Právě že ochutnala, pane Vysloužile, je to požitek procházet starým sadem, u každého stromu postát, utrhnout, ochutnat.. ale Vilém bezkonkurenčně vyhrál.
Nevím jestli je to letošním létem kdy sladké šťavnaté plody mi přijdou plytké či přezrálé.. nebo možná složením sadu, zakládaného léta páně 1930, kde nežijí žádné moderní šlechtěné odrůdy, kde je možná Vilémovo jednooký král.. nebo je to genetikou - jak chutí prapředků co stromy sázeli, tak mojí kyselomylností, protože i nejmladší dítko, kdekoliv v sadě vypustím zákonitě najdu - v době jablek - pod tímhle starým držákem, každoročně obsypaným Vilémem.
Sáša
