Broskev na myrobalánu

Toto bylo výstižně napsáno. Navíc Myrobalán kryje šárku a předá ji plnými doušky do roubů a podobně, pokud je infikovaný. Samotná roubovačka broskve na Myrobalán je kravina. Podnož ovlivňuje chuť následných plodů i částečně velikost. Myrobalán je proti broskvi na plození líný. Je fakt, že dřevo má myrobalán odolné, dobře se hojí a jde na něj naroubovat každá pecka včetně broskve. Broskev se dá naroubovat v létě ihned jamile se objeví na broskvích vyvinutá očka a dřevo je částečně zralé. Okamžitě vyraší a do zimy se stačí částečně zhojit srůst. Je lépe nechat provázek omotaný místo pásky v místě naroubování ať srůst neuhnije. Pod broskev patří podnož broskvoň, plody jsou optimální a chutnější. Jednoduchá pomůcka. Stačí naroubovat hrušeň na jabloň a porovnat chutě se stejnou odrůdou na hrušní. Všem bude jasno, že na hrušni budou nej.  A pokud dáte meruňku na broskev tak budete překvapeni s pavidelnou sklizní chutného ovoce. Je to jednoduché a stačí jen chtít.          Jarda

Abych řekl pravdu, já jsem broskve na myrobalán ani neštěpoval a plody z takových stromů nejedl, takže to nemohu porovnat. Totéž s meruňkami na semenáči broskve. O nevhodnosti myrobalánu pod broskvoně jsem jenom četl. Párkrát jsem naštěpoval hrušku na jabloň a opačně - vždy omylem. Po roce růstu se vždy naštěpovaná opdrůda odhojila a uschla, plodů jsm se nedočkal. Ale to neznamená, že se to jiným - při trochu jiné kombinaci odrůd - nemohlo podařit včetně plodů.
Obecně ale věřím, že podnož ovlivní růst, plodnost, co se plodů týče, tak možná velikost, vybarvení, skladovatelnost (ať už jde o peckoviny či jádroviny). Nepozoroval jsem ale rozdíly v době zrání (což mě samotného překvapilo), ani v konzistenci dužiny, sladkosti, chuti v závislosti na podnoži či původní odrůdě ke které byl roub přištěpován.

Samotná roubovačka broskve na Myrobalán je kravina

Kravina to není, zejména pokud hospodaříte na extrémně suchém pozemku.

To by mě docela zajímalo. Jaké s myrobalánem pod brosvoní máte konkrétní zkušenosti? Já jsem dal na rady v příručkách a nezkoušel jsem to. Ale co se týče třeba meruněk, připadá mi,  že na meruňkových podnožích rostou ještě vitálněji než na myrobalánech.  Ale z pár stromků nechci dělat pravidlo.

mé zkušenosti nebudou zcela objektivní, jako asi všech - nemám porovnání konkrétní odrůdy na x podnožích...

Nicméně, na MB mám 2 stromky, mj. ranou nektarinku. Velikostí plodů a chutí v rámci mé zahrady patří k těm lepším, tady tedy asi žádný výrazně negativní vliv podnože nebude.

Mám normálně vlhkou zahradu s těžší půdou, takže MB - v porovnání s broskvovým semenáčem roste tak o 50% bujněji, na suchém pozemku ale taková podnož může být požehnáním, se špatným vyzráváním dřeva problémy nemám, tedy pokud pominu 1. rok, ale to byly arktické mrazy (2204/2005) a sázel jsem na podzim . Kromě podrůstání žádné horší zkušenosti nemám, odolnost vůči kadeřavosti je (letos) stejně špatná, jako u broskvoní na BVA1...

