Jak zkvalitnit půdu pod stromy

Samozřejmě jste uvedl ten nejnevhodnejsi primer, tak aby mě to přimělo reagovat :-) nebo to svědčí o nedostatku invence ;-) __ nevím jak by přispěla pestovana vojtěška pod ovocnymi stromy, vojtěška koření až 10 m hluboko zatímco ovocné stromy 0,8 - 1,5 m mají hlavní kořenový systém dále pak násobně ještě kořenové vlaseni. __ Vojtěška navíc prosperuje a prorůstá nejlépe od 2. roku, takze se spíše hodí pro před vysadbovou přípravu půdy než jako podplodina!! __ JA měl na myslí např ten bob nebo i lupinu, např bob zasazený 15 srpna, půda už je po prvních letních vydatných deštích provlhcena na setí. Do jednoho měsíce svou velikosti absolutně nekonkuruje žádné dřevine - má velikost tak 30 cm a taktéž obdobně zakorenuje, A od půle září už s vlahou nejsou takové problémy, navíc ovocné dřeviny již dávno neprirustaji a ovoce vesměs už jen dozráva. __ Bob vydrží do zamrazu dokonce i po opadu listí. Množství fixovaneho dusíku je přímo úměrné dodaným cukrům, které jsou závislé na fotosyntéze (pokud nechcete sladit půdu přímo - i to je již experimentem MZLU prokázáno) __ Takže doporučuji se toho nebat a zkusit. Nejdřív třeba na zeleninové zahradě jako meziplodiny a pak se zkušenostmi také jako podplodinu v ovocné části zahrady. __ Výhoda JE že nezamoruje půdu plevelem jako např. hnůj (semena plevelů v něm obsažená), naopak ho svym vzrustem potlacuje - Vzniká na místě použití - nemusím nic dovážet!! Draslík a fosfor můžu přidat při nebo i po pestovani těchto plodin podle způsobu jak už jsem dříve popsal zde v diskuzi. _ Pro začátek je možné také zkusit melceji kořenící pelusku, hrášek, nebo vikev či nevikvovitou horcici ke které je nutno dodat dusík uměle pokud chcete přímo přidat dusík do půdy tímto hnojením. __ Zahradě i vám všem sílu a zatím __ K. z B.

Podle vás jsem uvedl nejnevhodnější příměr... já uvedl pouze svoje podmínky v sadu a vojtěšku jako všude doporučovanou hlubokokořenící plodinu pro zkvalitnění půdy. Nestudoval jsem VŠZ, takže fakt nevím, že se vojtěška nehodí. Myslel jsem, že potřeba je dodat organiku právě kolem a pod kořeny stromů, kam podle mě dosáhne právě vojtěška.

Dodávám hnůj, protože jsem měl za to, že je to nejdostupnější zdroj organické hmoty a ve velkém ji do půdy můžu cpát, abych zeminu postupně vylepšil. S pletím případného plevele z hnoje problém nemám, navíc co jsem letos použil travní mulč, žádný plevel neroste. Dle rozboru má půda minerálů dostatek, takže mi jde především o tu organiku. Stejně tak při rytí můžu přidat i minerály a je to jednoduchá manipulace.

Co se týká setí, půlka srpna nepřipadá v úvahu. To je tu největší sucho a nic nemá šanci na vyklíčení.

Mým cílem je tedy kolem stromků (nyní 2-letých) pěstovat něco půdokryvného (místo travního mulče), co by se selo někdy koncem jara (abych do května mohl zapravit do půdy nějaké minerály a LAD. Půdu mám vysychavou hlinitopísčitou, takže něco, co by během léta nekonkurovalo a neodebíralo zbylou vláhu kořenům stromků. Nadělalo by to hromadu zelené hmoty vhodné k zarytí. A osivo bylo cenově přijatelné.

Co třeba směs hořčice - řepka - bob setá v půli června? Splnilo by to mé požadavky? BTW mám hromadu semen špenátu - dal by se použít taky?

