Ideální velikost jámy a množství hnoje pro sázení ovocných stromků a rybízů

Na podzim se chystám sázet různé ovocné stromky. Jabloně, hrušně, třešně, švestky a také rybízy. Budu si půjčovat minibagřík na úpravy terénu a proto si vykopu jámy dle potřeby. Také mi přivezou kravský hnůj, rok uleželý. 20 tun není problém, ale asi bude stačit menší množství.
Vzhledem k těmto podmínkám si mohu dovolit vykopat libovolně velké jámy a nasypat do nich dostatek hnoje. Jenom bych potřeboval poradit jejich rozměr, množství hnoje, hloubku uložení a jak silnou vrstvu ornice mezi hnůj a kořeny stromků. A jestli má smysl rozlišovat mezi jednotlivými stromky, nebo jámy udělat stejné?
Díky za rady. Z.

No, na rybíz bych udělal asi o dost menší díru než na jabloň . Ono není jednoduché v tomto radit, když uděláte jámu hodně velkou a do ní dáte velkou vrstvu hnoje, bude si to sedat několik roků a ve finále budete mít strom "utopený" pod terénem. Také si uvědomte, že vrstva hnoje hluboko pod zemí bez přístupu vzduchu a žížal se rozkládá neuvěřitelně pomalu a pokud není hnůj dost vyzrálý, může poškodit kořeny stromů i po dlouhé době.

Četl jsem různé rady i návody jak na to, do jaké hloubky a jaké množství. Co člověk to názor a "odborné" publikace se také rozcházejí. Proto jsem také založil toto téma. V žádném případě se nemohu řídit radou typu udělej co největší jámu kterou zvládneš vykopat a dej tam hodně hnoje. poněvadž technika je silná a neúnavná a výsledná jáma 3 metry hluboká o průměru 10 metru obsahující 10 kubíků hnoje by byla vhodná pro babobab, ale ne pro naše ovocné stromky :-).
Nemáte náhodou odkaz na návod jak postupovat při výsadbě konkrétního stromku? Něco co je podložené praxí a zkušenostmi?
Díky. Z.

To, že máte k dispozici techniku a relativně neomezené možnosti neznamená, že je rozumné urýpat čtvrt zeměkoule. Záleží jaká půda je v místě. Můj soukromý a ničím nepodložený názor je, že nemá smysl připravovat jámu hlubší než metr o průměru max. 2 metry v podobě misky. To považuju za racionální mez. Strom koření podobně jak má korunu, tedy do "koule". Do míst vzdálenějších od kmínku stejně kořeny řadu let nedorostou a živiny spotřebuje tráva.

Kolik hnoje byste namíchal s hlínou do takové misky a rozlišoval byste mezi jednotlivými typy stromů, nebo to udělal pro všechny stejně?

Díky za rady. Z.

Nedovedu si to představit, odhaduju na dno dvě kolečka hnoje a dosypat zeminou. Ke kořenům byste měl mít připravený nějaký kompost, aby živiny byly pohotové. Keřům by měla stačit podobná jáma, metr v průměru tak asi 60 -70 cm hluboká. Rozdíl mezi stromy bych nedělal.

Kompost bohužel nemám. Jenom hnůj a ornici.
Nebude lepší namíchat hnůj s ornicí a nechat to odležet do přístího roku na kompostu? Sadil bych tedy až příští rok.

Samozřejmě to vhodnější je, připravíte se o jedno vegetační období. Těch má zahrádkář vždy málo - život je tak krátký... Je to na Vás.

Ještě k sázení ořešáků. Jelikož mají tendenci vytvořit kůlový kořen směrem do středu Země, doporočuje se ho před výsadbou najít, zkrátit a pod sazenici dát plochý kámen, aby kořeny větvily do stran. Šlechtěné odrůdy mají kvalitní podnože, které rozvětvují kořeny ochotněji, než semenáče a bývají i samosprašné. S přihnojováním při výsadbě bych to nedramatizoval. On si ořešák v ornici vždycky něco najde. Hlavně potřebuje vápno, nejlépe ve formě mletého dolomitu, nebo v zimě mleté vápno do sněhu. Sousedi měli ořešák jako hrom, protože rostl těsně vedle starého septiku a zřejmě z něj ujídal, co bylo třeba. I přesto, že byl obrovský, stejně jednou téměř zmrznul. Sice obráží, ale je to spíš živoření. Asi přerotl a nestačil vyzrát, nebo co. Jak říkám, všeho s mírou.

V nějaké publikaci asi od Svazu ochránců přírody jsem před několika lety četla celkem vtipný článek, který doporučuje vysazení ořešáku vedle kadibudky, protože ořešák je schopen metabolizovat obsah žumpy, která se tak nemusí vyvážet. Vlastní zkušenost s tím ale nemám, kadibudku máme od ořešáků dost daleko.