Byl jsem kamarádem přizván, abych se připojil. V této diskusi je tolik "otevřených témat", že to vezmu popořadě:

1) podnož se volí podle typu půdy, kterou mám na pozemku k dispozici. Pokud je těžší a bývá v zimě zamokřena a já přes to chcí pěstovat broskve, tak v podstatě jinou možnost kvůli asfixii kořenů nemám kromě ST-Julien -A - stromky mají pak slabší růst nebo myrobalán (zde se bavím o uznaných semenných klonech tohoto druhu). rostou na tom broskve opravdu dobře, i dobře plodí. chuť a velikost plodů je dána i mnohými dalšími faktory než podnoží a tak to nebudu rozebírat. To je velice široké téma. Každopádně jelikož bych uvažoval o použití myrobalánu pod broskev jen v těch pro broskvoňové podnože nepříznivé podmínky, tak bych ani neměl chuťově s čím v dané lokalitě srovnávat. Já ty stromky už viděl a bylo jim kolem 15 let a prospívají stále v pohodě. Pravda je s tím intenzivním podrůstáním myrobalánu, ale to je prostě nectnost této podnože.Je to daň za to, že jinou podnož nemohu v dané lokalitě využít

roubování broskví je možné, mnohokrát jsem to viděl a to i po letech a je naprosto v pohodě. Jenže když řeknu A tak musím říci i B. Aby platilo předešlé, tak musí být stejná síla roubu i podnože a já používal a viděl jsem používat anglickou kopulaci. Za některých specifických podmínek bych si dokázal představit i jiné úspěšné roubování, ale rozhodně to není za kůru. Jde o klejotok a hojení ran. Jinak to je také na dlouhou diskusi a na tu není prostor.

3) podnož broskvoňového semenáče pod meruňky - používám to často, stromy rostou a plodí v pohodě. Zda ovlivní podnož chuť a velikost plodů, tak to je známý fakt. Sám jsem si to mnohokrát ověřil. A ovlivňuje i růst stromu a vybarvování plodů. přdd léty jsem si dělal pokusy pro sebe se stejnou odrůdou - používal jsem Rubinolu a měl jsem ji v řadě vedle sebe asi na 8 podnožích - prostě jsem si hrál. to byste koukali na ty rozdíly ve velikosti plodů, intenzitě zabarvení a hlavně skladovatelnosti těchto plodů. S tím asi souvisí i ty rozdíly v chuti. Někdo může namítnout zda jsem měl na všech stromech opravdu onu Rubinolu. Ano pomologicky měly naprosto shodné rysy plodů, stejný charakter růstu a navíc jsem si je rouboval sám ze stejných roubů. Jinak i toto téma je na dlouhou diskusi. Že chuť plodů podnož ovlivňuje je nezpopiratelný fakt - jako příklad uvedu citrusářské zkušenosti s podnoží citronu nebo grapefruitu a na to naroubovaných pomerančů. To je opravdu obrovský rozdíl i když pomologicky plody vypadají v podstatě shodně. (nahořklost plodů u grapefruidové podnože či kyselost u citroníkovníkové podnože).Našel bych spoustu dalších případů, ale určitě by se spousta z Vás (a oprávněně) ozvala, že tu chuť ovlivňuje výživa, srážky, způsob řezu - osvit plodů,...

4) s krátkověkostí stromů broskví naprosto nesouhlasím. Ale to je zase jen A. A teď to B- je nutné však pravidelně a správně řezat a dělat ochranu proti kadeřavosti. Já mám na zahradě u babičky broskve naprosto vitální a je jim už 24 let. Ale držím je stále v malém tvaru, pravidelně rodí kolem 20 kg ovoce špičkové kvality ze stromu 7 x z 10 let, neplodná léta, kdy květy zmrznou používám k hlubokému zmlazení.Roční přírustky i na takto starých stromech při této plodnosti je neustále kolem 100 cm i více. Já tvrdím, že vypěstovat 1 metrák kvalitních broskví je i v podmínkách kolem 500 m nad mořem daleko snazší než 1 metrák kvalitních jablek. Jablko má spoustu škůdců - mšice, strupovitost, padlí, mrazíky, obaleče,... To broskev má jen 2 - kadeřavost a občas mšice. Klejotok je v drtivé většině problém nesprávného řezu nebo nevhodných půdních podmínek ((např. podmáčená půda v zimním období).

Omlouvám se za šíři tohoto příspěvku, nemám patent na rozum, ale výše zmíněné jsou mé vlastní zkušenosti

Jiří Kamiš    george.kamis@seznam.cz

Pokud je těžší a bývá v zimě zamokřena a já přes to chcí pěstovat broskve, tak v podstatě jinou možnost kvůli asfixii kořenů nemám kromě ST-Julien -A -...

tohle kategorické tvrzení bych akceptoval, pokud bychom se bavili o meruňkách, v souvislosti s broskvoněmi však nesouhlasím..

