Vám to tedy není třeba vysvětlovat, protože (jak říkáte) to znáte a jste navíc téměř velkopěstitel. Rád vaše příspěvku čtu. Bavíme se však výhradně o jmenovaných dřevinách (v květnu), ne o jehličnanech apod., které nemají tracheje. Tracheje jsou složeny pouze z mrtvých buněk a ty tedy nemohou „zahynout“. Jsou obsaženy jak v jarním dřevě (ty silnější kapiláry) tak i v letním dřevě (ty tenké cévy s průměrem pod 100 mikrometrů). I když obřežete dřevo do hloubky, tracheje dokáží zásobovat korunku vodou, minerály a jinými látkami z kořenů. Samozřejmě, asimiláty se bez lýka nemohou vracet zpět do kořenů v potřebné míře, což by časem velmi vadilo. Asimiláty tedy zatím zůstávají v korunce, která s kořeny špatně komunikuje a snaží se někdy vypustit v ráně nové kořeny. Vyšší koncentrace asimilátů nutí osmoticky kořeny dodávat pomocí trachejí dostatečné množství vody. Transfer buněčnými stěnami je pomalý. A teď jde o to, jak obnovit kambium, lýko a kůru. Na to máme dřeňové paprsky, které obnovu zahájí. Samozřejmě jen v případě, že je rána zakryta proti vyschnutí. V době plastové používáme např. plast, dříve jsme používali mech a bláto, později vosk, latex apod. Takže teď už je jasné, proč stromek hned druhý den nezahyne.