Vinohradnicke broskvone

"Jedinou společnou, významnou nemocí, která mě v tuto chvíli napadá je padlí"

Mám hned vedle domácího vinohrádku vysazeny tři (ušlechtilé) odrůdy broskvoní. Zatímco padlí je na révě ve větší či menší míře každý rok, na broskvoních jsem je ještě nikdy neměl. Tudíž réva je k padlí mnohem vnímavější, než broskvoň a proto pro preventivní signalizaci výskytu této choroby nemá broskvoň žádný význam. (Si myslím).

Stejně mám dojem, že její pěstování na mezích bylo zejména praktické hledisko.

1. strom jako hraniční mezník je odolný proti posunutí, případné přesazení je ihned patrné.
2. při práci ve vinohradu máte svačinu i pití pouze to co si přinesetes s sebou a nebo to co se dá utrhnout v té dané době na mezi. Hořkost je pak dobrá proti hladu i žízni = nejím pro chuť ale na zahnání pocitu žízně.
3. Variabilita a náhodnost je přínosem pro to, aby pokryla delší časový úsek.
4. ...

Jadernička má skutečně velkou schopnost přenášet své vlastnosti na potomstvo, třebaže její semenáče jsou samozřejmě hybridy jaderničky s otcovskou odrůdou. Zřejmě je to dáno podobou jaderničky s planými jabloněmi a dominancí alel morfologie plodu, takže případné "zplanění" není patrné. Následkem této vlastnosti je bohužel velké množství tzv. klonů jaderniček - zřejmě semenáčů - které ne vždy kopírují všechny její vlastnosti. Zejména vysokou cukernatost a dlouhou konzumní zralost.
    Oříškem pro genetika by bylo, jestli náhodou některé geny jaderničky nejsou v mimojaderné DNA  (např. v mitochondriích). Pak by se dědily matroklinním způsobem po matce.

Mirko, neměla by jste snímky samotných pecek a pro srovnání vedle položené dvoukoruny?

S.

Na přání přikládám foto. 

Mne tento rok začiatkom októbra omrzli, stalo sa to prvý krát za 28 rokov odkedy ich pestujem, neboli ešte zrelé, stačili dve mrazivé noci keď boli     3 stupne pod nulou, netrpia kučeravitosťou broskýň ale sú náchylné na strupovitost, aj keď tento rok boli po dlhej dobe čisté bez strupovitosti, sú chutné. Jano