Ponravy v hlízách

Sklidili jsme nakonec cca 2-3 pytle na1 vysázený pytel, ale cca 80 % hlíz je zničeno ponravami, ještě si uvnitř lebedí, potvory.Je proti nim něco? A hlavně kdy?

Mořit hlízy, aby jim nechutnaly? Chroustek letní nalétává někdy v květnu, vajíčka... ponravy pod zemí už jsou asi nepostižitelné.Dá se něco dělat?                           Díky                                              jitka

Ponravy to nebudou, ale spiše dratovci.Mořeni je blbost a bramboram by to stejně nepomohlo, nesklizite to co sazite ale to co Vam naroste.Doporučeni je to na podzim na mistě kde budete na jaře brambory sazet zaryjte dusikate vapno, je to bioherbicid ktery nejen pudu vapni ale vyparem kianidovych par niči škudce v zemi.Na jaře před sazenim a upravou pozemku rozhodte mlety vapenec.Nesazejte brambory ani rajčata po sobě na stejne misto aspon tři roky.

Dobrý den

       V podstatě nezbývá souhlasit s tím, co je uvedeno v předchozím příspěvku - dusíkaté vápno. Jen to není bioherbicid, nýbrž insekticid - níčí živočichy v půdě, vyšší teplota a přísun vody proces urychluje a zefektivňuje - je třeba dus. vápno vpravit do půdy, nejlépe po zalití zakrýt folií - aby uvolněné plyny řádně působily. 

    Jen bych ještě doplnil jednu zajímavou věc. Drátovce mám na pozemku také - napadení hlíz mám značné. Na jednom záhoně jsem však během jara spálil ořezané větve ovocnách stromů a popel zaryl. Na tomto záhoně jsem měl letos krásné nenapadené brambory - na vedleším záhoně drátovec byl. Patrně tedy nemá rád z nějakého důvodu popel.  

                                                                               Josef

Drátovce znám, toto je nápadně průsvitná " housenka" s tmavší kresbou na kraniální straně, asi 3-4 cm dlouhá a poměrně tlustá. Je bez chitinové vrstvy, měkká.

Nicméně nápad s dusíkatým vápnem je zajímavý, neznám to, ale určitě to

zkusíme, asi to bude normálně v zahradnictví.

Popel sypeme na záhony/ z krbu-dřevěný/ myslela jsem že kvůli zlehčení struktury půdy a draslíku a fosforu. 

Také se nám na zahradě občas panravy objeví, ale není to žádný kalamitní stav, někdy je vidím při rozhazování hnoje nebo kompostu, to pak před zaoráním pustíme slepice a ty si s nimi poradí. :-) I kos je dobrý pomocník.

Popisovaná larva patří pravděpodobně užitečnému střevlíkovi.Odkaz na drátovce.

Dost podobná ponravě je "larva" zlatohlávka. Liší se kresbou na "zadečku". Dusíkaté vápno si poradí se škůdci a částečně i s plevelem a houbovkami či bakteriemi v půdě (omezuje dost i nádorovitost košťálovin), ale nezaručí, že se larvy na pozemek nastěhují z okolí - že jen prostě znovu neobydlí místo, které jim skýtá dostek organické hmoty v půdě. Výskyt těchto larev může být vyšší tam, kde se hnojí ne moc dobře rozloženým hnojem a nevyzrálým kompostem nebo se do půdy zarývá tráva, tam, kde se "zorňuje drn". Možná by pomohl i "biolapák", vedle tohoto pozemku zarýt na víc místech tu organickou hmotu, kterou dáváte do kompostu - mohly by se do ní stáhnout. Drátovci se také chytají na nějaké lahůdky - rozkrojená jablka...

S tím popelem je to zajímavé, pokud byla úroveň organického hnojení na obou pozemcíc stejná, sázela se stejná odrůda, ve stejný den, stejně naklíčená, prostě vše by bylo stejné, jen s rozdílem toho popela a vycházelo by vám to víc let.