Miloši, ač uvažujeme podle trochu jiných linií, dospěli jsme ke stejnému názoru. Jestliže je moje sadba brambor zdravá a já nejsem zdrojem nákazy, jsou na tom rajčata i brambory stejně: pokud invaze přijde, chytí to zároveň. A není až tak důležité, zda jsou to dvě různé plísně - obvykle přicházejí spolu.Tam je pak důležité, aby, pokud pěstuješ odolná rajčata, nebyly nakažené brambory či neodolná rajčata dlouhodobým zdrojem infekčního tlaku na ta odolná. Jinými slovy je třeba nakažené rostliny co nejdřív zlikvidovat. U raných brambor není problém, byť i za cenu sníženého výnosu (ale u velmi raných to už nebývá vážná ztráta).
Letos jsem omylem zasadil jednu Startku do záhonu odolných. Jsem zvědav, jak to dopadne. Jinak mám neodolný vzorek oddělen.
Myslím si, že mnoho lidí dělá chybu v tom, že se pokouší zachránit napadená neodolná rajčata co nejdéle. Také jsem to dělal. Jenže pokud se plíseň dostane do neodolné rostliny, čas pracuje pro ni: čím déle má šanci působit, tím víc plodů nakazí a zničí celou rostlinu. Zkusil jsem bleskový postup: zlikvidoval jsem napadené rostliny (kritické bylo napadení stonku) do 48 hodin. A z už dokončených plodů mi pak zdravě dozrálo víc než 60% - nedal jsem plísni čas. Žádný postřik, žádné kejkle ve fázi plného napadení už, podle mne, vývoj nezvrátí. Prevence ano.
Souhlasím s Tebou: rajčata a brambory z ověřené a ošetřené sadby lze pěstovat vedle sebe. Rizika v tom jsou, ale pokud o nich víme a reagujeme na ně, jsou přijatelná. Zvlášť u velmi raných brambor. Vzdálenost mezi nimi v rámci jedné zahrady je jen minimální ochranný faktor.
Jiná věc je ale pěstování rajčat po bramborách. V zemi vždy zůstanou nějaké hlízy a pokud by byly rok předtím nakažené, nákaza v či na nich přežívá a mohou se stát zdrojem nákazy. Já totiž věřím, že plíseň brambor dokáže nakazit i rajčata. Důkazy ale nemám. Tam pak nezbývá, než všechny klíčící brambory co nejdřív zlikvidovat. Ostatně i jinde.
Milan
