Řez třešně



host - 78.10 (?)
30.11.2012 11:53

Z Wimpiho příkladu je pěkně vidět jak třešeň funguje. Dominance terminálu je tam taková, že podobně jako u broskví ho musíme více potlačovat, abychom dostali více růstu do kosterních větví. U broskví to řešíme tím, že terminál odstraníme zcela a uděláme dutou korunu. Jak už jsem psal každý kultivat dělá korunu trochu jinou, Napoleonova jde více do šířky, Kaštánka je typická vysokými štíhlými korunami. Přesto, kvalitní výchovný řez je dobrou investicí vždy, rozhodně bych neměl dopustit aby větve spolu soupeřily o velení a natahovaly se tak více a tvořily méně plodných puků než je zdrávo. Ještě k Wimpiho poznámce, že ona pláňka dobře zvládá i drastický cestářský řez. Je to z toho důvodu že se s ním začalo v poměrně mladém věku stromu. Řez mladých větí zvládá třešeň velice dobře. Udělat podobný řez u starého stromu je pro něho likvidační, příklad mám kousek od domu, kde je dožívající třešňová alej, právě z důvodu nešetrného řezu, s kterým se začlo až v době vyššího stáří stromů.

           Ing. Fidla

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
host - 78.10 (?), 30.11.2012 9:59

Tak to já mám opačné zkušenosti než Miloš Vysloužil. Velice často vídávám, když stříhám stromy na zahradách, právě ony přerostlá patra o nichž jsem psal a stromky jež by se daly s trochou nadsázky přirovnat k obrovitým štíhlým vřetenům, bez pravých kosterních větví. Jsou to ale stromky bez jakéhokoliv vých. řezu, což ale asi není případ třešní p. Vysloužila. v tom případě s ním souhlasím, kvalitní vých. řez v prvních letech, první, druhé patro a nechat strom svému osudu, ale ttímhle způsobem s minimalizací řezu pěstuji většinu ovoc. druhů s výjimkou broskví. OŘEZ nedostupných  větví v období sklizně je taky u třešní žádoucí, je důležité tento ovocný dru nenechat přestárnout a včas vypěstovat novou korunu. na rozdíl od jádrovin, kde spísí pupeny v kůře nevyhasínají ani v pokročilém věku, se u peckovin musíme postarat o to, aby spící pupeny vyhodily větve před tím než vyhasnou. To nám zabezpečí právě odstranění větví v období slizně. V případě že mám svůj dobře zapěstovaný strom, vždy jen mírně sesazuji na mladší větěv a vyhnu se tím velkým řezným ranám. Zahnův řez lze jen doporučit.

           Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 88.38 (?), 30.11.2012 10:36

Mám takový dojem, že spící očka s postupujícím věkem vyhasínají více u peckovin, než u jadrovin.U jadrovin i v pozdnějším věku stromu, při řezu raší přehršel výhonů, zvláště u hrušní.

Taky se setkávám s přerostlými vrcholovými patry u třešní, zvláště v případě předčasného odřezání spodních kosterních větví.Tam je pak každá rada drahá, když už spodek dopěstovat nejde.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 86.111 (?), 30.11.2012 11:07

obrovitým štíhlým vřetenům, bez pravých kosterních větví. Jsou to ale stromky bez jakéhokoliv vých. řezu...Já bych to viděl trochu jinak, když se třešeň nechá růst jak to to dříví v lese, tak vyroste krásný košatý rozložitý strom. Ovšem má to jednu podmínku, stromek musí mít dost prostoru a světla a tedy být vysazený na volném prostranství. Když ho vysadíte mezi velké stromy, tak mu nezbude než se táhnout nahoru a je z něj vysoké štíhlé vřeteno.  Já takto třešně sadím, myslím tím do volného prostoru,  a musím říct, že si samy vytvoří velkou širokou rozložitou korunku, která má větve až k zemi a pak se dá plno třešní sklízet ze země. A když už jsem nějakou třešni vysadil tal, že ji začal nějaký stromek stínit, tak jsem to řešil ořezáváním toho druhého stromu, tak aby třešeň měla dost světla. Třešně jsou totiž moje nejoblíbější ovoce a když jsme měl volit třeba mezi třešní a jabloní, tak to odnesla jabloň.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 88.38 (?), 30.11.2012 11:23

Tak to je taky pravda.Třešeň na ptačce potřebuje ze své podstaty růstu hodně prostoru.Vmém případě, když mám velmi málo místa, jsem odkázaný na zakrslejší podnože, a chtěnechtě musím velmi řezat, aby se stromek větvil blízko terminálu.Podle toho na jaké je stromek podnoži, vyžaduje přiměřené množství dřeva v koruně-to platí i pro jiné ovocné druhy, když ten prostor dostane, už tolik neroste do dřeva.Taky jsem viděl krásné košaté koruny třešní bez zásahu řezem, ale je podmínkou dát třešni velmi velký prostor.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 78.10 (?), 30.11.2012 11:26

