Toto pravidlo se ale, myslím,  příliš neuplatnilo. Netvrdím, že na podzim zasazená broskvoň se nemůže ujmout. Ale zasadíme-li 100 stromků na podzim a stejných 100 na jaře, bude jarní výsadba úspěšnější. Další problém je, že ne každý může hned po nákupu stromek vysadit a málokdo ví, jak dlouho před prodejem byl stromek vyorán.
   Máte pravdu, že školkaři vyorávají všechny stromky na podzim, a že na jaře prodávají to, co zbylo, ale je taky pravda, že o ty neprodané se přes zimu postarají tak, aby byly před jarní výsadbou v kondici. 
   Broskvoně na podzim sazené netvoří kořínky a vysazené mohou přes zimu uschnout. Osvědčilo se mi proto uložení stromků naležato (mírně šikmo) zahrnutých v záhoně, že jim koukají jen konce nezastřižených výhonů. Vyberu a zasadím je až když se chystám na to místo sázet brambory.
    Trochu mimo téma. Jako zastánce podzimní výsadby u všech ovocných druhů - vyjma broskvoní - jsem letos učinil test. Koupil jsem u stejného prodejce dva stejné stromky meruněk stejné velikosti, stáří a s podobně zachovalými kořeny. Jednu jsem vysadil na podzim, druhou zakrechtoval spolu s broskvoněmi a vysadil kousek vedle té první v dubnu. Rozdíl v přírůstcích na jaře byl veliký, podzimní meruňka měla zřetelný náskok. Během léta se však přírůstky srovnaly a v tuto dobu nevykazují naprosto žádný rozdíl. Pravda, z jednoho příkladu nelze vyvodit závěr, na druhé straně, když si uvědomím rizika namrznutí a okusu zvěří, vidím preference podzimní výsadby relativněji.