Pokus s bramborami

Dostal jsem nějaká semena brambor. Za odrůdou je F1. Znamená to stejně jako u rajčat, že se jedná o hybrid, že rostliny a brambory vypěstované z těchto semen budo unifomní?

Těžko říct, ale rostliny určitě nebudou uniformní. Je několik možností.

Pokud jde o semena běžných kulturních brambor, co se v Evropě pěstují, tak to jsou z 99% tetraploidní brambory. U nich je většina spontánně vzniklých semen výsledkem samosprášení. Ale tetraploidní genetika je tak složitá, že nejde předpovědět, co vyroste.

Pokud jde o semena diploidních brambor (phureja, stenotomum, atd), tak ty mají blokaci samosprášení, takže půjde určitě o křížence 2 různých rostlin.

Jsou samozřejmě i další možnosti, ale žádná nedává šanci na vznik čisté linie potomstva u brambor.

Pokud se jedná o odrůdu firmy BEJO Oliver F1, tak se domnívám, že taková šlechtitelská firma, jakou BEJO je, by na trh nepustila hybrid, který by nebyl uniformní.

Vidíte, výsledky BEJO jsem úplně zapomněl. Několikrát jsem ji tady ve vlákně zmínil, ale teď mě vůbec nenapadlo, že by se ty semena mohly objevit i tady. Nicméně, jak jsem tu taky někde zmínil, v tomto případě je málo dostupných informací. protože jde o tetraploidní bramboru, tak čistota rodičovských linií je otázkou.

Teoreticky je možné je získat výběrem z monoploidních kultur pylových zrn a multiplikací ploidie, ale cesta vede přes hodně překážek.

Protože jsem semena dostal od člověka, který tomu asi rozumí, tak předpokládám, že to bude hybrid z dvou diploidních odrůd. Bude zajímavé co mně z toho vyroste pokud se mně ale podaří nějaké rostliny vypiplat. Ta odrůda od té firmy Bejo to určitě není.

Tak budete mít něco zajímavého. Uvidíte, až to vysejete, jak se jednotlivé rostlinky rychle liší. V prvním roce je těžké dělat nějaký výběr, protože ranější rostliny nestihnou vytvořit víc hlíz a tak jsou zvýhodněny ty pozdější, které aspoň něco urodí. Často je odmala na rostlinách vidět barvivo - hlavně fialové, a tak lze aspoň trochu soudit, jakou barvu můžou mít hlízy na povrchu nebo uvnitř.

Na jednom sáčku je naosáno Mix diploidních. Chci se jen s bramborovými semeny jen bavit. Když ta semena z toho mixu vyseji, tak dostanu hlízy diploidních odrůd brambor. Další rok bych teoreticky mohl zkoušet nějaké jejich vzájemné křížení. Rozumím tomu dobře?

To můžete vyzkoušet už v roce výsevu. Uvidíte markantní rozdíly mezi rostlinami. Při troše štěstí budete mít jak rostliny, které vytvoří 1-2 stonky o 30cm a pod ním 2 kuličky hlíz bez květu, tak rostliny s 3m natí větvenou nepočítaně, které pokvetou půl léta a porostou neomezeně. Po prvním roce pokusu si netroufnu odhadnout, co z toho je lepší a jak se to projeví v příštím roce. Každopádně ty, co kvetou 2 měsíce bez přestání slibují, že půjdou křížit na mnohokrát. Kdybyste chtěl hlízy z mých přebytků, abyste mohl víc experimentovat, napište. Za jeden ze zajímavých směrů křížení se považuje opylování našich tetraploidních brambor pylem diploidních. Tím se do chudého genofondu našich brambor dá vnést dost zajímavých vlastností. Funguje to tak, že určitá část gamet diploidních brambor zůstane neredukovaných a tak jsou schopné opylit tetraploidní bramboru. Takhle nějak asi taky tetraploidní populace brambor vznikaly.

Dnes jsem udělal pokusný výsev (4 odrůdy nebo spíše semena ze čtyř sáčků). Odzkouším tím klíčivost a také uvidím jak mně rostliny za oknem porostou.

Tomu rozumím, ale budete s tím mít dost práce, na okně se začnou semenáčky vytahovat, budete je strkat ven, pak zase dovnitř, když bude zima. Loni jsem si to užil. Letos se pokusím počkat s výsevem až na duben - budou připraveny k výsadbě po zmrzlých. Se semenáčky stejně není kam spěchat. A pokud máte diploidní, čekejte mohutné liány natě a spousty krásných květů po celé léto. Ne sklizeň v červenci.