Na stromě bez zálivky, se solidní násadou Hosui též drobná, stejně tak Julka. Je to divné, obyčejně už bývá v tuhle dobu mastná, plně žlutá, letos je nějak mimo. I když je už chuťově zralá. Rafzas trpí rzí jako evropské hrušně. Jiný strom, strom s občasnou zálivkou a vyšší násadou má plody větší - odrůdy Man-san-gil, Shin-su. Plody ještě rostou. Asi jim udělala dobře ta vláha z nebe. První plody na Zaosu-li drobné. Zaosu-li je snad jediná hruška z této skupiny, která po utržení ještě dozrává. Sršni žerou plody o 107, začal jsem plodenství s většími plody balit do sáčků jako révu. Dost plodů je napadená obalečem, ale dík tomu se dají jíst už 14 dní i pozdnější odrůdy. Předností je šťavnatost, u odrůd s hnědou slupkou i aroma. Tak jako maliny nejsou lepší než ostružiny (rod Rubus), není lepší evropská hruška než asijská (rod Pyrus).
