Snad v máločem je taková variabilita, jako v moruších. Pendula je většinou standardně s kulovitými plody kolem 1-1,5cm, na prostor zcela nenáročná a ozdobná vzhledem. Dále je zde kagayamae (např. Starkl) - keř s velikými listy, dobře stíní, plody chutné, ale málo, tužší konzistence, 1- 2,5cm protáhlé (říkám jim mravenci, ale syn je miluje). Dále je na trhu spousta semenáčů alba u kterých je to jako se stíracím losem - u jedné jsem po 3 letech zjistil, že je to samec (pravděpodobně rubra), takže jsem ji začal postupně přeroubovávat asi 7 různými druhy, které jsem sehnal. Jedná se o rouby ze starších stromů a některé plody skutečně stojí za to - největší bílé mají kolem 5cm. Letní rouby i očkování na 3 způsoby skončilo letos i loni docela fiaskem, afinita asi nulová, jarní rouby za kůru ujmuty tak z 50% a do dneška některé narostly i přes 2 metry, tak jen čekám, jestli se nevylomí. Na spodní větve jsem dal pendulu. Je otázkou, jestli takové přírustky lze udržet řezem na přijatelné úrovni a jestli nebude důsledkem snahy udržet strom řezem při zemi jen mohutný obrost vlků namísto plodů. V opačném případě tam doroubuju pendulu.
