Jistě, jde o žluté plody... Luna mívá spíše voskově žlutou a asi ze všech nejtenší slupku a bývá nejkulovitější. Chuť - terminus "navinule sladká" znamená sladší než "sladce navinulá". Velmi dobrá až po novém roce. Opal má sytě žlutou barvu, kališní jamka je hlubší než u předchozí odrůdy. Konzistence žlutavé dužniny je již známá tedy křupavá a zase po novém roce ke konzumu. Navinule sladká, kořenitá. U velmi osluněných plodů je rozmyté oranžové líčko. Končně Sirius a Orion oba triploidy, tudíž tvoří převážně střední a velká až velmi velká jablka. Jak již bylo řečeno od pohledu zaměnitelné plody, snad u Siria je slupka bledší, nicméně podobně lenticelovaná jako u Golden del. Chuť oproti Goldenu je vyvážená (sladkost i kyselinka). O poznání navinulejší, což někomu nemusí sedět. Konzumně opět nejlepší po novém roce. Orion osobně považuju za mňamku středně zimního charakteru. Jsou tam ještě jiné příchuťové tóny. Záleží u všech na podmínkách pěstování a klimatických poměrech daného roku. Heliodor mi chutí přijde ze všech výše jmenovaných nejpodobnější Topazu nebo Goldstaru. Takže kyselinka. Konzistence dužniny tuhá.  Žebernatost či svalce u kalicha by měla být alespoň v náznacích. Letorosty mívá hůře vyzrávající a charakteristicky světle obrvené jako žádný z výše jmenovaných. No ale samozřejmě, přinese-li mě někdo žluté jablko, také bych to střílel od boku. Není-li srovnání.  V každým případě to chce ještě hodně cvičené oko, abychom ty plody dokázali spolehlivěji rozeznat. Když to člověk vidí v bedně, kde jich je povícero, rozdíly tam jsou. 

Juraj Kafka