Česnek ze semen

V některých případech se zdálo, že vývoj semen došel dost daleko. Zdá se, že průběh počasí letní sezóny hraje významnou roli. Přesnějí řečeno horko, zima, mokro, sucho - to všechno asi může experiment ukončit.

Rozebral jsem před chvilkou "květní" palice česneku od lonska. A kromě pacibulek je tam takové chvíří a v tom chmíří jsou vážně semínka. Ale ne jako semínka například cibule, ale stejná jako má salát. Nikdy jsme si toho nevšiml, páč blběji vidím a navíc jsem je nikdy nehledal! Jsem ale líný a vždy jsem ty pacibulky vysazoval i s tím chmířím, nechtělo se mi to čistit. Takže nevědomky vlastně pěstuju i ze semen. To by pak vysvětlovalo, že se mi při sklizně určitě ve dvou případech zdálo, že tam byla hlávka a v ní stroučky odrůdy, jakou jsem nikdy nepěstoval. Bohužel jsem na to nikdy nebral zřetel, abych je zasadil zvlášt a nějak víc to zkoumal...

V rámci teoretické přípravy bych chtěl doporučit ke studiu tento patent:

EP0984693A1

Kdo si hraje, nezlobí, pravda. Smysl onoho pěstování ze semen mi však uniká.

Pokud pomineme ten důvod, že gurmeti hledají jemné rozdíly mezi stovkami odrůd - a toto je nástroj, který otevírá dveře nekonečné rozmanitosti, pak důvody jsou minimálně tři.

Háďátko zhoubné, sklerociová hniloba, virózy.

Těm virům rozumím, i když jsem jejich projevy - na rozdíkl od hub - na rostlinách nepozoroval.
   Proč myslíte, že pěstování ze semen je proti háďátku a sklerociové hnilobě lepší než třeba z pacibulek? 
   Dveře rotzmanitosti se jistě otvírají, ale obávám se, že bez systematického šlechtění a selekce spíš směrem dolů. 

Nerad bych tvrdil něco špatně - ale proti virózám a háďátku množení pacibulkami myslím nefunguje

Ohledně sklerocia si nejsem jist

Ostatně nikomu neříkám, jak má co pěstovat, ani co je lepší a co horší. Snažím se ukázat cestu, která je podle mě zajímavá a ani se sám nesnažím tvrdit, že po ní jdu úspěšně.

Nakonec si myslím, že smysl má i boření mýtů... zmije neplave, česnek je sterilní, atd...

Těším se na informace jak se s tím vysetým česnekem daří. Myslím si, že když se pár nadšenců dá dohromady, tak to vydá i za velkou šlechtitelskou firmu. Jen je třeba spolupracovat, jedinec toho moc nedokáže. Příkladem může být spolupráce několika desítek lidí na projektu šlechtění rajčat, kdy se spoluprací australských a amerických amatérů podařila vyšlechtit a stabilzovat za deset let celá skupina zajímavých rajčat -indeterminantních trpaslíků a stabilizovat je.

           Vladimír

Ale, ale pane doktore, proč tolik negativity. Můžeme být rádi, že se našel někdo, kdo poskytl recept, jak se parádně na zahradě vyžívat. To směrem dolů, je velmi lichá představa. Nikdo z vášnivých pokusníků, nebude prosazovat, něco, co je horší, než to co máme. Také se může stát, že se mu podaří vypěstovat „zabíjačkový“, který svou velikostí a hlavně trvanlivostí, předčí i dobré nepaličáky. Osobně bych nikoho od takové činnosti nezrazoval, naopak bych ho chválil. Systematické šlechtění, neboli výběr lepších odrůd, nemusí provádět nějaký ústav. Já osobně pánovi fandím a přeji mu v jeho bohulibé činnosti, velmi mnoho úspěchů a když by se tyto nedostavily, tak přeji veliké vnitřní uspokojení.