Klejotok

Nejčastěji je to (tedy jedna z mnoha možných infekcí) ta co jako druhou cestu vstupu používá ranky po opadu listí. Na podzim jsme se o ní s přítelem bavili, ale moje hlava není wikipedie a hledat to v ověřených moudrých knihách nemíním. Pokud chcete stříkat, tak na ni platí právě ten postřik měďnatými fungicidy při opadu listí. a pokd nechceste stříkat, tak platí zásada nestříhat/neřezat broskvoně od posledního termínu pro očkování až do doby rašení (do fáze myšího ouška).

Prepáčte mi ale stále nechápem čo má spoločné kučeravosť(pretože ona infikuje broskyne po opade listov) s,, klejotok důsledkem infekce po řezu provedeném v nesprávnou dobu´´.Stano

není to kadeřavost, ale pouze tento termín postřiku zabírá mimo kadeřavosti i na tento patogen.

pokud však klejotok bude v tomto teplém počasí indukován zavrtáváním obaleče meruňkového k přezimování, asi to bude úplně jiný problém.

končím.

PS: zkuste hledat Cytospora cincta nebo Pseudomonas syringae, možná to bude jedna z nich nebo úplně jiná ...

Pri napadnutí bakteriami Pseudomonas som pozoroval glejotok iba minimálny a niekedy vôbec.Broskyne režem vždy iba počas vegetácie, rany z výnimkou jednoročných výhonov ošetrím všetky, nepreťažujem úrodou, a každoročne na jeseň striekam Kuprikolom.Tá potvorská baktéria si ale cestu vždy nájde, nepomôže vyrezanie ani žiadna dezinfekcia, a broskyne staršie ako 10-12 rokov po zistení nákazy v mojich podmienkach do 2 rokov vyschnú. Stano

"Dle mojí zkušenosti je klejotok důsledkem infekce po řezu provedeném v nesprávnou dobu".

Jak si v takovém případě vysvětlit nenadálý vznik klejotoků například u staršího nestřihaného stromu na němž nejsou patrné žádné defekty a zranění, způsobené vnějším zásahem? Anebo vznik klejotoku u stromu sice střihaného, avšak ve Vámi doporučovaném termínu plné vegetační fáze (v mém případě těsně po odkvětu) s pečlivě ošetřenými řeznými ranami?

Ke změnám půdy nedochází náhle, takže na nevhodné půdní podmínky to náhle nemůžete svalovat.

Pak Vám mimo jiné zbývají ještě příčiny jako je infekce, poškození hmyzem a chyba ve hnojení.

Chybu ve hnojení mám vyzkoušenou - stačí složit fůrku hnoje na svahu nad nektarinkou v půlce srpna a na záhonky jej rozvážet až koncem října k zarytí. Ačkoliv na jaře byl hnůj dávno pryč, na jaře při nástupu do růstu nastoupil i klejotok a do podzimka bylo hotovo. Když dusík, tak přiměřeně a jen do konce května.

Vyjádřil jsem se neobratně, zkratkovitě. Tím "náhlým vznikem klejotoků, jsem myslel ten případ, kdy strom (v tomto případě třešeň) stará odhadem 20 let, doposud zdravá, od určité sezony začala trpět projevy klejotoku. Třešeň byla trvale nehnojená. Ani ve druhém případě nemůže jít primárně o chybu ve hnojení, neboť vedle rostoucí zdravé stromy stejného ovocného druhu (broskvoně) byly hnojeny zcela shodně a zůstaly bez projevů klejotoku. Suma sumárum, dle mého názoru vlivů a spouštěčů je více, vzájemně se kombinují, ovlivňují a doplňují a při nárůstu jejich negativního působení nad určitou hranici dojde k porušení fyziologické rovnováhy stromu, na který reaguje těmi rosolovitými výrony.

 Za hlavní vidím režim vody a vzduchu v kořenech....(MV)

Neříkám, že né, je to jedna z možných příčin.Jsou i další, už jsem některé jmenoval.

Zdravím Vás Jirko! Pôda v tomto čase nie je premrznutá, prúdenie v drevitých zväzkoch preto pokračuje. Výrony gleje signalizujú nespokojnosť rastliny s prostredím. Pôda a stanovište sú rozhodujúce. Ak nemajú Vaši susedia s pestovaním broskýň problémy, zvolte pri výsadbe nového stromku pre istotu broskyňku naštepenú na vápnovzdornejšom podpníku.

To je ktorý? :-) N.K.