Angrešt - řízkování

Ani s angreštem problem nemam, řizky se mi ujimaji cca z osmdesati procent.Jedina rada, pokud mate problem se zakořenovanim je ta zvyšte počet oček v zemi, nad pudou nechte dva pupeny s vrcholovym pro tahnuti.Připadně mužete zkusit řizky nestavět ale pokladat do ryhy, ale to vyžaduje označeni řadku aby jste si rašici vyhony nespletl s plevelem.

Tento rok mi vietor vylomil dva mlade, pomerne tenke, v tomto roku narastene vyhony. Spodna cast bola drevnata, vrchol bol zeleny. Bolo mi ich luto, tak som ich nastrihal, popichal do stimulatora a potom do zeme. Samozrejme som nadbytocne listy odstranil a ostatne zakratil na tretinu koli znizeniu odparu. Nasledne som ich prikryl priehladnou plastovou krabicou, aby mali vlhsiu mikroklimu. Obcas bola trochu nadvihnuta koli vetraniu.Pre istotu boli pritienene krikom v blizkosti, aby im neublizilo silne priame poludnajsie slnko.

Boli to len take 2mm hrube a cca 10 cm dlhe papecky. Zo siestich rezkov sa ujal iba jeden bez vrcholovej ruzice a s vrcholovou ruzicou sa ujali oba. Odroda Captivator.

Řízkování dřevitými řízky je o něco méně úspěšné než bylinnými. Osobně bych však pro urychlení růstu volil k tvorbě keře naroubování na malou meruzalku nebo jostu nízko nad zemí. Vysadí se pak do důlku, který se po ujmutí a naříznutí úvazku zahrne. Zahrádkáři malé meruzalkové odkopky vyhazují. Potřebujete jen žiletku a kousek vlny (apod.) na ovázání.

Je možno odrůdu, kterou nemůžete sehnat jako keřovou a nechcete-li stromek, tak koupit stromek a ten celý položit do brázdy na ležato nebo mírně šikmo a zahrnout zeminou včetně korunky, korunce necháte trčet jen větve odrůdy, až pupeny proraší v letorosty, možete ještě korunku přisypat kyprou zeminou, pokud už původní byla slehnuta, to proto, aby nové letorosty do hrůbku pustily vlastní kořeny. Po roce můžete budď jednotlivé oddělky oddělit a namnožit rozesazením anebo jednoduže meruzalku vyhrabete a ustčřihnete kousek od zasypané korunky. A korunka zůstane na stanovišti, z které se stane keřík. Samozřejmě jako keř jsou vhodné odrůdy rostoucí vzpříměně a polovzpřímeně, protože odrůdy vodorovné a převisající potom se válí po zemi. Takže i toho je třeba si všímat.

Juraj Kafka

Juraj je vesela kopa a šprymař.Jinak jsem jeho radu nepochopil. Vyhazovat penize za stromkovy angrešt aby jsem z něho udělal keřovinu je vhodna rada na prvniho nebo posledniho dubna.Pro ty šetrnějši a rozumnějši. Neberte cely stromek je to opravdu kravina,-stači se domluvit a vzit si pouze větevni řizky s minimalně šesti očky.Jak rybiz tak i angrešt a josta spolehlivě se ujimaji z normalnich řizku a to i většině amaterskych zahradkařu.- Jinak ještě rada jak z řizku zapěstovat stromek nebo keř bez roubovani.Nic snadnějšiho a jednoduššiho nemuže existovat.Keř docilite ponechanim všech rašicich oček tvořicich větvičky, stromek docilite ponechanim jedineho vyhonu s vyslepenim všech spodnich oček kromě vrcholoveho a čtyř oček pod nim jako zaklad korunky.

Ta rada pana Kafky rozhodně není špatná a už vůbec ne na prvního dubna.Angrešt se řízkuje pěkně blbě.Kdyby šel dobře, tak jsou ho plné školky.Právě, že moc dobře nejde, je jedna z možností jak vypěstovat keřový návod p.Kafky.P

děkuji, já si myslím že u odrůd, které prostě v keři neseženete, je to způsob jak udělat keř. Je mi jasné, že to je finančně pro ten moment nákupu dražší. To jsem zapomněl napsat.  Je to jen prostě jedna z možných metod.

Jinak ostatním: všichni tu řešíte řízkování, které opravdu není jisté)pravděpodobně chcete rozmnožit stávající keře, to chcete všichni ty budoucí keříky prodávat? Pro běžného zahrádkáře,  a ani nemusí mít moc zelené ruce, stačí jen využít zcela přirozenou vlastnost keře angreštu, který položené výhony na styku s půdou zakořeňuje, tj stačí pruty paprsčitě pohřížit a máte min pět dalších keřů pro příbuzensto a kamarády. Když ovšem máte k dispozici jen stromek, máte volbu buď řízkovat a nebo položit celý stromek jak jsem popisoval v předchozím příspěvku. 

Jinak ještě další metoda, když se bojíte špatného zakořeňování angreštových řízků, je naroubovat je na paty slabé meruzalky, zasadíte a přikopčíte, meruzalka vyživuje roub svými kořeny a ten mezitím proroste, když ho během růstu přikopčíte několikrát, pustí báze letorostů do hrůbku kořeny. Potom stačí bud roubovanec na podzim a nebo raději dvouletý na další podzim vydobýt zjistit stv angreštových kořínků a případně meruzalku odlomit. A zasadíte už jen pravokořenný keř angreštu, Nebo se spolehnout na to, že jakmile angrešt dostatečně zpravokoření, meruzalková báze bude časem sama potlačena. Podmínka je mít meruzalku. Nebo jostu ale slabou, respektive v cca 10 cm od paty odpovídajcí síle roubů angreštu.

Juraj Kafka

Některé odrůdy angreštu jdou množit lépe jiné hůře (to už tu bylo psáno). Ze zimních řízků zakoření snáze při použití stimulátoru na spodním teple. Polodřevité či téměř bylinné řízky koření lépe, opět na množárně, nejlépe ještě pod tunelem udržujícím vlhkost. Vedle stimulátoru je dobré ošetřit i proti plísni šedé. Mám dobré zkušenosti s přípravky Atonic, Racine. Letní řízky lépe koření když ještě 14 dnů před řízkováním rostlinu Atonicem postříkáte, ona se jakoby probudí.    Uniká mi jak ze řízku udělat stromek. Podle mě je řízek 5-10-15 cm dlouhý a to co píšete by spíš odpovídalo zakládání korunky u prutu délky špičáku. Bylo by možné, když se těm okolo nedaří, abyste jim poslané řízky zakořenil? Vypadá, že máte doslova "zelené ruce". Josta a rybíz (a ne všechny odrůdy) jdou opravdu vcelku bez problémů, některé angrešty též, ale jestli to u vás jde tak dobře, bylo by skvělé kdybyste nám ostatním pomohl i víc než jen radou.

Dotaz na pomoc patří hostovi 25.2

Z řízku se nedělá stromek, ale třeba pravokořenný nízkokmen, který je asi 60 cm vysoký ke korunce a "samonosný", nepotřebuje oporu.