Jaký vysokokmen do zahrady - hrušeň nebo něco jiného?

Od pradávna byl slovanským stromem dub. Byly to prastaré stromy nebo háje které se nesměly kácet.

Ve středoevropském kontextu byl dub stále více spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským. Vše vyvrcholilo na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848, kde se lípa stala stromem Slovanů i oficiálně. Od té doby ji za svůj národní strom považují i Češi.

Lípa(byla taká uctívaná) je slovanským stromem uznána cca 173 let.

Více naleznete ve Wikipedii i jinde na webu.

Údajně takový les rostl za obcí Kněžpole a nad Bojkovicemi, kde ještě roste poslední potomek těchto dubů.Tyto duby měli v půměru kmen přes 3,5m.

^{Do Bojkovic často zajížděl T. G. Masaryk, který za ně kandidoval do říšské rady. Už od roku 1910 je čestným občanem města. S doktorem Josefem Tillichem milovali procházky na Hradskou Nivu. Vydávali se odsud do mystického prostoru našich předků na Hradské nivě, kde jsou i dnes patrné slovanské mohyly v zaniklém posvátném háji. V 19. století v něm rostlo asi 300 velkých dubů, v době Masarykových návštěv zbyly poslední tři.}

^{T. G. M. si oblíbil strom nazývaný Veliký. Po něm pak byl tento přejmenován na dub Masarykův. Spolu s Josefem Tillichem pod ním sedávali, debatovali a čerpali energii. Jako prezident zavítal do Bojkovic dvakrát. V roce 1924 byl slavnostně uvítán před budovou okresního soudu. V roce 1933 navštívil Bojkovice podruhé.}

^J.A.R.

To že nějaký potentát seděl před dubem, za dubem, či pod dubem mně v žádném případě nedonutí si něco takového zasadit do zahrady. Mám dost plahočení s tím, abych se zbavil semenáčů.

Tak jabloň tam byla. Hrušeň trpí rzí (a potřebuje opylovače jinou hrušeň). Lípa, dub ap jsou stromy velikostně spíš do parku (pokud tedy nemáte zahrádku jako Konvalinka). Třešeň, višeň ne. A co tam dát švestku? V květu je nádherná - a ty plody v jakékoliv formě ...           Lída

Možná tam nakonec nepůjde nic-nevíme, jaké jsou na stanovišti momentální světelné podmínky-ty se mohly za desítky let změnit k horšímu ve vztahu k potřebám stromů-stavby, nástavby v rozhodném okolí. I inž.sítě v zemi, třeba má někdo zde žijící alergii na různé pyly, pachy... Já jen abychom se bez současného, korigujícího vstupu zadavatele dotazu nedostali do slepé uličky.

Zdravím,

napíšu radu podle sebe - mívali jsme na zahradě 40 jabloní, 6 hrušní, 3 švestky, třešeň 15m, meruňku, 2 broskvoně, 60 keřů červeného rybízu, 20 černého, angrešty, jostu, maliny, ostružiny, zeleninový záhon..., rodiče i prarodiče si v tom libovali a já tam pracoval.

Nepíšete, z které jste oblasti (okrajová? jižní?) ani to, ze které strany domu by strom rostl (jih?) a kolik by měl místa (průměr v metrech) - tyto tři informace jsou naprostý základ.

Za mně takto:

Co tam rostlo předtím, je jedno, pokud půdu připravíte - vykopat jámu (já to dělám průměr cca 80 cm, hloubka cca 60 cm, starou hlínu si vezme soused na terasovou zahradu), ostranit staré kořeny v jámě a na povrchu okolo, navézt kvalitní hlínu (já mám průběžně 1leté až 5leté komposty, čili 5 ks), přihnojovat podle nároků stromu, zalévat také tak a nebude problém s žádným stromem.

Jabloň: bez postřiku to nemá cenu. Padlí, monoliosa, strupovitost, mšice, obaleč,...

Hrušeň: dnes má každý druhý okrasnou zahradu a na ní jalovec, ten je zdrojem rzi hrušňové, bez postřiku bude strom od mala trpět, napadené listy ho neuživí, bude se deformovat...

Okrasný strom na zahradu jako velký solitér je blbost - všechny rostou do obřích rozměrů, děti nebo vnuci ho pak stejně porazí, protože to nepůjde jinak. Ano jsou menší tvary, ale mít strom, aby mohl na podzim hrabat listí, a jinak nic, to ne.

Jsou malé ořešáky, co vyrostou jen pár metrů (Minimultiflora je navíc samosprašná), östatní pak 10 a více, třeba 30. Ale má toxické kořeny, kterýma postupně zahubí vše okolo. A zvládne to i tak, že ostatní prostě přeroste a zastíní. Prvních 8-10 let u velké odrudy nic nesklidíte. Minimultiflora začne tak za 1/3 až 1/2 času. Velký ořešák průběžně opadává až do zimy (to jsou někdy šupy), ručně ho neposbíráte, a pořád se to musí vysbírávat ze země (50 let k nám čouhal sousedův 25m ořešák...)

Broskvoň jen do nížin jižní Moravy, nebo Polabí, ale opět jen s postřikem proti kadeřavosti, jinak je to zbytečná snaha.

Já mám nejlepší zkušenost s meruňkou - bez údržby, nestříhali jsme ji (byla dobře založená korunka a já byl v zahraničí), nestříkali jsme ji, nehnila, vypadala pěkně, dorostla asi na 6m kouli a plodila bohatě 19 let - odrůda byla Karola a chodili nám na ni i kolemjdoucí (čouhala přes plot). V roce 2018 přišel opožděný mráz 13. května, napadly 2 cm sněhu a zmrzly květy, listy, větve, celý... už ani neobrazil, tak šel. Viz staré foto (z videa) cca 10letého stromku. Dnes už na jeho místě roste nový. Jižní strana, prostor cca 6m, sušší půda, pravidelně sečená tráva pod ním, okolo nic jiného neroste, 260 m.n.m., severní Morava, občasné krátkodobé zimní mrazy až -30°C, pravidelné jarní mrazy na začátku května.

Pařezy nenechávat ani z estetických důvodů - když se to uřeže tak ve výšce 1,5m, je to dobrá páka na vyvrácení, ale o tom psát nebudu. Vykopávání pařezů si vezme někdo jiný...

Jo, a švestka moc nevydrží a bez řezu bude jako koště přehuštěná, taky dost trpí na choroby (strom i plody), to taky není zrovna bezúdržbový strom a ani zrovna solitér - 3m max. a dost, větve a listy nic na oko... ale na bříško v jakémkoliv skupenstí jo ;)

A ještě jedna kvetoucí z r. 2011.

No a naopak u nás roste všechno OK, kromě meruněk... A jabloně nestříkám vůbec            Lída

Meruňka roste všude s jedinou výjimkou - vadí jí mokrá a těžká půda. A samozřejmě stín. Sluníčko celý den je optimum. Kdo ji zalévá jako jabloně, neuspěje.

U nás je písek... Ale monilie pracuje i přes postřiky.   Lída