 Přes 30 let pěstuji broskvoně na SM (trocha hnědozemě a pod ní jílovice) a broskvoním se tady daří velmi dobře, na slivoňové podnoži jsem neměl ani jedinou (krom jediné na myrobalánu je vše ostatní na broskv. semenáči) ,  nejstarší stromy byly sázeny v polovině 70. let. a "mrtvici" broskvoně jsem se za ty roky viděl pouze jednou.

Na podzim jsem zasadil Red Haven na meruňkovém semenáči. Vzhledem k tomu, že se stromek na jaře nějak neprobouzel k životu, zasadil jsem vedle něj druhý R.H., tentokrát na myrobalánu. Ten původní se nakonec probudil a dohnal druhý stromek v růstu. Při velkých vedrech začátkem června oba stromky dostaly na extrémně suché písčité půdě dost zabrat. I když jsem se je snažil zalévat, broskev na meruňce shodila listy. Na myrobalánu přežila zatím bez problémů. 

To jsou mé zkušenosti s myr. podnoží.

Samotná meruňková podnož, nemá nijak extra ráda vodu. Meruňka je původem asiat. Pochází z Číny. Do Evropy se dostala přes Arménii . Do Česka se rozšířila z Itálie přes Slovinsko, Štýrsko a Rakousy. V Afganistánu rostou meruňky volně rozseté jako remízy či lesíky a kolem cest jednotlivě. Samotné dřevo má vysokou kvalitu a dělá se z něho nábytek.  Hlodavec dá přednost kořenu meruňky před myrobalánem. Docela rádi se tam nastěhují taky mravenci a tito obtížní darebáci dokážou taky své. Stromek se zpozdí a vy ani neceknete. Je třeba i toto vzít v potaz.  Ovšem to, že Myrobalán je houževnatá kultura se nedá popřít, jenže to je tak všechno. Jednou přeplodí a dva roky roste a podrůstá. Trochu s nadsákou napsáno, ale tak nějak to je. Pod broskev patří broskev, si myslím a plodí pravidelně. Pod meruňku se používá dnes průmyslově taky broskvoň a stromek se stříhá do krychle řezacími stroji. Obrůstá zdatně, taktéž plodí.   Jarda       alias   jarda.machacek@seznam.cz

Vida, co člověk, to názor, co člověk, to jednoznačně průkazná zkušenost.
   Co se týče ovlivnění kvality a chuti plodů zvolenou podnoží, bylo by to na nekončící diskuzi. Nechce se mi věřit, že by profesionální šlechtitelé na to nepřišli a neuplatnili to ve své reklamě a produkci - "Tato odrůda plodí nejchutnější jablka jen na naší podnoži podle nezávislých výzkůmů, atd..." Sám mám zkušenosti dvě. V dobách, kdy byla nouze o odrůdy jsem vysadil 3 metry od sebe dva stejné stromky (podnož i odrůda, oba z jedné školky). K mému překvapení byl rozdíl nejen v chuti plodů, ale trochu i v intenzitě růstu! Možná nějaké magnetické pole, možná něco pod ornicí, nevím. Nicméně jsem opatrný dělat obecné závěry z precedentu. Druhá zkušenost: dostanu-li roub nejaké novinky, přištěpuiji jej na 2 různé již plodící stromky. Tím zajistím ochutnání odrůdy 2. nejpozději 3. rokem. Pokud mě odrůda nenadchne, časem větev z jednoho stromku odstraním. Novinek je nekonečně, místa v zahradě nikoli.
   Jirko, pokud Ti vyšly takové rozdíly v chuti jablek na jednotlivých podnožích, jaké z toho máš závěry? Která podnož plodí nejchutnější Rubimoly? Platí stejné pořadí kvality plodů i pro jinou odrůdu?
    K těm podnožím pro broskve a meruňky. Nepřeceňujme podnože. Mám za to, že podnož neroste zcela autonomně, že odrůda komunikuje s podnoží. Nároky na půdu, stejně jako na polohu jsou dány především ovocným druhem, daleko míň podnoží. Tedy meruňka na myrobalánu bude náchylnější na kořenovou asfyxii než slivoň na meruňkové podnoži. Nemám pro to důkazy, ale myslím si to.