Broskvoň

Tak nechtěl jsem už reagovat, ale když už sem píšu.

Zaprvé to na jakém dřevě strom kvete se hodně přeceňuje, vůbec to není tak důležité jak se tvrdí, důležité je to jen v tom smyslu, že nesmíte řezem odstranit všechno kde by strom mohl kvést, neznamená to, že bez řezu nepokvete. Když loni narostlo listí, narostlo i dřevo, jinak strom listy vytvořit neumí. Pokud loni měl listy, má i loňské dřevo. Broskvoň sice nemá typický obrost jako u jiných stromů, ale i tak platí že krátké větvičky mají dost květů.

Zadruhé nevěřím že se vám podaří řezem nějak zvýšit množství květů. Sice tím naroste víc dřeva, jenže čím delší letorost, tím míň květů na tu samou délku. To spolu s tím že část zase na jaře odstraníte znamená, že víc květů nezískáte.

Zatřetí nevím jestli je vůbec účelné nutit strom aby kvetl co nejvíc, jakmile poměr listů a plodů přejde přes určitou hranici začne se zhoršovat kvalita plodů. Nejlíp je to vidět v opuštěných zahradách rok po přerušení pravidelného řezu, kde stromy vytváří ohromné množství malých broskviček.

Milý kacíři, Vaše příspěvky mají jistou hlavu a patu, to se musí uznat. Kladu si nicméně otázky, kolik těch broskvoní jste zasadil a kolik kilo broskví z nich každoročně sklidíte.  Nevím, do jaké míry píšete z přesvědčení a co z toho je jen mluvnické cvičení. Nechce se mi totiž věřit, že by ti profesionální velkopěstitelé u nás i v zahraničí byli tak hloupí, aby ztráceli čas a námahu s tak důkladným řezem, který nota bene stromkům škodí!
  Možná Vaše broskvoně kvetou i na jiném než loňském dřevě, ty moje tedy ne. 
   Na řadu svých protimluvů jste si odpověděl poslední větou.

Díky pane Kacíři. Pročetl jsem celou zajímavou diskusi z roku 2009. Musím Vás ocenit za to, jak jste sám statečně čelil přesile zastánců kompenzačního střihu. Myslím, že dané téma je otevřené a přiznám se, že po přečtení obou Vámi uveřejněných odkazů jsem získal velmi zajímavé podněty. V každém případě už nevidím potřebu kompenzačního střihu tak černo-bíle, jako před tím. Tím však nechci říci, že bych změnil názor o 180°. Myslím si stále, že kompenzace ztráty kořenů rozumným zastřižením korunky je vhodná, ovšem dozvěděl jsem se díky Vám informace, že při zajištění pravidelného a intenzivného zavodňovacího režimu není redukce koruny nejen nutná, dokonce v článcích je dokazováno, že je nevýhodná! To mne, přiznám se, trochu vykolejilo ze zažitých představ a dost obtížně si to sám sobě zdůvodňuji. Otázkou je, kdo z nás, kteří zasadíme zakoupené prostokořenné stromky do zahrady bez redukce korunky a nemáme například vybudovaný systém kapkové závlahy, dokážeme stromky po výsadbě pravidelně zalévat, a to denně po dobu prvých cca 14-dnů, pak alespoň jednou za 2-3 dny po dobu 2-3 měsíce, a takto dále s úměrně ubývající intenzitou po dobu prvého roku, jak například doporučuje autor prvého z článků. A také nevím, zda kořeny zakoupených stromků, pocházejících z ovocných školek českých a amerických rovny si budou...

I já se připojím: radikálně ji ostříhejte, jak už radili někteří (naprostá většina) předpřispěvatelů. Návod si jistě najdete na netu či v knížkách (anebo v dalších diskusích).

Stručně: po ostříhání nechť Vám zbude kmínek, ze kterého Vám budou trčet cca 4 krátké "kolíčky" se 2-3 pupeny a vědomí, že jste pro stromek udělala to nejlepší, co jste mohla udělat. Řezné rány zamažte voskem či balzámem.

Josef.

Že např.jabloně se ujmou bez řezu mám vyzkoušené už dávno.Třeba některé keře se při přesazování vůbec nemusí stříhat.Ale u broskvoně bych to v žádném případě nezkoušel.To mám ověřené taky již dávno.Stačí, aby bylo začátkem dubna hodně větrné a teplé počasí a dobře vyvinuté sazenice broskvoní vadnou a vadnou a můžete je zalévat třeba třikrát denně.Je fakt, že nejsem zastáncem tak radikálního řezu jak se běžně doporučuje.Pane Kacíři, Vy však ve všech Vašich příspěvcích radíte nestříhat.My, kteří nejsme majiteli vysokozdvižné plošiny, nebo nemáme půjčovnu požárních žebříků stříhat musíme.Dále, americké příspěvky se musí brát s rezervou.Oni tak moc stříhat nemusejí, mají prostoru dost, je to velká země a mají všechno velké.Oni tam mají i včely velikosti slepice.P

Je vždy dobré si přečíst něco, co člověk dosu nevěděl, nebo si to neuvědomoval. Ale broskve jsem vždy po vsadbě seřezával na čípky s 1-2 pupeny a budu tak činit i nadále. Mimo jiné i z důvodů, které uvádí p.Vysloužil.

dobre rano, chci se zeptat ze zvedavosti-v jake fazi mate raseni broskvoni? U me zatim jsou videt pukle pupeny, vcetne jiz viditelne zelene barvy listu, jinak stromek je na stanovisti druhym rokem..

Moje broskve jsou na tom asi jako ta Vaše (jsou na sluníčku asi 330 m.n.m.). Byl jsem odpoledne stříhat jabloně známému ve vsi, jeho broskev je částečně zastíněná, a rašení zatím nic. Za to on měl např. loni bohatou úrodu a já na celém stromku 2 plody. A přitom květních pupenů z jara bylo více než dost.

ja ji teda moc nemam na slunci, je sice kryta, ale slunce si zas tak moc neuziva, ale i tak již ted raší.-)

Keď sme na jar 1986 v novozaloženej osade na svahu vysadili stromky, došla horúca a suchá jar. Vodu sme ešte nemali. Ani ílovitá pôda nestíhala udžať vlhkosť. Zachránil som jednu zo 4 broskyniek, ktorá už zvädla, tým, že som ju vybral zo zeme, ponoril na 24 hod korene do vody, čapíky budúcej korunky takmer odstránil a znovu vysadil. Z tých niekoľkých očiek, ktoré ostali, vyrástol parádny strom. Ak by som broskyne vtedy pri výsadbe nezakrátil na krátke čapíky, neprežila by ani jedna. Pomer nadzemnej časti sa musí pri výsadbe zredukovať v prospech koreňov. Je stará, rokmi overená skúsenosť. A platí nielen u broskýň. Paľo