Náhodou jsem si přečetl toto vlákno, a protože mi připadá poněkud zmatečné, „sepsal“ jsem tento svůj příspěvek. Třeba někomu pomůže.
Ostružin je několik různých typů růstu a nejsnadněji se, podle toho, množí taky různě. Jsou typy (měl jsem), které se množí jako maliny. „Rozlézají se“ kořenovými výběžky, na kterých tvoří nové výhony. U těchto odrýpneme kořen s výhonem a máme novou sazenici.
Jsou typy ostružin, které ale netvoří žádné boční odnože na kořenech a rostlina zůstává pořád na místě (ty mám nyní). Dělit (roztrhnout, rozseknout) tento trs možná jde, ale nebude to úplně jednoduché. Ostružiny, které mám nyní, tvoří dlouhé, silné, rozvětvené a obloukovité výhony. Jejich jemné špičky, když dosáhnou země, ihned vypouští kořínky a konec výhonu se obrací znovu vzhůru. Rozdal jsem několik samovolných sazenic (slabých, v trávě). Mladý výhon ohybem dosahuje země o prázdninách. Když se ošetří přihrnutím, ukotvením a odplevelením (nějaký mulč), vznikne do podzimu silná sazenice. Po odstřižení sazenice výhon normálně zaplodí (sám „nesním jednu rostlinu“, a to jím opravdu hodně, taky bublanina je výborná). Začít nezakořeněnou špičku výhonu zakořeňovat před zimou mě doposud nenapadlo a tak nevím, jestli to jde.
Taky jsou typy ostružin, které se „nerozlézají“ a tvoří tenké nerozvětvené pruty dlouhé několik metrů (ještě dožívají u sousedky). Ty by asi také šlo množit zakořeňováním mladého, přihrnutého výhonu. Třeba hadovitým potápěním. Ale tyto ostružiny nikdo v okolí nechtěl a pěstují nyní ty „moje“. Připojuji obrázek, schémátko, hřížení „mé“ ostružiny (odrůdu neznám). JG
