V soli to není, pane Mirku. Já dělám česnekovou pastu vždycky hned po sklizni, zpracování česneku na pastu začínám od těch nejmenších stroužků. Velké palice jdou na skladování a průběžnou spotřebu v čerstvém stavu. Někdo začíná konzumovat ty největší palice hned a s využitím malých se mnohdy otálí. Já ne. Zhotovením česnekové pasty hned po sklizni získáte sněhobílou česnekovou pastu, která je navíc daleko chutnější, než z česneku, který Vám zbyl k jaru a chcete ho urychleně zachránit formou pasty. Později vyráběná česneková pasta už totiž nikdy nebude tak bělostná a chutná. Ve skladovaném česneku se vytvoří část zelené hmoty uprostřed stroužku a mnohdy má stroužek už i zelenou špičku. Veškerou zelenou hmotu ze stroužků je nutno odstranit, pokud nechcete, aby Vám pasta nezezelenala. Bílá však i po odstranění zelených částí už stejně nikdy nebude, nanejvýš bude žlutá.
Nový česnek bude brzy, právě jsem mu odlamovala květenství. Vyrobte si pastu hned po sklizni, budete velmi spokojen. Doporučuji vyrobit si jí hodně, protože rozhodně díky jejím přednostem Vám spotřeba česneku v domácnosti značně stoupne 
.
