Klejotok je důsledek stresu, čili nespokojenosti stromu s prostředím a podmínkami svého růstu, nejčastěji s podmínkami půdními, jak již bylo zmíněno výše. Trochu bych byl opatrný to řešit pouze změnou podnože za podnož více tolerantní k vyššímu obsahu vápníku, bez zjištění bližších souvislostí a příčin. Příčinou klejotoku totiž nemusí být jen a pouze vyšší obsah vápníku v půdě, ale může to být nevhodný poměr také mezi jinými půdními minerály, přemokření a nedostatek vzduchu u kořenů, mrazová poškození, atd.. To vše ve vzájemné interakci. Je to složitější problematika. Například mně předloni odešla jedna mladá čtyřletá broskvoň tím způsobem, že nejprve v úžlabí jedné kosterní větve začaly výrony klejotoku, tato větev následně přestala růst a pak uschla. Ostatní větve vypadaly v dané sezoně zdravě. Jenže po nastalé zimě už stromek neobrazil vůbec a uschnul celý. Přitom já mám půdu lehkou, spíše sušší, málo humózní, s velmi kyselou reakcí, obsah vápníku a hořčíku je velmi nízký. Proto dle mého názoru tam, kde stromky strádají z neznámého důvodu, je nevhodnější si nechat provést půdní rozbor a pak upravit hnojení podle jeho výsledku. Stojí to pár korun. Vliv podnože je velmi důležitý a významný. Například u mne hned vedle této uschlé broskvoně rostou zdravě další dvě, zakoupené od jiného prodejce, tedy na jiné podnoži. Na nich jsem dosud žádné projevy klejotoku ani jiné zásadní zdravotní problémy nezaznamenal. Samozřejmě, že s vědomím mého půdního hendikepu jsem postupně upravil základní hnojení i sezónní přihnojování odpovídajícím způsobem. Stručné informace o broskvoňových podnožích jsou například ZDE.