Prechod z kraliciho kompostu na "travni" kompost

ad krekeruse:

možná jsem to prvně málo zdůraznil, ale spalitelná hmota (což je kromě uhlíku i organicky vázaný kyslík, vodík, ev. dusík) shoří, popř. vytěkají ve formě plynů a vodní páry.

ad Juro:

K pokrytí potřeby makroelementů není zapotřebí pálit kubíky dřeva - já dneska chalupu vytápím hlavně elektrikou, a jenom přitápím v krbu - svoji roční spotřebu dřeva (sezonní) odhaduji na pár metráků, ale ty kilogramy vzniklého popela (beru jen ten nejkvalitnější) bohatě postačí...

myslím, že jsem to už někde uváděl, v popelu ze dřeva je cca 10% draslíku (cca 25% Ca, 2% Mg, obsah fosforu kolísá více), tedy z každého kila popelu máte 100gr draslíku.

"K pokrytí potřeby makroelementů není zapotřebí pálit kubíky dřeva"

To som nikdy netrvrdil, ale zda sa mi neefektivne hnojit drevenymi pilinami za ucelom obohatenia pody draslikom.

Popol je skvele hnojivo. Jedinymi nevyhodami je, ze ma alkalicku reakciu a neobsahuje dusik. Ale moze byt vyborny doplnok ku kyslim dusikatym hnojivam ako napr dusicnan amonny. Ja obcas hodim trosku popola do sudu s vodou, naozaj male mnozstvo co nezmeni pH. Popol je vyborna nahrada vapna ci vapenca na znizenie kyslosti pody.

S těmi procenty bych byl opatrnější. 10% draslíku snad neobsahují ani koncentrovaná hnojiva jako NPK či cererit a 25% vápníku nemá ani hašené vápno.

Je to tak ako pise Tomast. (Biomass and Bioenergy Vol. 4, No. 2, pp. 103-116, 1993), ak ide skutocne o popol dokonale zhoreneho dreva. Ono ten popol, ak predpokladame, ze nema ziadnu naadsorbovanu vodu pripadne nezhorene castice uhlika, ani nema co ine obsahovat....iba uhlicitanove a hydroxidove, oxidove ci ine aniony a tia su kompenzovane kationmi kovov ako su vapenate, draselne a horecnate aj ine v mensich mnozstvach.  Na rozdiel od haseneho vapna je popol najma uhlicitan vapenaty. Hasene vapno ako take je hydroxid, bez molekulovej vody obsahuje vyse 50 hmotnostnych percent vapnika.

25% vápníku nemá ani hašené vápno

Juro byl kapku rychlejší než já 

Atomová hmotnost vápníku je 40. Pálené vápno= CaO má cca 71% vápníku (nečistoty neuvažuji)

Vápenný hydrát má cca 54% vápníku. Výsledky se obvykle uvádějí na sušinu, aby se daly nějak porovnávat.

Nu a hašené (nikoli suchý hydrát)  vápno je Ca (OH)₂  a taky hromada vody. I po vyschnutí  - vznikne uhličitan vápenatý, tuším,  tetrahydrát.  25% čistého vápníku to v praxi nedá.

I po vyschnutí - vznikne uhličitan vápenatý, tuším, tetrahydrát. 25% čistého vápníku to v praxi nedá...

a co z toho plyne? - vůbec nic!   Při dokonalém spalování dřeva (ne při nějaké suché destilaci) dostanete ve spalovací komoře - třeba v krbové vložce - hravě teploty 800 oC. Daleko nižší teploty (600 oC) jsou potřebné k tomu, aby z jakéhokoliv anorganického materiálu odešla veškerá krystalová voda, (byla-li tam kdy). 
Jinými slovy, ten krásný bílý popel v popelníku žádnou krystalovou vodu nemůže obsahovat a výsledky, které jsem výše uváděl, jsou opět udány na vzorek bez krystalové vody.

P.S. jsem si samozřejmě vědom toho, že ty soli časem nějakou vodu naberou..

Jak píše Juro - popel musí být spálen dokonale, tedy musí jít o popel z kotle na dřevoplyn a nebo z automatického kotle na dřevěné peletky. Z běžných prohořívacích kotlů obsahuje popel hodně uhlíku a tím pádem jsou ostatní minerály "naředěné". Pokud někdo topíte navíc ještě briketami/peletkami ze šťovíku a nebo rozchodnice čínské, obsahuje popel navíc ještě hodně křemíku.

...no a ak zbavujete dreva zo stavby a v popole zostane par klincov tak sa tym percentom dostaneme uplne niekde inde . Ale ten obsah zeleza!...nejedna ruda by sa zan nemusela hanbit.