Praskání plodů

Nejúčinnější je dodání B po sklizni, na podzim, alespoň měsíc před opadem listí.

Doplňuji termínová doporučení:

- první dávka do půdy 10-15g/10m2

- druhá dávka - při rašení

- třetí dávka - před květem

- čtvrtá dávka - po květu

- pátá dávka - konec června

Druhá až pátá dávka - Borax postřik (25g/10 l)

Zdravim

Váš problém dělá vodní režim. A to sucho a pak nahlé přívaly deště a to nemluvím o tom, že na plodech máte strupovitost hrušní na kterou je Clappova v posledních letech hodně citlivá. Mě takto praskají ve velkém plody Rubinoly, Rubínu a jeho mutací, Šampion nejvíce a také Topaz. Viděl jsem tak i popraskané meruňky. Také to dělá mrkev, ředkev, kedlub, rajče.

sadař vlada

Děkuji za reakci, pane Vláďo. Vodní režim bylo první, co mě napadlo, ale hrušně i jabloně v bezprostřední blízkosti tímto netrpí - spíš se u nich objevují příznaky (deformace) podobné právě nedostatku některého z prvků (bóru). A u té Clappovy je to každý rok bez ohledu na průběh počasí. Jinak strupovitost se na listech projevuje minimálně a s ní problémy u této odrůdy nemám.

Zdravim

Nejlepší by bylo kdyby jste ty deformace nafotil.Plody deformuje spousta vektorů. Na prvnim místě je to špatné opylení, jinné deformace dělá jarní mrazík, viry a fyziologické poruchy. V posledních letech se čím dál více objevují odrudy trpící stresem z prudkých změn počasí. Jako je praskání plodů, sklovitost, pihovitost, gumovitost plodů. Každá odruda a podnož mají jinný práh citlivosti. Kdyby jste měl 2 Clappovky a měli to obě nebo jenom jedna to už by bylo zase lepší posuzování.  V jakém stavu má listy? Ono u Boru je i ta zajímavost, že potlačuje citlivost na strupovitost jabloní a aplikuje se v bio i jako prevence. U nas hrušky poslední dobou hodně praskají a to hlavně ty ranné odrudy. Nejvíce jsem to pozoroval u Konference a jí podobným odrůdam.

sadař vlada

Plůdky se začínají zvětšovat a tak jsem byl zvědavý, zda-li bórová a mikroprvková kúra zabrala nebo se příznaky letos opět objeví - bohužel, plody znovu začínají praskat a následně jsou napadány hnilobou.

Zdravím

Z Vaší fotografie je uplně jasné, že hrušeň prošla vláhovým šokem. Po období sucha se dostavilo větší množství vody a je jedno jestli to bylo od sv, Petra nebo od Vás. Plody Vám praskly následkem rychlého nasátí vody do plodů (osmoza) až to došlo tak daleko, že se některé buňky plodu upily až k smrti a praskly. I prasklý plod je schopny dorust do zralosti při dodržování chemické ochrany (desinfekce) plodu.

sadař vlada

Za cca 13 let stáří tohoto stromu (pravděpodobně Clappova, podnož hrušňový semenáč - nezalévám) jsem ochutnal pouze jediný plod, který byl "donošen", a to hned druhý rok po výsadbě. Okolní hrušně ve stejných podmínkách s tím problém nemají.

Zdravím

Musíme si uvědomit, že každá rostlina má své reakce na své prostředí, byť by to byly stejné odrudy. Nemúžeme rostliny posuzovat stejně bez ohledu na její vlastnost a hlavně kondiční stav a vlastnosti púdy ve které žije i jediný metr vzdálenosti muže změnit vlastnosti púdy, jako je např. vlhké místo, suché místo díky štěrku, výskyt vápence, výška ornice,  hladina podzemní vody. Je známo, že hrušně a červené peckoviny vysazené nad pramenem spodní vody živoří a i schnou.

Je možné, že Vámi zmiňovaná hrušeň roste zrovna nad pramenem spodní vody a silně jí nasává. Je také známo, že u starých hrušní výška hladiny podzemní vody ovlivňuje výšku stromu a to i tak, že vrchol hrušně odumře tak daleko jak je utopený kořen stromu.

sadař vlada

To praskání plodů opravdu mohly způsobit nevyrovnané vláhové poměry.
U mě se to projevilo u obou letních odrůd. Patnáctlleté Julii silně popraskala větší část plodů s následnou monilií a opadem, část nahnilých jsem i otrhal. Žádný rok před tím se to nestalo.
Podobně Hana. Větší část plodů popraskala a následně spadla, avšak bez monilie. Také je to poprvé.

V tom dlouhém období sucha jsem stromky vydatně zalil a za pár dní na to přišel vydatný déšť.
U jiných odrůd toto není, i když je pravda, že propad plodů za první polovinu července byl větší, než propad plůdků za celý červen.