Dobrý den.
Včera jsem psal do vlákna „Poškozený kmínek angreštu - řízkování?“ o tom, že mi rostou staré větve angreštu, které zapichuji do země jako trnitou ochranu před zvířaty. Tak o tom podrobněji napíšu sem, do řízkování angreštu.
Vícekrát jsem zkoušel řízkovat angrešt stejně jako rybíz. Rybíz mi rostl vždy (mimo Heinemann, Rondom, Maraton), angrešt nikdy. Proto mi připadá zajímavé, že staré větve angreštu, které jsem jen zabodnul do země k trnité ochraně borůvek, žijí a docela bujně rostou. V době před sněhem vystříhám z keřů Reflamby (k tomu ji pěstuji) a trošku i z Hinnonmaki rot celé starší výhony. Většinou 3 leté, ale i 2 a 4 leté. Pak je v rukavicích zapichuji po obvodu keřů borůvek tak, aby držely polohu a nevyvrátily se. Když už mrzne, musím třeba s větví bodnout do země několikrát. Takže nic šetrného. Zapichuji 15 - 20 cm. Výška nejlépe do pasu. Když se větve během roku nějak pohnou, tak je přihnu nebo zabodnu znovu. Aby byly živé nemám žádný zájem. Když opadají trny, tak je vyhodím. U borůvek mám dost mokro.
Připadá mi docela zajímavé, že při tomto způsobu „řízkování“ dost angreštových větví stále žije a dokonce bujně roste. Dneska jsem to schválně kontroloval a živých je 6. Jedna, jen živoří růžičkami lístků, dvě jsou nahoře suché a dole pilně raší, tři raší v celé velikosti. Výhony jsou stejně velké jako na normálních keřích. Takže koště angreštu (keř) vysoké do pasu za pouhé dva roky. Z malé sazenice to trvá řadu let. Kamarádovi podobně zakořenily dvouleté větévky Karátu.
Možná se jedná jen o zvláštnost uvedených odrůd, ale možná angrešt, jako řízek, lépe koření ze staršího a většího kusu dřeva. JG
