Hlaváček jarní

 Přeji dobrý den všem pěstitelům, těm co jsou naprostí začátečníci i těm co jsou profesionálové, případně přímo botanici. Rád bych všechny poprosil o zkušenosti s výsevem hlaváčků. Především tedy hlaváčku jarního (Adonis vernalis) ale případně i jiných, již méně pěstovaných druhů. Můj problém a tedy dotaz zní "Jak správně vysévat". byť se tato otázka může zdát velice snadná moje výsledky jsou velice nejisté. Vše co jsem o tomto rodu kde nalezl je věta " Výsev čerstvých semen" výjimečně někteří autoři dodávají " nebo na jaře". Moje otázky bych tedy formuloval takto:
1) Kdy vysévat a jak hluboko?
2) Do jakého substrátu?
3) Jak regulovat průběh půdní a vzdušné vlhkosti, případně průběh teploty, co je správné?
4) Upravovat nějak semena?
5) Za jak dlouho, případně v jakém časovém intervalu semena vzcházejí.
 Na internetu jsem zaručený odkaz nenalezl (netvrdím, že tam není ale prostě jsem jej nenalezl). Ptal jsem se i řady pěstitelů ale můj závěr zatím z toho je, že je to hra na náhodu. Prostě to občas vzejde i naprostým začátečníkům a naopak nedaří se spolehlivě vysévat skutečným profesionálům. V tomto roce jsem vytvořil 6 pokusných výsevů za různých podmínek a netrpělivě čekám. Obávám se však, že výsledek bude zase jako i v letech předešlých, prostě vzejde jen mizivé procento. Zdůrazňuji že sběr semen provádím postupně, tak jak začíná samo vypadávat.
Předem děkuji všem za jejich zkušenosti a to i za dílčí odpovědi na některou z otázek. JP..

Týden a ani jeden ohlas, ani dílčí poznatek.  To nikdo hlaváček nevysévá? No alespoň tedy tímto "posunu" příspěvek trochu nahoru. Nebo že by zoufalost dovedla mne zpět k mrkvi a kedlubnám? 

Tak Váš dotaz jako by my "z klávesnice" vypadl. Též jsem se pokoušel pár let o vypěstování hlaváčků ze semen, ale bez úspěchu. Tak jak píšete vy, všude se doporučuje přímý výsev. Jednou jsem to tak udělal a do podzimu nevyrostlo nic. Tak jsem čekal semenáčky až na jaře a zase nic nevyrostlo. Další rok mi semena kupodivu vzešla ještě týž rok, ale problém byl že začaly klíčit až v říjnu. Jak dopadly slabučké rostliny za zimních mrazů (i když byly přikryty chvojím) si každý jistě domyslí. Zaručený postup jak na to bych také opravdu rád věděl. Když se nad tím zamyslím, je spodivem, že se hlaváčky v přírodě vůbec rozmnožují. Na burzách skaličkářů se hlaváčky prodávají, takže je asi někdo umí vypěstovat (snad nejsou všechny ukradené z přírody).

Snad někdo poradí víc.

Děkuji za první ohlas. Přesazovaní dospělců z volné půdy je trochu problém a tak myslím, že to z přírody nebude. Tedy někdo to asi umí. Hlaváček jarní (na rozdíl od některých jiných druhů tohoto rodu) je značně zimovzdorný a tuto zimu mi bez pohromy přežily nahrnované čtyři semenáčky (takové nijaké nitky) které jsem nikterak nechránil. Prostě to byly pokusní králíci co samotné pikýrování a následný růst již snášeli naprosto spolehlivě. Jen to vzcházení, to vzcházení, ach jo.

  To co Vám vzešlo je nadějné a napadá mne otázka co jste použil za substrát. Vypadá to na dost hrubý kompost pokud mohu z fotky usuzovat. Upravoval jste nějak Ph? Samotné rostliny, pokud mají sluníčko jsou pěstebně nenáročné a tolerantní ale domovinou jsou půdy vápenaté, No příště výsevní substrát trochu přivápním a uvidím,... je to takové to stéblo pro tonoucího. Pokud se tedy přeci jen nenajde někdo kdo poradí a já budu nucen pokračovat v experimentech . JP..

Ano - zemina je kompost smíchaný ze zahradní půdou, která obsahuje dost vápna. Experimentovat, experimentovat, experimentovat a jednou na to příjdeme!