No pane Petře, nechtěl sem se Vás nějak dotknout. Vojtěška je opravdu velmi hluboko kořenící v hloubce kořenění ji konkuruje jen také vikvovity vicenec. Ale řekněte mi k čemu jsou odumřelé kořeny čili ta organika v 10 metrech stromům korenicim cca do 2 metrů. __ navíc vojtěška má tak hluboké kořeny aby mohla čerpat vodu z hloubek i ve velkém suchu (kde také roste) a tak velmi, velmi, konkuruje ve vláze i u velkým stromům. Osobní zkušenost i s kadlatkou na myrobalanu - suchu odolný. __ Podle mě určitě stačí plodiny kořenící tak v těch až 1,5 metrech. __ bob 1,2 m, Lupina 1,7 m, vikev 1 m, peluska 0,4 m, hrách 1m - vše vikvovite a poutající vzdušný dusík, - navic jsou to rostliny rychlého vývoje, možné použít i fazol taky tak cca 1 m. _ se spenatem nevim, rozhodně "netvoří" dusík, ale organickou hmotu vytvoří. __ zřejmě také tvoří jeden kůlovy kořen ale do jaké hloubky to teď nevím :-) (vše píšu teď z hlavy - takže to teď nevím). Otázkou je také jaký obsah N - látek mají i kořeny, u vikvovitych je to příznivý obsah, stejně jako u travin (myslím). __ K termínu setí myslím si že červen je spíše velmi špatné datum. Nezapomeňte že při růstu rostlin plodiny odebírají z půdy vláhu i živiny a zrovna v tomto období ji ovoce potřebuje nejvíce. __ Vikvovite začínají poutat vzdušný dusík po vytvoření hlizovych uzliku se symbiotickymi bakteriemi tak od 52 dne vegetace - v závislosti na vývoji rostlin. Takže od tohoto dne se začíná zuzitkovavat jejich výhoda a vytvářet jejich potenciální hnojivy efekt. A to tím větší čím více probíhá symbióza - to je velikost listové plochy (od této doby) x (krát) množství slunečního světla dopadajícího na rostliny. __ Pokud nezijete úplně na Sahaře stačí, když si zpracujete půdu, zasejete do suché - hloubka setí peluska + hrách, nebo vikev tak 3 - 5 cm - ještě zvladnete hrabemi - na široko seté. Bob a Lupinu tak 7 cm - seju jednotlivá semena prstem - trochu piplacka. Po prvních deštích v srpnu - stačí dva dny vlhka či mokra a bez problému vzejde. Je to i osvědčený termín uváděný. __ nebojte se a zkuste to. Všechna uváděná osiva sezenete v Oseve Brno - např. v Modřicich u vlak. nádraží. _ něco i teď ale větší výběr je na jaře. Můžete zkusit i tu horcici ale ta už nemá ten přidaný "efekt" ale taky dobrý, taky používám. __ Jako vždy je nejlépe plodiny střídat!! __ hodně zdaru __ K.z B.

Pro dobré prokoreneni budoucí plochy pro výsadbu je možné použít jetel červený - setý. Hloubka kořenů 2 metry a lze také dosáhnout velkou hustotu kořenů při pestovavani 2 - 3 roky. Sám to také dělám. Zdravím. Kryštof z Brna.

Chtěl bych vrátit ke staršímu příspěvku Mike Dundee:
Já to řeším také svépomocí - topím dřevem, takže si během zimy napálím poměrně dost materiálu (kromě vlastních zuhelnatělých zbytků po topení přidám ke konci topení do krbu ještě uzavřenou větší plechovku naplněnou štěpkou s dírkami vespod, pozor - víko nesmí být z bezp. důvodů nijak pevně přiděláno, dírkami začne za chvíli unikat dřevoplyn, který chytne a sám přiživuje oheň. Uvnitř plechovky dochází k pyrolýze).
Chtěl bych se zeptat ohledně výroby toho dřevěného uhlí:
Proč nenecháte unikat ten dřevoplyn horem jak se to běžně při jeho výrobě dělá. V čem je ty díry zespodu lepší?
Děkuji.

Rafael.

Zdravím pane Rafaeli, přišlo mi to metodou pokus omyl jako efektivnější využití hořícího dřevoplynu. Když jsem měl dírky nahoře ve víku, tak to delší dobu jen čmoudilo než to chytlo a pak mi přišlo že většina tepla letěla do komína. Kdežto když jsem přesunul otvory dospodu, tak unikající dřevoplyn rychleji začal hořet (přece jen je kolem něj více žhavého) a přišlo mi, že plameny z tohoto dřevoplynu zespod více přispívají k dalšímu ohřátí obsahu plechovky a tedy přiživování procesu pyrolýzy.

Pane k. z B. omlouvám se ale v současné době mám trochu jiné starosti, než sledovat Váš výklad, ale určitě to máte podložené nejen teoreticky. Takže k tomu, abych s Vámi dál nějak polemizoval se dostanu nejspíše až někdy v listopadu. K počítači se zase dostanu nejspíše až za 14 dnů a to se raději budu věnovat sklizním...

P. ivane, to chce kliid. Nemusíte sledovat zdejší diskuzi. Něco je teorie, něco praxe a nejlepší je asi tak teorie v praxi :-) můžeme to nechat na někdy jindy. Pro mě je "to" nejlepší příprava pozemku na nové, další, pěstování, protože ani tak neovlivňuje výnos množství 'prvků' užitečných aktuálně dodaných jako dlouhodobá pohotovostní zásoba živin a struktura půdy a to ve formě zvýšení humóznosti půdy. Tak zdravím __ "K" z B.