Pane Vlastimile, já ale uznávám a nezatracuji intenzivní způsob pěstování jablek, jaký praktikujete. Dokonce jsem přesvědčen, že opravdu výstavního ovoce jiným způsobhem dosáhnout nelze. Ale chápejte zase Vy, že neexistuje jen jeden pohled na zahradu, a to ten Váš. Když se večer podíváte na upravenou zahradu plnou plodů, cítíte uspokojení. Rozumím tomu. Mohou ale po takové zahradě pobíhat a skákat Vaše děti a vnoučata? Mohou šplhat v korunách nebo po drátěnce? Může se v ní pořádně vyřádit Váš čtyřnohý přítel? Můžete si lehnout do trávy nebo se posadit pod strom se skleničkou vína? Zahrada mi má přinášet radost, pohodu, pohyb na vzduchu a až potom co nejzdravější ovoce - to je můj pohled. Vrcholným cílem mého snažení není perfektně hladká slupka prvotřídních souměrných plodů. 
    Jestli to Vy nebo kdokoli jiný vidíte jinak, respektuji to,  je to Vaše svaté právo. Ale nenazývejte jiný způsob ovocnaření předpotopním a pověrami. 
    Já vůbec nechci být objektivní. Některé odrůdy mám prostě rád, protože se jim u mě daří, jiným méně nebo vůbec. A jestli jsou ze Střížovic, Holovous či Minnesoty, je mi srdečně jedno. Jsem rád, to připouštím, že řada z těch dobrých jsou české.