům, najmě z rukou neodborníků.  Že je problematika složitější, dokládají objektivně zjištěná rezidua pesticidů v jablečných výrobcích. 
...Na černou skládkovou hnilobu má výrazný vliv pozdnější postřik proti strupovitosti, který je zároveň účinný i proti moniliové hnilobě (DISCUS, EUPAREN MULTI, ZATO, aj.),...
    Jestli tvrdíte, že touto (nepochybně pravdivou) větou nenabádáte k používání chemie, tak já si myslím, že ano. Asi  jako kdybych napsal, že  na nepříjemné sousedy má výrazný vliv dát jim přes hubu a přitom tvrdil, že nikoho nenabádám k násilí.

Já si zase myslím, že pokud je sstrom zasažen infekcí, již mnoho let, bez jakékoliv ochrany, že ani postřik nepomůže. Řešil jsem to výměnou celého stromku. Radikálně a účině.

Proti skládkové hnilobě nestříkám, odrůdy Spartan, Kids orange, Idared,Ontario.Čas od času nějaké jablko vyhodím.Skladuji v jedné vrstvě.Vzpomínám na odrůdu Sudetská reneta, která shnila během 14 dnů komplet.Pepík