Inu kdyby jste těm svým třešním dal nějaký ten výchovný základ, garantuji Vám že byste ty plody mohl sklízet mnohem snáz a měl byste strom s menší kubaturou a většími výnosy z jednotky prostoru. Mít dobře obratelnou korunu považuju u třešní za důležitější než u jabloní či hrušní, čistě z toho důvodu že třešně jen tak nesetřepu. Je samozřejmé že pokavad stromek nemá dostatek sluce je dominance terminálu a násl. pater větší než na volném prostranství. Nicméně dochází k tomu a to v míře větší než třeba u jabloní, i v případě že má strom prostoru dostatek.

           Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Wimpi - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2112) - 44.75 (?), 30.11.2012 11:27

I když se řezat do třešní obecně moc nedoporučuje, nemyslím si, že by se třešně nějak významně lišily od ostatních peckovin, co se týká citlivosti k řezu a z toho plynoucích zdravotních následků. Viz. například znám jednu třešeň ptačku, rostoucí na veřejném prostranství, odhaduji její stáří zhruba na 25 let. Už docela velký, košatý strom. Má ale tu smůlu, že vyrostla pod dráty elektrického vedení. Takže přibližně ob dva-tři roky v zimě přijede četa z energetické údržby a z výsuvné plošiny jí naprosto brutálním způsobem seříznou korunu. Jednoduše motorovkou rovně uříznou celý její vršek a sníží ho asi tak o 3 metry. Bez ohledu na jakékoli doporučené sadařské postupy, je jim úplně jedno když uřežou půlku větve a nebo terminál uprostřed mezi patry a nechají trčet zbytek jako kůl, atd. Prostě prasárna, na úctu k přírodě není čas. Ale kupodivu, ta třešeň se z toho vždy oklepe, z pahýlů bohatě nasadí nové letorosty a během oněch dvou-tří roků opět doroste do původní výšky. Koruna má samovolnou tendenci se opět uzavřít do původního tvaru.  Těmito opakovanými redukcemi vrcholu se ale postupně rozrůstá do šířky. Zatím žádné nemoci, houby, klejotoky a bohatě kvete každý rok.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 78.10 (?), 30.11.2012 11:53

Z Wimpiho příkladu je pěkně vidět jak třešeň funguje. Dominance terminálu je tam taková, že podobně jako u broskví ho musíme více potlačovat, abychom dostali více růstu do kosterních větví. U broskví to řešíme tím, že terminál odstraníme zcela a uděláme dutou korunu. Jak už jsem psal každý kultivat dělá korunu trochu jinou, Napoleonova jde více do šířky, Kaštánka je typická vysokými štíhlými korunami. Přesto, kvalitní výchovný řez je dobrou investicí vždy, rozhodně bych neměl dopustit aby větve spolu soupeřily o velení a natahovaly se tak více a tvořily méně plodných puků než je zdrávo. Ještě k Wimpiho poznámce, že ona pláňka dobře zvládá i drastický cestářský řez. Je to z toho důvodu že se s ním začalo v poměrně mladém věku stromu. Řez mladých větí zvládá třešeň velice dobře. Udělat podobný řez u starého stromu je pro něho likvidační, příklad mám kousek od domu, kde je dožívající třešňová alej, právě z důvodu nešetrného řezu, s kterým se začlo až v době vyššího stáří stromů.

           Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 116.7 (?), 30.11.2012 14:30

Dobrý den, prosím o radu - před 2 týdny jsem zasadila třešeň (Colt) a višeň (asi také Colt), dle doporučení z ovocné školky nechávám výchovný řez až na jaro, jen jsem zakrátila kořeny. Je to správně? A jak moc mám na jaře stromečky ostříhat? Mají podle mého moc hezky založené korunky. Děkuju moc, Helena.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 86.111 (?), 30.11.2012 14:40

Jak moc je ostříhat? No aby ty korunky byly asi tak velké jako ty kořínky, co jim zůstaly.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 41.143 (?), 30.11.2012 15:11

Kosterní větve zkrátit o 2/3 do jedné roviny. Terminál zkrátit tak, aby byl o cca 15 cm dlhší než pomyslná rovina vytvořena kosterními větvemi.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Traverzy IPE5.6.2024
Traverzy IPE2.6.2024
Traverzy IPE2.6.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?1.6.2024
Kouří do místnosti29.5.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?28.5.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika