Zlepšení nepoužívané půdy - hnojení

Před dvěma lety jsme koupili starý dům se zanedbanou zahradou a sadem. Jelikož je zatím větší práce s domem, na zahradu není tolik času leč né tak docela. Vysokokmeny již nahradili rezistentní jablůňky na podnoži MM106 a travnatá step se sekáním dočkala pohledu krásné louky. Horší je to s půdou. Záhony jsem hned první rok nechal z orat (podzim). Hroudy se leskly a vydrželi soudržné až do jara přesně tak jak je traktor obrátil. Pak nastalo peklo. Po zničení několika motyk, hrábí a po zlomení rýče v kovové části jsme padli vysílením (bušili jsme do toho celé jaro). Brambory šli dobře, česnek s cibulí super, ostatní nic moc. Hned na podzim jsem nechal přivést dva valníky koňského hnoje (podestýlka sláma a dřevěné hobliny, čerstvé) a polovinu zahrady jsem tímto hnojem namulčoval a do druhé poloviny zapravil do půdy. Přidal jsem i písek a trochu dolom. vápence.  Část s mulčem zůstala ladem, druhou jsme obdělávali. Pořád je půda tvrdá, při mírném osušení hodně praská, když se zalívá špatně příjmá vodu (podle mě jílová červenice - v okolí se daří chmelu, podloží opuka). U rostlin deformace listů a plodů (živiny fuč) zato přesličku mám jak z pravěku. Svízel s pírem jsou horší soupeři než můj velící na vojně.

Plán na letošní podzim mám pohnojení Superfosfátem a síranem draselným, rozhodit zbytek písku co zbyl ze stavby - betoňák. Co mi vrtá hlavou je jestli mám zkultivovat další koňský hnůj jež jsem přivezl (čerství) nebo ho mám nechat uzrát. Bojím se že rozklad dřevěných hoblin a slámy s čerstvého hnoje sebere půdě dusík a já budu zase tam kde na začátku... na tvrdé zahradě... Kompost zatím nemám. zelené hnojení jsem vysel předevčírem (hořtice) s tím že vše pohnojím a skultivuji nebo z orám koncem řína. Co vi na to. Nepočkali by jste s tím hnojem až na jaro, nebo máte nějaký jiný nápad jak na to.  Díky Lukáš

Nebuďte na to tak hrr. Nevim proč jste hned oral zavážel hned hromady hnojiv, pokud tam byla "step" tak byla velká šance že tam byla dobrá půda. Tim vápencem můžete i dost uškodit, měl by se používat jen když je ho zapotřebí. (nedostatek vápníku nepo extrémně kyselá půda) A i u ostatního platí že všeho moc škodí. Měl jste nejdřív zkusit něco zasadit.

Nesvalujte to jen na půdu, nikomu nevyrostlo všechno napoprvý.

"U rostlin deformace listů a plodů (živiny fuč)" Deformace listů nebudou půdou, nemáte tam třeba mšice? Ty deformace plodů upřesněte. A nechápu to živiny fuč, proč myslíte že deformace listů zničila živiny v půdě?

Pokud se bojíte o dusík, tak zasadtě jakoukoli luštěninu, ta vám ho dodá do půdy zadarmo.

Milý hoste... Myslel jsem, že jsem byl ve svém dotazu vyčerpávající, ale byl to asi klam. Hrrr jsem rozhodně nebyl. Nesmíte si představovat z oranou louku s černozemí. Bez orby by jste do půdy nezapíchl ani drát. Jasně jsem psal, že i po podzimní orbě zůstala půda až do dubna příštího roku tak jak ji TRAKTOR NECHAL to znamená že voda, mráz a slunce nedokázali zhola nic. To by jste skrátka bez orby neukopl ani kdyby jste se... Dále k deformaci rostlin. Nejsem snad až takový amatér abych nepoznal mšice na rostlinách.   Všude roste přeslička (jak jsem opět psal) jasný ukazatel toho, že v půdě chybí živiny. Nevyzrálost a deformace pletiv, jen potvrzují. Zjistěte si co dělají v půdě a rostlinám prvky N P K.Rostliny žádnou deformací živiny nezničili, to si rozhodně nemyslím--- A co se týče vápnění -: SAMOZŘEJMĚ předtím proběhlo měření ph. S pozdravem

Dobrý den,

myslím, že nejlépe uděláte, když budete postupovat podle svého vlastního uvážení, rady a porady nemůžou být někdy přesné neboť nikdo nezná Váš pozemek lépe než Vy. Skutečně je zlepšení vlastností půdy douhodobá záůežitost, ale dodáním organických hnojiv(hnoje, slámy, zelené hnojení vysetím luskovin) nic nezkazíte.  JITA

No tak vidíte, proč jste to nesapsal rovnou?

Nedostatky vím jak se projevujou, ale o tom že by to způsobovalo deformace slyšim poprvý. Projevujou se různým žloutnutím nebo zpomaleným růstem, nebo osycháním. Ale deformace?

Jaký jste tam měli Ph?

Souhlasím s Vaším dosavadním postupem, půdu je třeba nějak vylehčit a děláte pro to maximum. Dobré by bylo také z nějaké zahradnické firmy sehnat za levno použitou rašelinu. K živinám - bylo by dobré zjistit, co ve vaší půdě je za zásoby- pak je zbytečné třeba aplikovat Pa K, když chybí Mg a pod.

Čerstvým hnojem bych nehnojil, vždy až po uzrání. Lépe se rozhazuje, zarývá, dusík, co by spotřebovaly bakterie,  u rozhozeného čerstvého zase vyčpí.
   Pokud je hodně práce kolem domu, poradil bych pooranou půdu na jaře povláčet branami a zaset třeba vojtěšku na 2 roky. Zlepší se struktura, provzdušnění i obsah dusíku v půdě.

Děkuji za příspěvky. Zahrada je zorána i se zeleným hnojením a byl jsem příjemně překvapen. Práce z minulého podzimu se dostala napovrch. Půda již není červená ale tmavě hnědá. Snad to bude na jaře spracovatelné. Nechci to zakřiknout ale myslím že se to pvovedlo. Vedle zraje ještě půl valníku koňského hnoje na jaro tak uvidíme. Mějte se

A půjde se té vojtěšky potom nějak jednoduše zbavit? Anebo ji tam budu mít už napořád... Nebyl by lepší třeba hrách a oves?

Vojtěška není typickou plodinou prozelené hnojení, kromě jiného vás přijde její semeno pěkně draho   a je to dvouletá pícnina.

Pro zelené hnojení bych optimálně vysel hrách polní(pelušku). Oves není vhodný. Nedá do půdy žádný dusík.   Hodně zdaru. j.