Kumulus - padlí broskví

Smáčedla typu Silwet mají tu vlastnost, že postřiková kapalina nepění (pěna je nežádoucí) avšak kapky při dotyku s překážkou neodstřikují a ihned k povrchu přilnou s následným rozplynutím po povrchu formou jemného tenkého filmu. Tenký film má větší rovnoměrnou pokryvnost a také rychleji oschne. Nejsou tak ztráty odskokem kapek, snižuje se skanutí i spotřeba k dosažení pokryvnosti "do skanutí", film rychleji osychá a zejména se netvoří takové ty mapy z kroužků koncentrátu na okraji každé kulaté kapky. Kdo někdy vyvolával kinofilmy ví jak vypadá film ošetřený smáčedlem a bez ošetření (s mapami).

Pokud tedy není v návodu u přípravku uveden zákaz mísení (Sulka, oleoekol,..), je dobré Silwet používat automaticky fšude (tedy i u listové výživy). Si proto pro porovnání zkus postřik se smáčedlem (rovnoměrně šedivé) a bez smáčedla.

Ještě někoho možná napdlo, proč se smáčedlo nedává přímo do přípravku. Důvodů je několik. U formulací WP a WG by docházelo k spékání a vyšší citlivosti na vzdušnou vlhkost = balení by jste museli spotřebovat ihned po načnutí. U mnoha aplikací se provádí TM, bylo by zbytečné mít ve směsi dvojnásobné množství smáčedla. Množství smáčedla se odvozuje od množství aplikační kapaliny, ale v profi praxi se volí množství aplikační kapaliny podle aplikačního prostředku (postřikovač, rosič, zmlžovač, ....) a tedy v návodech u velkobalení máte dávky na hektar a nikoliv koncentrace.

Z amatérskáho pohledu to vidím stejně. Už jsem psal, že postřik se smáčedlem se chová na první pohled zcela jinak, než bez, je to jak SvK popisuje. Kinofilmů jsem vyvolal dost. Smáčedlo se jmenovalo Fomapon a když se předávkovalo, bylo to šmouhaté. S ředěním si nedělám hlavu, předředil jsem si dávku 1: 10 a dávkuju 1 ml/l.

... je dobré Silwet používat automaticky fšude (tedy i u listové výživy).

Kvalitni listova hnojiva, napr. Wuxal, obsahuji mj. i smacedlo, takze se do nich zadne dalsi smacedlo nepridava.

Můžete uvést zdroj, kde je uvedeno jaké a v jakém množství tam to smáčedlo je?

Pokud se používá TM kvalitnějšího listového hnojiva + např. fungicid, nemusí se smáčedlo přidávat, leda za větru. Listové hnojivo výrazně podporuje průnik fungicidu do rostlinných pletiv. Já jsem až do loňska používal velice často jako smáčedlo relativně levný Hycol Z a nejen na ovoce.
Bohužel, v malém balení už se neprodává a myslím, že pro velkopěstitele už také ne.
Konkurence podstatně dražších hnojiv často s až ďábelsky propracovaným marketingem vykonala své.
Nevím, které listové hnojivo by obsahovalo normální smáčedlo. Nosičem průniku ostatních živin obsažených v hnojivu + dalších, případně přimíchaných látek, do listových pletiv je především dusík, nejrůznější org. kyseliny, koloidní stříbro a další látky.

spíše se původní výrobce vrhnul na stavební chemii a tak si hydrolyzovaný kolagen budeme muset vyrábět sami.

Ještě jsem se chtěl zeptat jaké ředění použít na strupovitost peckovin. Na Agromanuálu mně to není dost jasné. Je možné použít koncentraci 0,3 - 0,5 %, tedy 30 - 50 g na 10 l vody? Což je koncentrace určená pro padlí.

Můžete uvést zdroj, kde je uvedeno jaké a v jakém množství tam to smáčedlo je?

Web vyrobce Wuxalu.

Ono jako smáčedlo někdy působí i jen samotné složky hnojiva. Např síran amonný, močovina, hydrolyzáty bílkovin,...

Jinak to je tak těžké dát odkaz na výrobce, aby se člověk nemusel prokousávat spoustou odkazů na prodejce a distributory? Nebi ještě lépe udělat citaci " jaké a v jakém množství ".