Vlastní zkušenosti nemám, ale tohle píší na německých stránkách. Snad Vám to pomůže. Teď nemám čas, pokud bude třeba, večer to přeložím.

Keimung: Die Aussaat muß während der ersten 2-4 Wochen warm (ca. +18 bis 22 °C) und gut feucht gehalten werden. Danach ist sie für etwa 4-6 Wochen einer kalten Temperatur zwischen -4 und +4 °C auszusetzen.
Sollten die hier genannten Temperaturen während der Kühlperiode über- oder unterschritten werden, schadet dies nicht, jedoch muß die Kühlperiode dann entsprechend verlängert werden, da der Aufbauprozeß der keimauslösenden, hormonartigen Säure während dieser Zeit sich verlangsamt hatte oder still stand.
Kann man die Aussaaten in der Kühlperiode mit Schnee bedecken, ist das von Vorteil. Die Temperatur darunter hält sich meistens in dem günstigen Bereich von -4 bis 0 °C, es bleibt feucht, und der schmelzende Schnee "frißt" an der Samenschale, macht diese poröser, was beim Ausschieben des Keimes von Vorteil ist. - Nach dieser Kühlperiode dürfen keinesfalls sofort hohe Temperaturen angewandt werden, vielmehr liegt dann der günstigste Temperaturbereich zwischen +5 und 12 °C, auch dann, wenn bereits eine Keimung zu beobachten ist! Also ist der richtige Platz für diese Aussaaten, auch im März/April/Mai noch, das Freiland, der kalte Kasten oder ein Kalthaus.

Přefotil jsem překlad Googlem.

Taky jsem mimo jiné druhy hlaváček pěstoval i ze semen, ale nemám nyní čas to rozepisovat, nesmí semena vyschnout, mnohdy musí projít jarovizací atd. a někde v starém zahrádkáři, nebo co to byl za časopis, byl i návod, ale přehrabávat tu hromadu časáků nahromaděných za desítky let...

Tady je můj překlad, trošku méně kostrbatý než ten automatický z Googlu:

Klíčeni: výsev musí být během prvních 2-4 týdnů v teple (asi 18-22 C) a vlhku. Poté po dobu 4-6 týdnů v chladnu mezi -4 - +4 C.
Pokud jsou tyto teploty během chladné periody překročeny či nedosaženy, neškodí to, ale pak musí být chladná perioda o odpovídající dobu prodloužena, neboť tvorba hormonálně účinných kyselin vyvolávajících klíčení se během této doby zpomaluje nebo ustává. Pokud výsev během chladné periody pokryje sníh, je to výhoda.Teplota pod ním se většinou drží v příznivém rozsahu -4 - 0 C, výsev zůstává vlhký a rozpouštějící sníh nahlodává obal semene, tento se stává více porézní, což pomáhá vyklíčení zárodku. Po této chladné periodě nesmí být výsev v žádném případě vystaven hned vysokým teplotám, výhodná teplota je mezi 5-12 C, i poté co pozorujeme klíčení. Správné místo pro výsevy je v březnu až květnu venku, ve studeném pařeništi nebo studeném skleníku.

Přeji dobrý den a děkuji za výše uvedené příspěvky. S těmi teplotami to není technicky žádný problém a tak až příští rok "sklidím" pokusím se to zrealizovat.  Snad jen trochu s většinou uváděným tvrzením nekoresponduje to jarní setí a tak něco schovám do lednice na jaro. Nevím jak ostatní zahrádkáři ale já mám semen v podstatě vždy dost,... jen se mnou nechtějí kamarádit zatím.  Budu tedy šplhat, podlézat a rozmazlovat a snad se to změní. ještě jednou děkuji a pokud by se našel někdo s dalším receptem,  případně vlastní zkušeností tak pište, budu se těšit. JP..

Za překlad blahořečím panu Jančovi. Googlovský jsem noc nepochopil. Rozhodně to příští rok zkusím - až dozrají semena. Jen mi z toho německého návodu není docela jasné, kdy se má s teplou a studenou stratifikací vlastně začít. Semena dozrávají hádám v červenci, teplá fáze je max. 4 týdny, studená max. 6 týdnů, to znamená že by semena měla začít klíčit někdy v říjnu - to není dobrá doba. Myslíte, že po dozrání se mají semena dosušit a až během zimy stratifikovat pro jarní výsev? Jak to dělá příroda?