Předloni na podzim jsem sázel čtyři broskvoně, které měly v loňském jaře poprvé rašit. Tři byly od jednoho prodejce, který je přede mnou vytáhl přímo ze záhonu a ta čtvrtá od jiného nejmenovaného prodejce, pečlivě zabalená v igelitu s barevnou popiskou a s kořeny ve vlhkých pilinách. Ty tři začaly rašit standardně někdy koncem března, ale ta čtvrtá se probudila k životu až v polovině května! Manželka už nad ní dávno zlomila hůl. Já jem trpělivě čekal, zastřihnul jsem hlouběji výhony, kontroloval zálivku a čekal jsem až jsem se dočkal. Pak tu ztrátu hravě během jednoho měsíce dohnala. Proto není nutné se ukvapovat s předčasnými závěry. Klidně bych těm vašim broskvičkám dal k dispozici více času, než výše doporučovaných 14 dnů.
